87letý muž se stal „dědečkem“ dětem, které nejsou jeho

Znovunalezení smyslu života

Motorku přitom nedostal jen jako výstavní exponát na ukázku. Děti si na ni mohly samy sednout, zatímco Bill přebíral dárky s motocyklovou tematikou. Byl mezi nimi i model stroje, který kdysi vlastnil, a knihy podepsané bývalým závodníkem Billem Smithem. Tento moment nebyl pouze oslavou jednoho seniora. Představoval propojení všech částí Billova života. Jeho minulosti spojené s motorkami a jeho současnosti po boku předškoláků.

Starý muž obklopený tříletými dětmi

Jak se ale stalo, že starší muž tráví svůj den obklopený tříletými dětmi? Bill totiž nepobýval v běžném domově pro seniory. Zařízení Belong Chester funguje jako mezigenerační centrum, jehož nedílnou součástí je mateřská školka. Děti tu nejsou jen milou návštěvou. Sdílejí se staršími obyvateli jejich každodenní život, potkávají se na chodbách, u jídla i při běžných aktivitách. Dny Billa tak dostaly nový rytmus. Stal se pro místní děti jedním z „grandfriends“, tedy mužem, který pro ně znamenal něco mezi kamarádem, laskavým sousedem a dědečkem. Výjimečné pouto si vytvořil s tříletým Jacobem. Jacobova matka Maeve pocházela ze Severního Irska, její partner z Londýna a v Chesteru neměli blízko žádnou rodinu. Mezigenerační prostředí chlapci vynahradilo chybějící kontakt s prarodiči. Velmi často se s Billem potkávali u jednoho stolu v bistru. Bill tiše seděl nad cappuccinem a mírným hlasem Jacoba a ostatní děti povzbuzoval, aby snědly ještě pár soust.

Dědeček, který měl problém se vyjádřit

Na této scéně je dojemné to, že Bill v té době trpěl potížemi s řečí. Nemusel však s dětmi vést dlouhé rozhovory, stačilo, že tam byl. Dítě s ním nemuselo řešit jeho omezení způsobem, jakým by ho mohl vnímat dospělý člověk. Z člověka, pro kterého byla běžná konverzace náročná, se paradoxně stal společník, kterého si děti spojovaly s hlasem, společností a zpíváním říkanek. Vyprávěly o něm doma tak často, že se na něj začaly těšit a říkat mu „náš Bill“. Bill však nebyl pouze tím, o koho by se děti staraly. Koncept této komunity staví na tom, že senioři fungují i jako učitelé. Když centrum spustilo projekt řemeslných dílen, Bill v něm znovu nalezl svou někdejší životní roli.

Předávání zkušeností další generaci

Senioři začali s dětmi nejprve opravovat hračky a postupně přešli k reálnému nářadí. Bývalý elektrikář, který měl odjakživa rád práci se dřevem a kovem, najednou batolatům ukazoval, jak správně držet vrtačku, jak zacházet s hřebíky a jak použít brusný papír. Své zapojení vysvětloval zcela pragmaticky slovy, že někdo jim to přece musí ukázat. V tu chvíli byl odborníkem, kterého děti zkrátka potřebují. Po přestěhování do domova se některé jeho životní role přirozeně vytrácely, ale v přítomnosti dětí mohly znovu ožít. Byl elektrikářem, motorkářem, i člověkem, na kterého se batolata každé ráno ptají.

Lidé, kteří potřebují lidi

Za svůj přístup získal od centra ocenění Intergenerational Champion. On sám pak školce věnoval knihu od básníka Benjamina Zephaniaha s názvem People Need People, která pojednává o důležitosti lidského spojení. Knihu cíleně vybrala jeho dcera Susan. Zblízka totiž viděla, že to nebylo jen jednosměrné předávání znalostí. Byly to právě děti, které jejímu otci pomohly cítit se v novém prostředí skutečně doma.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.