České vily, sídliště i dělnické kolonie se otevřou veřejnosti. Ukážou, jak se u nás měnilo bydlení

Jak bydlíme dnes a jak můžeme bydlet v budoucnu

Hlavním tématem letošního 16. ročníku je bydlení. Program se proto nebude soustředit pouze na architekturu jednotlivých domů, ale také na dostupnost bydlení, podobu měst, veřejný prostor nebo nové způsoby soužití. Mezi současnými stavbami se představí například Rezidence Drdla ve Žďáru nad Sázavou, Rezidence Příční v Brně nebo pražská Rezidence U Pergamenky, která navazuje na industriální charakter svého okolí. Součástí programu bude také Dům pro Julii, první dětský hospic v České republice.

Pozornost dostanou rovněž méně obvyklé formy bydlení. Jednou z nich je komunitní bydlení sociálního družstva Racek v Děčíně, další život na hausbótu na pražské Císařské louce. Řada akcí se bude zabývat také tím, jak lze domy a města přizpůsobit měnícímu se klimatu. Tématy budou zelené fasády, hospodaření s dešťovou vodou, přehřívání měst, biodiverzita nebo význam vnitrobloků, předzahrádek a komunitních zahrad. V Plzni se například otevře nový Dům Patronus se zelenou fasádou.

Paneláky jako architektonický experiment

Výraznou část programu tvoří sídliště a hromadná bytová výstavba druhé poloviny 20. století. Festival se zaměří nejen na to, jak se v těchto lokalitách žilo a žije dnes, ale také na jejich urbanistickou koncepci, zeleň a veřejný prostor. V Praze bude jedním z témat sídliště Ďáblice, v Brně Lesná. Oba projekty patří mezi příklady sídlišť, u nichž architekti pracovali s velkým množstvím zeleně a promyšleným uspořádáním veřejného prostoru. V Českých Budějovicích se program zaměří na počátky panelové výstavby a tehdejší experimentální přístupy. Připomenuty budou také odvážnější poválečné projekty. Patří mezi ně Koldům v Litvínově, který vycházel z myšlenky kolektivního bydlení, nebo šestice výškových domů v Kladně. Pozornost dostane také poválečná výstavba v Ostrově, výrazně ovlivněná socialistickým realismem.

Vily pro bohaté i domy pro dělníky

Velké změny v bydlení přinesla už první polovina 20. století. Ve městech vznikaly nové činžovní domy, vilové čtvrti i celé obytné soubory určené konkrétním skupinám obyvatel. V Praze se bude možné podrobněji seznámit například s funkcionalistickým blokem Molochov na Letné nebo s žižkovskými zaměstnaneckými sídlišti. V Brně se program zaměří na kolonii Nový dům a prvorepublikové vily židovských architektů v Pisárkách.

Otevřena bude například Medova vila v Humpolci nebo Zelenkova vila v Kutné Hoře. Ještě hlouběji do historie zavede Reissigova vila v Brně, která byla ve své době označována za jeden z nejmodernějších obytných domů Rakouska-Uherska, nebo olomoucká vila Primavesi. Úplně jinou kapitolu představují dělnické, hornické a zaměstnanecké kolonie. Ty vznikaly především v blízkosti průmyslových podniků a továren a často nabízely výrazně skromnější podmínky. Jejich pozůstatky bude možné sledovat například v Kladně, Lounech, Mostě nebo Brně. V Praze se jedna z tras zaměří na bývalé nouzové kolonie.

Staré budovy dostávají nový účel

Zajímavým tématem jsou také stavby, které po desetiletích přestávají sloužit svému původnímu účelu. Namísto demolice v nich mohou vzniknout byty, veřejné služby nebo prostory pro komunitní život.

V Jablonci nad Nisou se představí plánovaná přeměna bývalé dětské nemocnice na bytový dům. V Kopřivnici se připravuje přestavba někdejší základní školy na bydlení kombinované s městskou knihovnou.Program se dotkne i dalších rekonstrukcí a nových staveb. V Jihlavě se představí nová Horácká multifunkční aréna, v Liberci obnova Lesního koupaliště a v Turnově nově otevřená knihovna.

Baťa změnil nejen továrny, ale i způsob bydlení

Architektura bydlení byla v minulosti úzce spojená také s rozvojem průmyslu. Letos uplyne 150 let od narození Tomáše Bati, jehož působení zásadně ovlivnilo podobu Zlína. Baťovský model nespočíval pouze ve stavbě továren. Součástí rozsáhlého systému byly také obytné čtvrti a typizované rodinné domy pro zaměstnance. Právě firemní bydlení se stalo jedním z charakteristických prvků meziválečného Zlína. Připomenuta bude také tvorba Ludwiga Miese van der Rohe, od jehož narození letos uplynulo 140 let, nebo architekta Františka Alberta Libry. Několik akcí bude spojeno rovněž s nedožitými 90. narozeninami Václava Havla a porevolučními proměnami Pražského hradu a zámku v Lánech.

Bydlení není jen otázkou samotného domu

Proměny bydlení ukazují, že způsob, jakým lidé bydlí, vždy souvisel s ekonomickou situací, technologiemi i představou o tom, jak má fungovat město. Luxusní vily, nouzové kolonie, kolektivní domy i panelová sídliště vznikaly za zcela odlišných okolností, přesto všechny reagovaly na potřeby své doby.

Současná debata se stále více přesouvá k dostupnosti bydlení, využívání starších budov nebo způsobům, jak ve městech zachovat kvalitní veřejný prostor a zeleň. Letošní program tak vedle historie ukáže také projekty, které hledají nové možnosti, jak by mohlo bydlení v českých městech vypadat v dalších desetiletích.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.