Zmrzne venku dřív studená nebo horká voda? Mnoho lidí žije v omylu

Magie nebo fyzika?

Představme si konkrétní situaci, která je aktuální právě teď. Venku je minus deset stupňů Celsia, bezvětří, suchý mráz. Na dvorek rodinného domu vyneseme dva naprosto stejné kovové hrnce. Do jednoho nalijeme vodu ohřátou přibližně na osmdesát stupňů, tedy horkou, ale už ne vroucí. Do druhého dáme vodu studenou, zhruba deset stupňů, přímo z kohoutku. Oba hrnce postavíme na stejný betonový povrch, ideálně tak, aby nebyly chráněny zdí ani přímým sluncem. Klíčové je, že objem vody nebude velký, řekněme půl litru, a že hladina bude poměrně široká a mělká. V takto připravených podmínkách se může stát, že horká voda začne tuhnout dřív než studená. Nejde o žádný trik ani laboratorní kouzlo, ale o souhru několika fyzikálních procesů, které běží současně a navzájem se posilují. Prvním z nich je odpařování. Horká voda se intenzivně zbavuje části své hmoty ve formě vodní páry. Tím nejenže ztrácí energii, ale také se zmenšuje její celkový objem. Menší množství vody pak logicky potřebuje méně času k tomu, aby celé zmrzlo.

Teplá voda nemusí být vždy výhra

Druhým důležitým faktorem je proudění uvnitř kapaliny. V horké vodě vznikají výrazné konvekční proudy, které přenášejí teplo z celého objemu k povrchu, kde se může rychle odvádět do okolního vzduchu. Studená voda je v tomto ohledu paradoxně „línější“. Vnitřní proudění je slabší a teplo se z hloubky dostává k povrchu pomaleji. Povrch studené vody se navíc může brzy ochladit natolik, že se na něm vytvoří tenká vrstva ledu, která funguje jako izolace a další chladnutí zpomalí. Třetí roli hraje kontakt nádoby s podložkou. Horký kovový hrnec dokáže krátce po položení na mrazivý beton roztavit mikroskopickou vrstvu námrazy nebo jinovatky. Díky tomu má lepší tepelný kontakt se zemí a teplo se z něj odvádí účinněji. Studený hrnec tuto výhodu nemá a může zůstat „oddělený“ tenkou izolační vrstvou vzduchu či ledu. Výsledkem je, že horký systém se v prvních minutách ochlazuje mnohem agresivněji než studený.

Pozor na trubky a kohouty v zimě

Z fyzikálního hlediska je klíčové si uvědomit, že rychlost mrznutí nezávisí jen na počáteční teplotě, ale především na tom, jak rychle dokáže systém odvádět energii do okolí. Horká voda má v určitých podmínkách paradoxně lepší podmínky pro rychlý únik tepla než voda studená. Když se tyto podmínky sejdou, tedy malý objem, velký povrch, suchý mráz a dobrý tepelný kontakt, může dojít k situaci, která působí téměř magicky. Z praktického hlediska z toho plyne několik důležitých poučení, zejména pro lidi bydlící v rodinných domech. Jedním z nich je chování vody v potrubí a nádržích během silných mrazů. Horká voda v bojleru nebo v rozvodech nemusí být automaticky „bezpečnější“ před zamrznutím než studená. Pokud je potrubí špatně izolované a voda v něm stojí, může se horká voda ochlazovat velmi rychle, někdy dokonce rychleji než voda studená, která už má vytvořenou izolační vrstvu ledu. Dalším důsledkem je způsob, jakým lidé chrání venkovní vodovodní kohouty, hadice nebo sudy s vodou. Nestačí spoléhat na to, že teplá voda nezamrzne. Důležitější je minimalizovat odpařování, omezit proudění vzduchu a zabránit dobrému tepelnému kontaktu s extrémně chladnými povrchy. Správná izolace a vypuštění vody z kritických míst je mnohem účinnější než pouhé ohřívání.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.