Český unikát na EXPO 2025. Náš dřevěný pavilon v Japonsku fascinoval, říká generální komisař

Český pavilon byl vytvořen jako hybridní prefabrikovaná dřevostavba. Co představovalo největší výzvy při její realizaci?

Podobě českého pavilonu jsme věnovali pozornost od samého začátku – jedním z důvodů, proč jsme chtěli v Japonsku ukázat to nejlepší, co umíme, je skutečnost, že nám japonští organizátoři dali patrně nejlepší místo v celém areálu EXPO. To se nachází na promenádě u vody, odkud je nejkrásnější výhled na Tančící fontánu. I proto jsme v prosinci 2022 vyhlásili otevřenou architektonickou soutěž na návrh vzhledu pavilonu, přestože jsme věděli, že budova bude muset být dokončená za méně než dva a půl roku. Do této soutěže se přihlásilo 38 návrhů a my jsme z nich vybrali ten patrně nejsložitější. Jedná se o stavbu ve tvaru spirály od studia Apropos Architects, která je obložená sklem a je celá ze dřeva. I samotní architekti, kteří byli v hodnoticí komisi v čele s Evou Jiřičnou, si uvědomovali, že to rozhodně nebude snadný projekt.

Nicméně nakonec přišli architekti a projektanti s velice sofistikovaným řešením a věřili jsme, že japonské úřady budou naše návrhy a výpočty akceptovat bez větších problémů. To jsme se trošku přepočítali. Japonští organizátoři nás totiž neinformovali o tom, že limity pro různé typy povolení nejsou na EXPO na základě výšky budovy, ale na základě počtu pater. Naše budova má po obvodu spirálu, která má poměrně nízký strop a celkem pět pater, takže jsme se tak dostali do kategorie výrazně složitějšího stavebního povolení. Rozdíl spočíval v tom, že celou statickou studii, která čítala asi 1 200 stran, musela ještě přepočítat a verifikovat japonská certifikační autorita.

Co to pro realizaci znamenalo?

Narazili jsme na poměrně nečekaný problém – naše výpočty Japonci nebyli schopni verifikovat, jelikož neznali potřebné vzorce. Měli obavu, že nosná konstrukce ze dřeva neudrží tak náročný design a vzhled námi navrženého pavilonu. Snažili se nás tedy přimět, abychom podobně jako u většiny ostatních pavilonů postavili konstrukci z oceli a dřevem ji následně jen obložili.

Ani další komplikace na sebe nenechala dlouho čekat. Ukázalo se, že jelikož stavíme na umělém ostrově, musí být kompletní hmotnost budovy, a to včetně lidí uvnitř a veškerého vybavení, nižší nebo rovná hmotnosti vyvezené zeminy. Takže jsme najednou měli i váhový limit. Do toho jsme se ale s kombinací ocel-dřevo nebyli schopni vejít. Úřady nás tedy informovaly, že vzhledem k tomu, že daná situace nemá řešení, stavbu nám vybudovat nepovolí.

Já ale nejsem člověk, který by se vzdával u prvního ne, takže jsem celou situaci eskaloval až na ta nejvyšší místa. Velice nám pomohl japonský architekt Sou Fujimoto (architekt symbolu EXPO 2025 tzn. Grand Ring, pozn. red.), kterému se design našeho pavilonu velice líbil a zdůrazňoval, že by byla velká škoda, kdyby nebyl realizovaný.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Češi žijící na Tenerife se podělili o zkušenosti. Představy se v mnohém rozchází s realitou

Jak konkrétně tato pomoc vypadala?

Sou Fujimoto nás poslal za člověkem, který v Japonsku daný stavební zákon nejen v minulosti psal, ale byl i v týmu lidí, kteří pravidla vytvářeli. A právě v době, kdy jsme s ním jednali, byl i přímo zodpovědný za jeho interpretaci. Diskutovali jsme společně nad důvody, kvůli nimž nám zmíněný zákon nedovoluje budovu postavit. Největší problém se ukázal v tom, že japonští úředníci nebyli schopni ověřit naše výpočty. Nakonec nám pomohl najít cestu, jak v rozsahu požadavků japonských úřadů detaily budovy dokončit. S tím, že úřady od něj navíc dostávaly průběžné informace o tom, jak některé aspekty posuzovat.

V celém procesu byly zahrnuty například i způsoby prováděných laboratorních testů. Úřad sice explicitně neříká, kde má být laboratorní test vykonaný, ale úředníci automaticky očekávají, že to musí být japonská laboratoř. Naštěstí pan kolega z ministerstva prohlásil, že zná českou ČVUT, že je to velice prestižní škola a že musí být akceptovány výsledky laboratorních testů, které budou provedeny v jejích laboratořích. To nám ve výsledku ušetřilo spoustu času a nákladů. A díky tomuto přístupu, který rozhodně v Japonsku není běžný, se nám podařilo dopracovat veškeré detaily projektu tak, aby s ním japonské úřady byly spokojené a povolily nám jeho realizaci.

