Honzík z Arabely nás pozval do své nové dřevostavby. Takhle žije slavný herec a režisér

Pane Kepko, kde jste jako malý vyrůstal?

Jsem Pražák celou svou duší a celý život jsem bydlel v bytech. S tátou jsme byli vysloveně městské typy, hlavním hybatelem změny byla maminka, která v bytě nebydlela ráda a toužila po kousku přírody a prostoru. Proto, když mi bylo deset let, koupili rodiče chalupu. Měla sloužit hlavně k relaxaci a maminka dokonce plánovala, že tam bude jednou trvale bydlet. Kvůli její profesi se to ale nikdy plně nesplnilo a trávili jsme tam nakonec jen velmi málo času. Říkám to hlavně proto, že právě díky ní se do mě touha po vlastním domě tak nějak geneticky zakódovala.

Byl to tedy ten hlavní důvod, proč jste si nakonec postavili vlastní dům?

Podvědomě jsem o tom přemýšlel už dlouho. Tím hlavním impulsem se nakonec stala moje nynější žena. Mít dům byl její velký sen a já jsem to velmi rád akceptoval. Znovu se to ve mně otevřelo, najednou tam byla ta společná energie a jasný důvod si něco pořídit. Původně jsme ale vůbec nechtěli stavět.

Proč jste původně nechtěli stavět?

Znal jsem problémy už z naší chalupy, kterou jsme opravovali, a to jsem tehdy ještě zdaleka netušil, že o skutečném stavění vlastně nevím vůbec nic. Byly to na chalupě sice jen rekonstrukce, ale i tak mi to bohatě stačilo k tomu, abych viděl, kolik problémů a starostí s tím souvisí. Spousta věcí se ve stavebnictví od roku 1989 sice zlepšila, ale zase nastoupily jiné překážky, hlavně ty finanční.

Jaký je váš postoj k aktuální situaci s nedostupností bydlení?

Ten propastný rozdíl mezi běžnými příjmy a výdaji, které musíte vynaložit na stavbu čehokoliv, je neuvěřitelný. Považuji vlastně za zázrak, že jsou lidé v dnešní době vůbec schopni si dům postavit. Ekonomicky tomu naprosto nerozumím, pro mě je to takové zvláštní perpetuum mobile. Než tedy kupovat stavební pozemek a pak ještě financovat stavbu, řekli jsme si, že raději koupíme už postavený dům.

Předpokládali jste, že bude koupě už postaveného domu finančně schůdnější variantou?

Naivně jsme si mysleli, že bude reálné si něco pořídit. Hlavně z důvodu, že nejsme stavaři. Věděli jsme, že si nebudeme moct dovolit bydlet přímo v katastru Prahy, ale protože jsme s manželkou oba pracovně vázáni na město, nechtěli jsme jít ani někam daleko. Zjistili jsme ovšem, že když se nám nějaký dům v dojezdové vzdálenosti líbil, byl finančně naprosto nedostupný. Pochopili jsme, že tudy cesta nevede, a nakonec jsme se rozhodli pro parcelu. Ten pozemek sice nebyl levný a ještě k tomu byl ve svahu, ale bylo to rozhodnuto.

Neodradil vás pozemek ve větším svahu?

Všichni mě varovali, že to místo není stavařsky ideální. Pozemek byl ve svahu a neměl vůbec hotové inženýrské sítě. Stavaři mi tehdy říkali: „Ono jde postavit všechno, ale bude to drahé.“ Já jsem si naivně říkal, co by na tom mělo být drahého? Až pak vám ta realita dojde. Nakonec jsme měli základ asi třikrát dražší, než je běžné u podobně velkého domu na rovině.

Bylo to nákladnější i kvůli geologickému charakteru pozemku? Byla tam jílovitá půda?

Ano, přesně tak. Kvůli tomu se musely použít speciální betony, silnější výztuže a celkově náročnější stavební postupy, což tu stavbu samozřejmě prodražilo.

Bydlíte v nové zástavbě, nebo se jedná o pozemek blíž přírodě?

Je to přímo na kraji vesnice. Původně šlo o chatovou osadu, která se ale postupně proměňuje. Zdaleka nejsme první, celkově tam přibývá stálých usedlíků. Mnohé staré chaty se upravují na trvalé bydlení nebo se úplně přestavují. Zásadním problémem ale je, že tu není a ještě dlouho nebude kanalizace. Celé vodní hospodářství jsme si tak museli vyřešit sami.

