Klimatizaci nahradili pasivním chlazením. „Všichni se po nás teď opičí,“ směje se

V dřevostavbě žijete už zhruba šest let. Letní měsíce dokážou být v posledních letech velmi teplé. Jak řešíte udržení příjemné teploty v interiéru?

Už když jsme dům před lety stavěli, nechali jsme si rovnou namontovat klimatizaci. Zpočátku to vlastně ani nebyl náš osobní požadavek kvůli komfortu, ale spíše nutnost. Byla to tehdy podmínka pro to, abychom dům vůbec mohli zkolaudovat. Souviselo to s energetickými parametry stavby. Přiznám se, že jsem těm technickým požadavkům tehdy moc nerozuměla, ale bez instalace klimatizace bychom zkrátka nedostali povolení. Když už jsme ji ale měli, začali jsme ji využívat každé léto.

Dřevostavby mají u části veřejnosti pověst staveb, které se v létě snadno ohřejí. Byl to i váš případ?

Náš dům je zaizolovaný minerální vatou. Nemyslím si, že by pověsti o přehřívání dřevostaveb byly pravdivé, alespoň z naší zkušenosti ne. Řekla bych, že se náš dům v létě chová zhruba stejně jako jakýkoliv jiný zděný dům. Hlavní potíž ale byla v tom, že máme okna orientovaná na jih. Slunce se do nich v létě opírá a interiér se ohřeje. Proto se pro nás klimatizace stala na nějakou dobu nutností, bez ní se to teplo uvnitř vydržet nedalo.

Přesto jste se rozhodli hledat jinou cestu, přestože klimatizace svůj účel plnila. Co vás k tomu vedlo?

Hlavním důvodem bylo zdraví, nešlo o to, že by zařízení nefungovalo. Manžel na zapnutou klimatizaci nereagoval dobře, neustále kýchal, stěžoval si na suchý vzduch, a působilo to na něj v podstatě jako nějaká alergie. Ani mně ten umělý chlad nebyl moc sympatický. Dříve jsme nic takového doma neměli, byla to pro nás novinka a těžko jsme si na ten vzduch zvykali.

Hrála ve vašem rozhodování roli i finanční stránka věci? Provoz klimatizace něco stojí.

Manžel si dělal výpočet a vyšlo mu, že nás chlazení domu vyjde průměrně na čtyři tisíce korun ročně. Není to sice částka, která by náš rodinný rozpočet nějak zruinovala, protože vyděláváme docela dobře, takže tohle neřešíme. Na druhou stranu jsme si říkali, že to také není zadarmo. Ty peníze se dají využít i jinak.

Jak jste tedy přišli na myšlenku pasivního chlazení? Kdo vám tento koncept představil?

Byla to vlastně docela náhoda. Před dvěma lety jsme byli na návštěvě u jednoho našeho známého ve Švýcarsku. Bylo zrovna léto a on nám ukazoval, jak řeší letní dny u nich. Místo aktivního chlazení, jako je klimatizace, tam využívají pasivní systémy. Vysvětlil nám, že pasivní chlazení nepotřebuje ke svému provozu žádnou elektřinu. Celý ten princip není o tom, že byste složitě vyráběli chladný vzduch, ale o tom, že už dopředu předcházíte vzniku tepla uvnitř domu.

To zní logicky. Co konkrétně vám švýcarský kamarád poradil?

Poradil nám, abychom si jako základní věc pořídili předokenní stínění. Znamená to instalaci venkovních žaluzií s naklápěcími lamelami. Nechtěli jsme takové ty plné rolety, které okno zcela zavřou a udělají v místnosti tmu, ale normální žaluzie, přes které jde vidět ven (ceny tohoto typu žaluzií si můžete srovnat např. zde - pozn. red.). Důležité ale je, že musí být umístěné před oknem z venkovní strany, nikoliv uvnitř v interiéru.

V čem je to o tolik lepší než klasické vnitřní žaluzie, které známe z většiny českých domácností?

Tuhle otázku jsem si kladla taky. U nás bylo poslední desítky let běžné, obzvlášť v panelácích, dávat si žaluzie dovnitř. Jenže když máte žaluzie uvnitř, slunce už projde sklem. U venkovních žaluzií sluneční paprsky narazí na překážku ještě před oknem. Lamely se sice na slunci docela nahřejí, ale teplo už neprostupuje přes zavřené okno dále do interiéru. Tím pádem vůbec nevzniká ten známý skleníkový efekt, který dům tolik rozehřívá. Zjistili jsme, že i když máme dům dobře zaizolovaný, většina tepla k nám opravdu šla pouze přes skla.