Kdybyste se mohl vrátit v čase, šel byste stejnou cestou?

Stále si myslím, že to byla ta nejlepší volba. Ostatně dokazují to i několikanásobná ocenění českého pavilonu. Získali jsme stříbrnou cenu za architekturu od Mezinárodního úřadu pro výstavnictví (BIE), zlatou medaili v kategorii People’s Choice a stříbro za nejlepšího maskota (Reného, pozn. red.) v soutěži World Expolympics. A jako pomyslnou třešničku na dortu ocenění Evropské unie za výjimečnou pohostinnost. Posbírali jsme řadu prestižních cen a já jsem za to neskutečně vděčný. Jedná se o vítězství českého pavilonu poprvé od Bruselu, tedy po 67 letech, a první tak vysoké ocenění za architekturu po více než 55 letech. Jsem neskutečně hrdý na celý náš tým, myslím si, že se nám podařilo v Japonsku něco mimořádného a bez snahy každého jednotlivce by ten výsledek nebyl takový, jaký je.

Vraťme se k přípravě. Udělal byste něco jinak?

Šli jsme do toho samozřejmě i proto, že jsme byli naivní a neměli jsme veškeré informace. To ale považuji za nezbytný předpoklad pro to, aby se člověk někam posunul, protože kdyby vždy věděl, co ho čeká, tak by do se do ničeho nikdy nepustil. Dle mého názoru vznikla spousta zajímavých projektů právě z nějaké naivity nebo z nedostatku informací.

Pokud se mě ptáte, jestli bych do celého projektu šel znovu stejným způsobem i se znalostí veškerých informací, které mám dnes, tak určitě ne. Jsem ale přesvědčený, že naše cesta byla správná, jelikož se nám nakonec povedla naprosto unikátní věc. Přesvědčili jsme japonské úřady o tom, že náš projekt je možný, čímž jsme otevřeli dveře do budoucna i ostatním.

Další věcí, se kterou jsme se potýkali, byla skutečnost, že původní japonský architekt, který měl na starost přípravu dokumentů pro japonské úřady, pro nás odmítal dokumentaci připravit. Obával se, že by pro něj mohla být do budoucna náročná spolupráce s místními úředníky, kteří naši stavbu nepodporovali. V průběhu jsme ho tedy museli vyměnit.

To už bylo z překážek vše, nebo se našla další překvapení?

Japonské normy jsou oproti českým zhruba 30 až 40 let zastaralé, takže dalších překvapení byla celá řada. Kdybych to byl býval věděl, tak bych do toho nikdy znovu nešel. Zpětně jsem za to ale rád, protože ve chvíli, kdy jsme se rozhodli jít cestou rozdělení architektonické soutěže a té konstrukční části a jít do režimu veřejných zakázek, tak jsme ani jinou možnost neměli.  

Vzhledem k tomu, že jsem člověk, který má jisté ambice, a jsem přesvědčený, že naše země je plná skvělých ambiciózních lidí, tak bych považoval za svou osobní prohru, kdyby se nám tento projekt dokončit nepodařilo. Nyní věřím, že to bude velký krok pro české firmy, protože už dnes se bavíme s japonskými stavební firmami o dalších projektech, které by mohly být na bázi CLT (křížem lepených dřevěných desek).

Navíc díky tomu, že běžně užívané dřevo z východní nebo jihovýchodní Asie nemá takovou pevnost jako dřevo ze střední a severní Evropy, je tu velká příležitost i pro to, že ho budeme moci v budoucnu vyvážet. I naše technologické postupy zpracování dřeva do podoby CLT mají mnohem vyšší úroveň, což vytváří velkou příležitost vyvážet nejen samotnou kulatinu.

Budovu se vám povedlo postavit v opravdu krátkém časovém horizontu. Odpovídala rychlost stavby původnímu časovému plánu?

Když jsme podepisovali kontrakt, měl japonský dodavatel velké pochybnosti o tom, zda je v takovém časovém rámci vůbec možné tak náročnou budovu postavit. Našemu rozvrhu ze začátku vůbec nevěřil. Tvrdil, že to prostě není možné stihnout. My jsme ale nakonec byli schopni projekt dokončit ještě o měsíc dříve. Na progres naší stavby se pravidelně jezdili dívat televizní štáby i další specialisté z oboru, protože nikdo nevěřil, že za čtyři měsíce budeme schopni postavit tak zajímavou budovu.