Jste tedy off-grid? Kompletně samostatní?

Ne úplně, elektřinu tu normálně máme. Museli jsme ale řešit vlastní čističku odpadních vod. Kdo to nezažil, tak vůbec netuší, co všechno se kolem toho točí za předpisy, jak obrovské investice to vyžaduje a jak velké stavby a výkopy se kvůli tomu vlastně musí dělat.

Dům jste stavěli s firmou nebo svépomocí?

Byla to kombinace, ale tu hlavní část stavěla firma. Zvolili jsme spíše postup, kdy určité etapy dělaly konkrétní společnosti a my jsme pak řešili ty mezistupně. Nejhorší na tom celém ale byla návaznost profesí. Když skončila firma A a nastoupila firma B, běžně se stávalo, že vyžadovali něco, co předchozí parta neudělala. V tu chvíli jsme do toho vždycky museli vstoupit my a chybějící věci dodělat.

Stavěli jste zrovna v době nárůstu cen materiálu, je to tak?

Ano, bohužel jsme vletěli přímo do všech těch inflačních a finančních krizí. Řeknu vám konkrétní příklad. Na určitou část dřevěné fasády jsme měli rozpočet 400 tisíc. A najednou to během čtrnácti dnů stálo 800 tisíc. A to jsme ještě byli rádi, protože jsme ten materiál vůbec sehnali. Kvůli tomu jsme museli některé materiály narychlo měnit a dostávali jsme se tak do komplikovaných situací.

Jaká položka stála v domě více, než jste původně čekali?

Měli jsme hezký, ale komplikovaný návrh levitující terasy tedy bez podpory sloupků. To znamenalo velké nároky na statiku, muselo se to složitě počítat a samotnou realizaci už neuměl udělat jen tak někdo. To jsou přesně ty věci, které vás předem nenapadnou a vy pak zjistíte, že základ takové terasy stojí třeba 400 tisíc. Pro člověka, který nikdy dříve nestavěl, je to docela překvapení.

Měli jste stavební dozor? Někoho, kdo by pohlídal jak stavbu, tak ideálně i trochu rozpočet?

Měli. Velmi nám ale pomáhal také jeden vynikající známý, jistý pan Robert Sedlák. Zachraňoval spoustu věcí a myslím si, že nebýt jeho, jen těžko bychom některé stavební fáze vůbec dokázali propojit.

Nechali jste si navrhnout dům od architekta?

Ano, projekt jsme měli od architekta. Musím ale říct, že jsme se nakonec domluvili až s pátým v pořadí. Vůbec jsem předtím netušil, jak moc těžké hledání to bude.

Měli jste špatnou zkušenost s architekty?

Naráželi jsme neustále na hranici rozpočtu. Neměli jsme velkou rezervu a mnohdy se jelo velmi na doraz. Začali nám navrhovat obrovské vily, a my to prodražení jako laici předem neodhadli. Tehdy jsem pochopil, že musím nastavit pevné finanční mantinely. Začal jsem být hodně úporný a říkal jsem: „Tohle je náš strop včetně DPH a nemůžeme přes něj jít ani o tisíc korun.“ Oni sice kývali, ale realita byla jiná. Někdy jsme si nerozuměli. Stálo to mezitím hodně zbytečných peněz, ale až pátý architekt v pořadí situaci opravdu pochopil.

Proč jste se rozhodli pro dřevostavbu? Proč ne zděný dům?

První impuls byl takový, že dřevostavba by mohla být levnější. Potom se ale zjistilo, že to už dneska úplně neplatí. Nakonec jsme se tedy nerozhodli kvůli financím, ale proto, že se nám dřevo líbilo a do zdejšího prostředí se náramně hodí. Zvolili jsme dřevostavbu z CLT panelů a myslím, že jsme udělali dobře. Nežijeme tu zatím tak dlouho, abych mohl hodnotit s nějakým dlouhodobým odstupem, ale svého rozhodnutí nelitujeme.

Jak probíhala stavba domu?

Dlouhou dobu se realizovala základová deska, samotný dům pak vznikl doslova během pár dnů. Přijela obrovská auta, která se na náš pozemek málem ani nedostala, přivezla ho poskládaný jako lego a jednoduše ho posadila na základovou desku. Ve stěnách už byla vyříznutá okna a nachystané přípravy pro zásuvky. Samozřejmě se pak ještě hrozně dlouho pracovalo na dodělávkách, ale to samotné vztyčení domu proběhlo neuvěřitelně rychle.

