Barrelový gril z ocelového plechu si vyrobil sám. Maso z něj chutná lépe než z plynového grilu

Namísto suvenýru si z Kolumbie převezl dobrý nápad

Kdo by se v tomto počasí netěšil na léto? Grilování, posezení s přáteli a vůni masa linoucí se zahradou si představíme jistě všichni, včetně Lukáše. Právě toho totiž přivedlo časté používání klasických grilů k myšlence vyzkoušet i něco jiného. Během dovolené v Kolumbii narazil na jednoduchý, ale technicky velmi chytrý typ sudového grilu, který fungoval na principu komínového efektu. Konstrukce byla překvapivě prostá a výsledky působivé. Myšlenka mu zůstala v hlavě ještě dlouho po návratu domů, a tak se rozhodl, že si podobný gril vyrobí sám a ověří, zda skutečně přináší takový rozdíl v chuti a funkčnosti, jak si pamatoval.

Nejdůležitější bylo zvolit správnou tloušťku

V první řadě musel Lukáš sehnat základní materiál, jímž se stal plech z oceli válcované za studena. Klíčovou otázkou pak byla tloušťka materiálu, protože gril musí odolat vysokým teplotám bez deformací. Pro plášť tedy zvolil plech o síle jeden milimetr a pro lože na dřevěné uhlí použil silnější plech o síle jeden a půl milimetru. Právě tato část je vystavena nejvyšším teplotám, proto zde nebyl prostor pro kompromis. Ocelový plech stočil do tvaru sudu, pečlivě jej provařil a následně zpevnil pomocí profilování. Vzniklé prolisy dodaly konstrukci tuhost a zabránily nežádoucímu kroucení materiálu. Práce se stočením sice vyžadovala trpělivost, ale základní tělo grilu bylo na světě.

Měl jen jeden pokus

Dalším krokem byla výroba spodní a vrchní části. Z plechu o stejné síle vyřezal kruhové díly, které přesně zapadly do připraveného sudu. Práce vyžadovala přesné měření, protože pokus měl jen jeden. Materiálu nebylo nazbyt a případná chyba by znamenala návrat na začátek. Po usazení následovalo nabodování a kompletní provaření spojů. Spodní část umožňuje případné použití vody, která může fungovat jako tepelný stabilizátor a částečně zachytávat odkapávající tuk. Konstrukce však byla navržena tak, aby fungovala i bez této varianty. Následovalo vyříznutí otvorů pro regulaci přívodu vzduchu. Správné proudění je klíčem k výkonu grilu. Víko dostalo vlastní systém odvětrání a bylo zpevněno pásovinou, aby si zachovalo tvar i při vyšších teplotách.

Vychytávka na maso

Specifickým prvkem konstrukce se stal vnitřní lem, na který se zavěšuje maso pomocí háků. Právě tento způsob přípravy je pro jihoamerické grily typický. Maso není položeno přímo nad plamenem, ale visí v prostoru, kde jej obklopuje proudící horký vzduch. Lukáš si navrhl vlastní systém vyjímatelného kruhu s lehce vyosenými háčky. Stačí vytáhnout pojistky a celý vnitřní modul lze vyjmout nebo nahradit roštem. Nádoba na dřevěné uhlí byla rovněž vyrobena z profilovaného plechu a doplněna o spodní odvětrání. Rošt je řešen jako samostatně vyjímatelný díl, takže v případě poškození není nutné zasahovat do celé konstrukce. Ostatně na samotný postup výroby se můžete podívat na videu níže.

Po dokončení grilu přišel okamžik pravdy

Do spodní části vložil Lukáš nádobu s dřevěným uhlím, uhlí nasypal a zapálil. Díky bočním otvorům a správně nastavenému proudění vzduchu se oheň rozhořel během několika desítek vteřin. Komínový efekt začal fungovat přesně tak, jak očekával. Teplo proudilo vzhůru a rovnoměrně ohřívalo prostor uvnitř sudu. Teploměr na víku sloužil spíše jako orientační pomůcka, samotný provoz se obešel i bez něj. Jako první test zvolil Lukáš výborný bůček. Maso zavěsil na ocelové háky a nechal působit horký vzduch. Tuk odkapával mimo přímý kontakt s uhlím, takže nedocházelo k jeho spalování ani ke vzniku nepříjemného kouře. Po několika desítkách minut byl výsledek zřejmý. Maso bylo křehké, šťavnaté a rovnoměrně propečené.

Je barrelový gril lepší než plynový?

Hned po bůčku následovala hovězí roštěná, která potvrdila předchozí dojem. Přestože má doma i plynový gril, rozdíl v chuti byl podle něj výrazný (oblíbené levné plynové grily si můžete prohlédnout například zde). Dřevěné uhlí dodává masu specifickou vůni a způsob zavěšení zabraňuje přepalování tuků. Nic nepadá přímo do ohně a nic se nepřipaluje na povrchu masa. Chuť je čistší a struktura jemnější. Údržba grilu je navíc jednoduchá, vnitřní prostor lze po vychladnutí vypláchnout vodou. Celý projekt tak potvrdil, že inspirace z Kolumbie nebyla jen letmou vzpomínkou na dovolenou, ale praktickým podnětem k vytvoření funkčního zařízení.