HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

Po zkušenosti s povodní Petr zavrhl tradiční dlažbu. Zasakovací rošty si zvládl položit svépomocí

reklama

Po zkušenosti s povodní už Petr na zahradě nechtěl klasickou dlažbu ani beton. Když pak potřeboval zpevnit parkovací stání, příjezdovou cestu a plochu pro posezení, rozhodl se pro zasakovací rošty. Ty si zvládl položit svépomocí a jejich odolnost si později ověřil nákladním autem vážícím 7,5 tuny. V rozhovoru popisuje, jak si rošty poradily s přívalovými dešti a jak probíhala jejich pokládka.


Po zkušenosti s povodní Petr zavrhl tradiční dlažbu. Zasakovací rošty si zvládl položit svépomocí
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: Petr Pravdík
Chcete náš obsah v Google přednostně?
reklama

Petře, můžete mi popsat vaši zahradu?

Máme na Zlínsku rekreační objekt s velkou zahradou o rozloze zhruba tři a půl tisíce metrů čtverečních. Chtěli jsme sem umístit karavan, a proto jsme potřebovali zpevnit travnatý pozemek, vytvořit příjezdovou cestu a vybudovat samotné stání. Zároveň jsme hledali způsob, jak zpevnit plochu pro venkovní posezení, které teď ještě dál budujeme a zastřešujeme. Předtím na celém místě byla pouze tráva a hlína.

Jaké materiály jste pro zpevnění zvažovali?

Samozřejmě se nabízela klasická dlažba, ale nechtěli jsme přírodu na zahradě zazdít betonem. U rodinného domu jsme dříve měli velkoformátovou betonovou dlažbu rozměrů čtyřicet na čtyřicet nebo padesát na padesát, přičemž spáry byly vyplněné kamenným kobercem. Když přišla povodeň, voda přes kamenný koberec nestíhala odtékat a držela se nám na dvoře. Podobné řešení jsme už nechtěli. Záleželo nám na tom, aby zůstala zachována možnost přirozeného vsakování vody do půdy. Začali jsme uvažovat o zelenější cestě, která by do prostředí lépe pasovala.

Jaké řešení jste nakonec zvolili?

Rozhodli jsme se pro zasakovací rošty od firmy ASIO. Poradili mi, jak by byla instalace nejvhodnější, jaké podloží ideálně zvolit, a pomohli mi spočítat potřebný počet kusů materiálu. Samotné stání pro karavan zabírá necelých padesát metrů čtverečních, ale celkově jsme zpevňovali plochu o velikosti zhruba sto padesáti metrů čtverečních.

Jak probíhala samotná realizace?

Kdybych dělal klasickou zámkovku, musel bych vybagrovat padesát centimetrů hluboký kufr a vysypat ho kamenivem. U roštů je ale výhoda, že tak masivní podloží nevyžadují. Kamenivo jsem použil hlavně k vyrovnání terénu a v některých místech jsme šli v podstatě rovnou na hlínu. Půjčili jsme si malý bagr a udělali prvotní skrývku svrchní zeminy. Pak jsme nasypali zhruba deset centimetrů hrubého makadamu, který jsme zhutnili vibrační žehličkou. Na to přišla další deseticentimetrová vrstva štěrku. Na finální srovnání do roviny jsme dali ještě pět centimetrů jemného štěrku.

Jak se s materiálem pracuje?

Nebyl s tím žádný problém. Jednotlivé rošty mají po stranách zoubky, takže to do sebe zapadá jako puzzle. Založili jsme první linii, ukotvili ji železnými hroty od výrobce, které se zatloukly do země a úplně zmizely. Pak už jsme k ní jen přikládali další díly. Systém zkrátka umožňuje, aby si s ním poradil i člověk, který není vyloženě technicky zdatný.

Čím jste poskládané rošty na zahradě vyplnili?

Udělali jsme to ve dvou podobách, aby plocha nebyla jednotvárná. V místech, kde chceme do budoucna sedět, jsme do jednotlivých polí vložili betonové kostičky. Pojížděné plochy pro karavan jsme vysypali jemným štěrkem. Okraje jsme pak dorovnali zeminou ze skrývky tak, aby tam nevznikl žádný schod. Plynule tak přecházíme z travnatého prostoru přímo na ten zpevněný.