Jedním z benefitů dřevostaveb a prefabrikovaných budov obecně by měly být i dobře predikovatelné náklady na jejich výstavbu. Po všech peripetiích, kterými jste si před samotnou stavbou prošli, změnil se nějak zásadněji i rozpočet stavební části projektu?

Veřejnou zakázku na stavbu pavilonu jsme museli vyhlásit už v únoru roku 2024. Vzhledem k tomu, že jsme byli v zásadním časovém presu, jsme se rozhodli využít modelu jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU), což je v Česku takový červený hard. Nebylo to ale proto, abychom mohli zakázku zadat někomu z ruky. Jednali jsme hned s celou řadou stavebních firem, využili jsme pouze těch časových možností, které JŘBU nabízí.

Nejprve jsme to museli každopádně vysoutěžit a pro účely té soutěže jsme používali dokumentaci, která v danou chvíli byla hotová. To bylo ještě několik měsíců předtím, než jsme dostali finální stavební povolení. Jelikož i samotná dokumentace doznala výraznějších změn, bylo nám jasné, že s tím budou souviset i vícepráce, které jsme nemohli v rámci původního zadání předvídat. Ale vše spadalo do zákonného limitu 30 %. S ohledem na to, jak nestandardní budovu jsme nakonec postavili, jsem přesvědčen, že rozpočet je adekvátní. V porovnání s ostatními pavilony má náš projekt v přepočtu na metry čtvereční cenu dokonce nejnižší.

Po získání stavebního povolení a obeznámení se s výrobní dokumentací vás tedy už žádné další překvapení nečekalo?

Ne, a to ani přesto, že v rámci konstrukce i fasády budovy muselo všechno zapadat s milimetrovou přesností. Překvapili jsme i samotné Japonce, kteří jsou svou precizností globálně známí. Už nás čekaly jen drobné změny v případě interiéru, u nichž nám výrazně pomohlo to, že jsme si dopředu celý pavilon vizualizovali 3D modelem ve Virtuplexu v Praze. Tam jsme si stavbu prošli a hned objevili celou řadu drobných míst, která jsme na výkresech nebyli schopni identifikovat. Tyto záležitosti jsme postupně vyladili a díky tomu, že výsledná projektová dokumentace byla opravdu kvalitní, čekala nás překvapení naprosto minimální.

Použili jste české dřevo?

Ano, použili jsme dřevo z českých lesů. Dřevo bylo v Česku připraveno do podoby CLT panelů a dalších elementů. Vše bylo následně naloženo do lodních kontejnerů a posláno lodí do Japonska. Taková přeprava trvala zhruba 8–10 týdnů. Přes naše počáteční obavy se dřevu na moři nic nestalo a dorazilo v pořádku. Odeslali jsme kolem 70 kontejnerů, a to jak nosnou konstrukci ze dřeva, tak i skleněnou fasádu. Na celém procesu se podílelo celkem devět českých firem a organizací.

Co jste si přáli, aby si návštěvníci odnášeli z prohlídky pavilonu?

Díky skvělé lokaci, kterou jsme na EXPO 2025 dostali, se stal český pavilon naším vůbec nejviditelnějším exponátem. Viděla ho většina z více než 29 milionů návštěvníků, kteří na světovou výstavu zavítali. A to není vůbec malé číslo. Samozřejmě to, jak velký architektonický a technický skvost to skutečně je, se dozvěděli hlavně ti, kdo ho navštívili fyzicky nebo si ho prostudovali na internetu. Takových návštěvníků jsme přivítali více než 1,5 milionu. Na návštěvnické cestě jsme ukazovali a představovali, co je to CLT a jaké jsou jeho výhody. Na základě velmi pozitivní zpětné vazby věřím, že budovy ze skla, dřeva a CLT se brzy stanou v zemi vycházejícího slunce novým standardem.

Pavilon na ostrově zůstat nemůže, jak s ním plánujete dále nakládat?

Stále je těch variant několik, v tuto chvíli nemůžu komentovat probíhající jednání. Budova je každopádně od začátku navržená a připravená na to, že ji demontujeme a vrátíme organizátorům pozemek v původním stavu. Odvezli jsme cennosti, expozici a vybavení, demontáž budovy přijde na řadu v zimních měsících. Přestože světová výstava skončila, máme před sebou ještě velké množství práce.

Věřím ale, že pavilon bude do budoucna v nějaké formě a na nějaké zajímavé lokaci znovu sloužit návštěvníkům. Mým velkým přáním je, aby stál někde v Česku a mohlo ho vidět co nejvíce Čechů. Aby viděli, jak unikátní stavba se silným česko-japonským příběhem to je. To je možná další šílený sen, ale opět děláme vše pro to, aby se ho povedlo zrealizovat.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.