Jaké výhody dřevostaveb můžete potvrdit z vlastní zkušenosti?

Pravda je, že izolace je naprosto fantastická. V životě jsem nic podobného nezažil. Když zkrátka vypnete topení, na teploměru se strašně dlouho nic neděje a teplota neklesá. Také mám pocit, že je tu velmi dobré vnitřní prostředí. Jsem dost citlivý na kvalitu vzduchu, takže hned poznám, když je někde něco špatně.

Máte v domě rekuperaci?

Ano, máme tu rekuperaci. Byla to sice dražší položka, ale nakonec se to ukázalo jako velmi dobrý nápad. Můžu samozřejmě větrat klasicky, ale vlastně nemusím. V zimě ani v létě tak nemusíme zbytečně otevírat okna a přicházet o vytvořenou tepelnou pohodu. Je to obrovská výhoda i ve chvíli, kdy se vracíte domů po delší době. Systém běží neustále alespoň na minimální průtok, takže vás nečeká ten typický zatuchlý vzduch opuštěného domu.

Hodnotíte tedy rozhodnutí pro dřevostavbu jako správné?

Pro nás to byla určitě dobrá volba a toho rozhodnutí absolutně nelituji. I když to nebylo levné a stavba z CLT panelů stála víc, ten materiál je zkrátka úžasný a mohu ho jen doporučit. Přináší to obrovský komfort a skvělou izolaci. 

Zmiňoval jste dobré tepelně izolační vlastnosti. Čím dům vytápíte? Jakým systémem?

Zvolili jsme kombinaci tepelného čerpadla a teplovodního podlahového vytápění. Nemůžu si to absolutně vynachválit, a to jak z hlediska komfortu, tak provozních nákladů. Pořizovací náklady jsou samozřejmě značné a vedou se různé polemiky o návratnosti, ale ten provoz je zkrátka skvělý.

A nad krbovými kamny jste neuvažovali?

Ty máme také, ale primárně na atmosféru. Reálnou potřebu vytápět s nimi nemáme, fungují čistě jako záložní zdroj, kdyby k něčemu došlo. Jde hlavně o ten efekt, o večerní pohodu a zážitek z otevřeného ohně.

Kdybyste dnes stavěl dům znovu, udělal byste něco jinak?

Určitě bych si daleko dřív zajistil stavební dozor. Zvlášť když nejste z oboru a nemáte čas se stavbě naplno věnovat. Dále bych trval na lepším a detailnějším projektu. Člověk má sice na začátku pocit, že dává spoustu peněz jen tak dopředu, ale ve finále vám to finance ušetří. A do třetice bych si dal mnohem větší pozor na dohody a smlouvy. Člověk nesmí být naivní, někdy je prostě potřeba být urputnější. Zvlášť u dodavatelů, které vůbec neznáte, si musíte pohlídat, aby ve smlouvě bylo opravdu všechno.

Na závěr bych se ráda zeptala, co chystáte v blízké době?

Letos se věnuji hodně rozhlasu, připravuji rozhlasové série pro různé stanice Českého rozhlasu, například Hvězdy Ondřeje Kepky nebo Vánoce s Ondřejem Kepkou. Pro ČRo Plus připravuji glosy, ve kterých si všímám různých jevů v naší společnosti. Chystám také vlastní podcast. Letos se také vrátím k fotografii, dostal jsem nabídku na dvě výstavy, a tak jsem si k tomu vymyslel ještě knihu. Fotografie je pro mě velkým koníčkem, vlastně vedle herectví, režie a dalších profesí. Píšu scénář ke svému filmu a těším se na další režijní filmové projekty. Naposledy jsem natočil celovečerní dokument Herec gentleman o Jaroslavovi Satoranském. A samozřejmě stále vedu Hereckou asociaci, což je čím dál náročnější. Navenek jsme známí hlavně tím, že pořádáme divadelní Ceny Thálie a Ceny Františka Filipovského za dabing, ale to je jen špička ledovce, práce v asociaci je mnohem víc.   

Děkuji vám za rozhovor, pane Kepko.

Také děkuji za rozhovor.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.