Inzerát sliboval bydlení pro studentky. Starší muž však jen mazaně lákal dívky ke spolubydlení

Nabídka, která stojí za to

Text inzerátu byl poměrně stručný. Pokoj k pronájmu pro studentky, byt 3+1, klidná lokalita, dobrá dostupnost do centra, příroda v okolí. Ostatní pokoje zmíněné jen okrajově, bez detailů o tom, kdo v nich bydlí. Zuzka automaticky předpokládala, že je mají pronajaté jiné studentky, případně mladé pracující slečny.

Začalo to nevinně

Na prohlídku šly ve dvou, Zuzana a její kamarádka. Muž, který jim otevřel, byl starší, kolem šedesátky. Představil se coby majitel bytu, který nemovitost pronajímá. Byl slušný, mluvil klidně, působil zkušeně. Nic, co by na první pohled vybočovalo. Byt sám byl na muže jeho věku možná až nečekaně udržovaný. Provedl je po celém bytě, ukázal jim vše. Vybavenou kuchyň, obývací pokoj i koupelnu. Prostory vypadaly zabydleně. Byt měl navíc krásný výhled a nacházel se opravdu v ideální lokalitě, odkud to dívky měly blízko do školy i na brigádu. V tu chvíli si Zuzka dovolila krátkou myšlenku, že by tohle mohlo být ono. Po týdnech procházení inzerátů, neosobních prohlídek a neustálého přepočítávání peněz v hlavě působil byt překvapivě klidně. Dokázala si představit, že by tu měla své místo, kam se večer vrací.

Doma je doma

Postupně však z majitelovy řeči pochopily, o co tady jde. Neřekl jim to napřímo, přesto začalo vycházet najevo, že byt není klasické spolubydlení. Muž tam bydlel. Ne jako někdo, kdo má oddělenou část bytu, ale jako plnohodnotný spolubydlící. Sdílel kuchyň, koupelnu i obývací pokoj. Mluvil o tom, jak to u nich doma funguje. Slovo doma použil několikrát. Jak procházely bytem, Zuzka si navíc začala všímat detailů. V koupelně nebyl klíč. Ani na toaletě. Pokoj, který jim ukazoval, měl sice dveře, ale bez možnosti zamknutí. Když se na to zeptala, muž se jen usmál a řekl, že tady se na takové věci nehraje. Že si tu všichni důvěřují. Řekl to lehce, skoro pobaveně. Kamarádka se mezitím rozhlížela po bytě s viditelným zaujetím. Zmínila, že je tu hezky a že na dnešní poměry působí bydlení velmi slušně. Zuzka jen přikývla, ale v hlavě jí běželo něco jiného. Měla potřebu ji brzdit, upozornit ji na varovné signály, ale cítila, že na to není správný okamžik.

Zvláštní spolubydlící

Když začal mluvit o předchozích dívkách, bylo jasné, že nešlo jen o běžný nájemní vztah. A začalo to docházet také kamarádce Zuzky. Vyprávěl o nich za použití křestních jmen. O tom, jak s jednou chodil na kávu, s jinou na tenis a s další se večer díval na film. Neprezentoval to jako něco nevhodného. Spíš jako výhodu. Jako důkaz, že v bytě panuje přátelská atmosféra. Jenže Zuzce začalo docházet, že tyhle aktivity budou očekávaným prvkem tohoto bydlení. Pomalu si uvědomovala, proč je toto bydlení tak levné. Neplatilo se jen za pokoj. Platilo se i jinak. Časem, pozorností, přítomností. Nešlo o nic, co by bylo řečeno nahlas. Spíš o předpoklad, že člověk bude k dispozici. Že bude sdílet čas, náladu i pozornost. A že odmítnutí by nepůsobilo jako volba, ale jako porušení nepsané dohody a dokonce jako neslušnost. Zuzka si nebyla jistá, zda se jedná jen o to, že budou platit přátelským vztahem se starším pánem, nebo zda majitel bytu ve vztahu k nájemnicím očekával ještě něco víc.

Zatím, nashle

Zuzka si představila běžné situace. Ráno v koupelně bez zamčených dveří. Večeře, u které by bylo trapné říct, že dnes nechce mluvit. Večer v pokoji, kdy by zavřené dveře působily nevděčně. Byt byl hezký, klidný, upravený. Ale nebyl svobodný. A rozhodně nebyl studentský v tom smyslu, jaký si vysnila. Divné bylo i to, že se o tomto spolubydlícím nikdo v inzerátu nezmínil. Stejně tak působilo zvláštně, že bylo výslovně uvedeno, že pokoj je určený pouze pro studentky. Zuzka s kamarádkou proto automaticky předpokládaly, že v bytě budou bydlet další dívky. Na konci prohlídky řekly, že se ozvou. Ne proto, že by to zvažovaly, ale proto, že někdy je snazší odejít než všechno vysvětlovat. Muž se usmál a řekl, že se těší na odpověď. Jako by počítal s tím, že jde jen o formalitu. Dívkám nezbývalo nic jiného než pokračovat v hledání bydlení jinde.