Vyskytly se během instalace nějaké komplikace?

Tady se ukázala další obrovská výhoda roštů. Když to uděláte a nejste napoprvé spokojeni, dá se to celé rozebrat a udělat jinak a lépe. Původně jsme rošty ukončili hned vedle nové opěrné zídky. V praxi se pak ukázalo, že deseticentimetrový schod u zídky není pro karavan vhodný, protože bychom riskovali poničení pneumatik. Zhruba po půl roce jsem tuto část prostě rozebral, dosypal kamenivo do výšky zídky a zatravňovacím roštem jsem tuto část plynule napojil. Je to teď jedna celistvá plocha bez překážek. První vlnu jsme dělali loni na podzim a tyhle úpravy jsme dokončili asi před čtrnácti dny.

Zvládne povrch i větší zátěž vozidel?

Máme s tím dokonce takovou zkušenost, že nám sem přijelo nákladní auto se štěrkem, které mělo sedm a půl tuny. Přes plochu normálně přejíždělo a i řidič byl strašně překvapený, že to povrch bez potíží unese a nic to nedělá. Díky konstrukci roštu se váha vozidla dobře rozloží.

A jak si rošty poradí s vodou?

Chová se to perfektně. Konkrétně nedávno byly přívalové deště a my chodíme v podstatě po suchu. Rošt se sice svrchu namokne, ale nechodíte po žádných loužích, protože voda může okamžitě zmizet v zemi. Ta vsakovací schopnost je obrovská. Betonové kostičky v roštech jsou zhruba centimetr nad zemí a kolem každé je pětimilimetrová mezera, což vytváří velký prostor pro vodu. Když jsme na tom vypustili celý bazén, do pěti minut voda prostě zmizela.

Našlo se naopak i něco, co se vám na systému úplně nepozdávalo?

Kupovali jsme rošty v první vlně, kdy ještě neměly pevný zámek. Pokud by se na nich člověk s autem nějak prudce rozjížděl nebo brzdil, má rošt tendenci lehce odejít od sebe. Funkčně to ničemu nevadí, ale kdyby někdo esteticky lpěl na tom, aby tam nebyla žádná spára, asi by mu to vadilo. To už je ale vyřešené ve druhé generaci, kdy dělají rošty se zámky, které nejdou od sebe oddělit pouhým tahem.

Zvažoval jste při výběru materiálu také jeho životnost a ekologickou stránku?

Ekologičnost je opravdu velmi silná stránka roštů. Je to vyrobené z recyklátu. Když to skládáte, je tam s trochou nadsázky sem tam vidět zalisovaný kousek plastového víčka, ale to mi rozhodně nevadí. Jsem naopak rád, že se na to nepoužívají nové materiály a smysluplně se využije odpad. Je to natolik stabilní a pevný plast, že by měl mít prakticky neomezenou životnost.

Kolik vás celá realizace orientačně stála?

Vložil jsem do toho asi dvě stě tisíc korun. Kdybych šel do zámkové dlažby, vyšlo by mě to finančně minimálně stejně. Ta práce by se s tím ale nedala srovnat. Musel bych navíc betonovat obrubníky, což jsem v zahradě opravdu nechtěl.

Kdybyste se rozhodoval znovu, vybral byste si opět zasakovací rošty?

Už se tak vlastně stalo, rošty jsem si nainstaloval i k rodinnému domu. A pokud bych v rámci zahrady dělal další zpevněné plochy, určitě po tomto systému sáhnu zase. Líbilo se mi, že jsem si s tím měl možnost pohrát a zvládl jsem si to kvalitně udělat sám, čímž jsem ušetřil za realizační firmu. Mám to rovné, je to fajn a těší mě vidět za sebou výsledek. I z celé spolupráce s firmou jsem měl naprosto profi pocit.

Děkuji za sdílení zkušenosti.

Také děkuji.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

reklama

Vydáno dne:
04.09.2026

Photocredit: Petr Pravdík

0