Zvládla by elektrická síť na sídlišti 100 % elektromobilů? Získali jsme reálné výpočty
Často slýcháme úvahy na téma, zda přechod na elektromobilitu způsobí kolaps infrastruktury. Pojďme tedy dát pocity stranou a spočítat si, jak by to reálně bylo. Vezmeme reálná auta a především reálné dojezdy naměřené v každodenní praxi, nikoliv jen ty teoretické papírové z laboratoří. Naším hlavním cílem je racionálně zhodnotit, jak by to bylo, kdyby si všichni plošně nakoupili elektromobily.

Pojďme si to zahnat do extrému
Hned na úvod je ale nutné říct, že se v tomto myšlenkovém experimentu díváme na absolutně extrémní a v praxi nereálný případ. Modelujeme totiž situaci, kdy 100 % obyvatel nabíjí své vozy výhradně a pouze na sídlišti. Zcela záměrně předpokládáme, že nikdo z nich nikdy nepojede na žádnou jinou nabíječku. Z rovnice tak vyřazujeme rychlonabíjecí stanice po cestě na výlety, doplňování energie během nákupů u supermarketů, a především ignorujeme nesmírně populární nabíjení v práci, u klientů nebo někde na víkendové návštěvě. Náš extrémní model má ale za cíl čistě matematicky zjistit, zda je pravdivé tvrzení, že by muselo mít téměř každé auto na sídlišti svou vlastní nabíječku a že by to elektrická síť nezvládla.
Franta jezdí Oktávkou
Vezměme si běžného řidiče, který jezdí do práce 10 km tam a 10 km zpátky. Denně tedy ujede 20 km. Pro maximální realističnost počítáme u každého vozu s pevně danou rezervou 50 km, aby nikdo nemusel dojíždět k nabíječce s takzvanou dojezdovou úzkostí a kapacitou blížící se 0 %. Zavedená naftová Škoda Octavia s nádrží na 45 litrů a průměrnou spotřebou 6 litrů na 100 km má celkový teoretický dojezd 45 / 6 * 100 = 750 km. Po odečtení naší bezpečné rezervy získáváme využitelný dojezd 700 km. Pokud tento dojezd vydělíme denním nájezdem, jednoduchá rovnice 700 / 20 = 35 nám ukazuje, že její majitel zamíří na čerpací stanici jednou za 35 dní.
Pepa jezdí na elektřinu
Nyní se podívejme na elektromobily s podobnou pořizovací cenou kolem 650 000 Kč. Elektrická Kia e-Niro ujede v reálných podmínkách 300 km. Její využitelný dojezd je tedy 300 - 50 = 250 km. Výpočet intervalu nabíjení je 250 / 20 = 12,5. Majitel ji zapojí do zásuvky zhruba jednou za 12 až 13 dní. Nový Renault 5 E-Tech, který ujede 350 km, má využitelnou kapacitu 350 - 50 = 300 km. Zde tedy 300 / 20 = 15 dní. A tříletá ojetá Tesla Model 3 s reálným dojezdem 450 km nabídne k využití 450 - 50 = 400 km. Její nabíjecí interval vychází na 20 dní, což už se blíží spalováku. Když tyto hodnoty (12,5 + 15 + 20) vydělíme 3, dostaneme průměr 15,8 dne. Pro jistotu a výkyvy v reálném provozu budeme dále pracovat s o něco častějším průměrem 14 dní.
Běžné pražské sídliště po invazi elektromobilů
Pojďme tento cyklus aplikovat na typické pražské sídliště, kde parkuje přesně 1000 aut na 1000 oficiálních parkovacích místech. V našem scénáři je všech 1000 aut plně elektrických. Pokud se průměrné auto nabíjí jednou za 14 dní, získáme denní potřebu nabíjení výpočtem 1000 / 14 = 71,4. Každý večer se tedy k nabíječce přihlásí přibližně 71 aut. K tomuto číslu ovšem musíme přidat zimní rezervu. V mrazivých měsících klesá dojezd zhruba o 25 %, takže se interval zkrátí například na 10 dní (rovnice 1000 / 10 = 100 aut). Navíc lidé nejezdí vždy rovnoměrně. Bezpečná kapacita pro spolehlivý chod tak znamená obsloužit zhruba 100 až 125 aut každou noc.
Nápor na energetickou síť v rámci sídliště
Z těchto matematických faktů plyne zásadní zjištění. Mýtus o tom, že by muselo mít 100 % parkovacích míst svou vlastní nabíječku, je čistá fikce. Aby sídliště fungovalo plynule bez rvaček o kabely, stačí pokrýt 12,5 % parkovacích míst. Zbylých 87,5 % aut v daný den nabíjet jednoduše nepotřebuje. Zvládlo by ale sídliště souběžný běh 125 nabíječek? Kdybychom nainstalovali standardní noční střídavé (AC) nabíječky o výkonu 11 kW, znamenalo by to při jejich současném večerním spuštění obrovský celkový odběr 125 * 11 = 1375 kW, tedy 1,375 MW. Velmi často se jako jednoduché řešení zmiňuje využití sloupů veřejného osvětlení. Po přechodu na úspornější LED žárovky v nich sice vznikla volná kapacita, ta ale udrží zátěž v průměru jen 2 kW až 3 kW na jednu větev. Rozdíl mezi požadovanými 1375 kW a drobnou rezervou v lampách je propastný. Sídlištní osvětlení by tento nápor v žádném případě neutáhlo. Pokud bychom chtěli vybudovat oněch 125 plnohodnotných nabíjecích bodů, masivní přebagrování chodníků a silnic by bylo nevyhnutelné. Sídliště s 1000 elektromobily by pro dodatečný příkon 1,375 MW zcela jistě potřebovalo postavit novou vyhrazenou trafostanici a položit do země nové a mnohem silnější silové kabely.
P.S. Potřebujete do svého domu instalovat fotovoltaickou elektrárnu nebo jaký systém je právě pro váš dům vhodný? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze stáhnout na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.
SDÍLET ČLÁNEKAutor:
Mgr. Jan Dvořák
Redaktor
Vydáno dne:
23.03.2026
Photocredit: Jan Dvořák / Midjourney
Zdroj: Centrum dopravního výzkumu, EV-Database, PRE
NEJHLEDANĚJŠÍ DOMY
- Bungalovy do L
- Bungalovy inspirace
- Bungalovy na klíč
- Dřevostavby bungalovy
- Dřevostavby do 1,5mil
- Dřevostavby na klíč
- Moderní domy
- Modulové domy
- Montované domy na klíč
- Projekty bungalovů
- Rodinné domy na klíč
- Roubenky na klíč
- Sruby na klíč
- Tiny house
UŽITEČNÉ
NOVINKY E-MAILEM ZDARMA
Přihlaste se k odběru a dostávejte nejžhavější novinky:
