„Kapalinový zemní výměník chladí 40× levněji než klimatizace,“ vysvětluje specialista

Zmínil jste, že od kanadské studny lidé upouští kvůli problémům s kondenzátem a plísněmi. Čím to tedy nahrazují?

Dnes se to řeší přes takzvaný kapalinový zemní výměník. Princip je takový, že místo tlusté roury na vzduch zakopete do země uzavřený okruh trubek, ve kterých koluje nemrznoucí kapalina, takzvaná solanka. Tento okruh pak přivedete domů k větrací jednotce a na sání zvenku osadíte výměník, zjednodušeně řečeno takový chladič, ve kterém proudí ta studená voda ze země.

Takže ten vzduch, který pak doma dýchám, vůbec nejde pod zem?

Přesně tak. Vzduch si nasáváte klasicky z fasády, projde přes filtr a narazí na tento výměník, který ho předchladí. Výhoda je v tom, že výměník máte krásně přístupný v technické místnosti. Kondenzát, který na něm vznikne, bezpečně odtéká rovnou do odpadu, výměník můžete kdykoliv vyčistit nebo rozebrat. Z pohledu hygieny máte stoprocentní jistotu, že si do domu netaháte žádné plísně ani radon z podloží.

To zní logicky. A jak je to se spotřebou? Nežere to čerpadlo, které žene tu kapalinu, moc elektřiny?

Právě naopak, energeticky je to obrovsky efektivní. Když se budeme bavit o klasické klimatizaci, tam musíte „živit“ kompresor, což je velký žrout energie. Tady jediná věc, kterou napájíte, je to malé oběhové čerpadlo. Může to vypadat tak, že do čerpadla investujete nějakých 20 wattů elektrické energie, ale získáte z toho klidně 2 000, 3 000 i 4 000 wattů chladicího výkonu. To je poměr, na který se s běžnou klimatizací prostě nedostanete.

Zní to skoro jako zázrak. Má to vůbec nějaké nevýhody nebo limity?

Limity tam samozřejmě jsou a lidé o nich musí vědět. Klimatizace má neomezený výkon, dokud krmíte kompresor elektřinou, chladí. U kapalinového výměníku pracujete s energií, která je naakumulovaná v zemi. Pokud dům nemá dobré stínění, má velké tepelné zisky a majitel začne nesmyslně chladit na nízké teploty už někdy v květnu, tak se může stát, že ten zemní kolektor prostě vyčerpá dřív, než přijde hlavní letní sezóna v červenci.

A co vzduchotechnika jako taková? Zvládne ty větší objemy vzduchu potřebné na uchlazení domu?

To je druhá věc. Když chcete domem jen větrat, stačí vám menší objemy vzduchu. Jakmile ale chcete efektivně odvádět teplo, musíte toho vzduchu do domu dostat víc, nebo musíte zvýšit rozdíl teplot. Tím pádem potřebujete větší průměry potrubí a musíte je dokonale tepelně izolovat, aby vám to doma nekondenzovalo. Ne do každého domu se takhle dimenzovaná vzduchotechnika vejde.

Na začátku jste zmínil vrty. Jak tohle řešení funguje u domů, které už mají tepelné čerpadlo země-voda?

Tam je to úplně fantastické. Proč dělat nové výkopy, když už máte v zemi třeba stometrový vrt pro tepelné čerpadlo? Jednoduše ten systém napojíte na něj. Má to ještě jeden obrovský bonus. Tím, že v létě přes vrt chladíte dům, vlastně to přebytečné teplo z interiéru tlačíte do země. Vrt si tak regenerujete a předehříváte si ho na zimu. Na jaře může mít vrt třeba 10 stupňů, vy ho chladicí sezónou zvednete o 6 nebo 8 stupňů nahoru, takže když pak na podzim začnete topit, máte výrazně lepší počáteční teplotu a topení je ještě levnější.

Díky za uvedení do tématu a představení tohoto málo známého a levného řešení.

Rádo se stalo.

P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.