Zmínila jste plné rolety. Proč jste nakonec dali přednost lamelovým žaluziím?

Hlavní výhoda žaluzií je v propustnosti světla. Když si pořídíte rolety a přes den je zatáhnete, abyste zabránili horku, uděláte si doma úplnou tmu a musíte si svítit umělým světlem. Lamely na žaluziích si ale můžete naklopit přesně tak, aby byly kolmé na sluneční paprsky. Horko zůstane venku, ale do interiéru se odráží dostatek přirozeného denního světla.

Jak finančně náročná taková investice byla?

Objednali jsme si specializovanou firmu, která nám to udělala celé na klíč. Samotné žaluzie stály zhruba 85 tisíc korun a k tomu jsme platili ještě asi 20 tisíc za montáž a práci. Celkem jsme se tedy dostali na nějakých 105 tisíc. Není to málo peněz. Když jsme se dívali na staré faktury z doby stavby domu, bylo to asi dvakrát tolik, než kolik tehdy stála samotná klimatizace.

Vyplatí se to tedy z ekonomického hlediska, když porovnáte úsporu za elektřinu s pořizovací cenou?

Pokud bychom se na to dívali čistě přes čísla a návratnost investice, tak to moc nedává smysl. Náklady na elektřinu za chlazení nám teď sice klesly na nějakou pětistovku ročně, ušetříme tedy asi tři tisíce za rok. Trvalo by ale velmi dlouho, než by se nám pořízení žaluzií na těchto úsporách za proud zaplatilo. Z mého pohledu je to ale přesto lepší řešení. Kdybychom klimatizaci předtím vůbec neměli, stála by nás dnes včetně stavebních úprav asi podobné peníze jako tyto žaluzie. Smysl je pro nás jinde než v penězích.

Kde konkrétně? Co se u vás doma změnilo?

Klimatizaci už od té doby v podstatě nepoužíváme. Myslím, že bychom se bez ní obešli už úplně, ale já jí občas zapnu jen na lehké dochlazení, když jsou venku opravdu velká horka. Jinak ji už nezapínáme. Nejlepší na tom je to, že doma máme přirozené klima. Už na nás ze stropu nefouká uměle vychlazený vzduch. Dům není vysušený, manžel v létě přestal kýchat.

Co na to říkali vaši sousedé?

Sousedé nám zpočátku nevěřili. Když jsme se s nimi bavili a vyprávěli jim, jaký tu máme chládek i bez puštěné klimatizace, byli dost skeptičtí. Museli jsme jim říct, ať se přijdou sami podívat a vyzkoušet si to. Když zjistili, jak to je, začali se po nás tak trochu opičit. Několik sousedů si to už nainstalovalo také. Způsoby jsou ale různé. Někdo si najal firmu na klíč tak jako my, jiní sousedé si koupili levnější žaluzie v Polsku a namontovali si je sami. Pokud je někdo zručný kutil, dokáže se s cenou dostat ještě mnohem níže.

Je potřeba dodržovat nějaká speciální pravidla, aby pasivní stínění fungovalo správně?

Úplný základ je naučit se správně větrat. Větrat se smí jen tehdy, když je venku chladněji, to znamená ráno, večer nebo přes noc. Je blbost větrat přes den. Když do zatažených žaluzií praží slunce, jsou velmi horké. Zkoušela jsem si přes den otevřít okno a dát k nim ruku, a to teplo z nich přímo sálalo. Kdybyste v tu chvíli větrali, půjde vám teplo z lamel rovnou do domu a začnete si ho ohřívat. Jakmile ale večer slunce zapadne, žaluzie rychle vychladnou. Pak stačí otevřít okna, pustit chladný vzduch dovnitř a dům vydrží příjemný zase celý další den.

Zmínila jste chytré ovládání. Jaké máte možnosti a jak moc je v praxi využíváte?

Těch systémů nám nabídli více. Můžete mít jednoduché žaluzie na manuální kliku, což je ideální pro někoho, kdo nechce žádnou elektroniku. Pak jsou systémy na tlačítko a nakonec chytré systémy ovládané přes mobilní telefon. Manžel je docela technický nadšenec, takže si vybral ovládání přes telefon. Může s žaluziemi manipulovat i ve chvíli, kdy jsme v práci. Systém se dá napojit na chytrou domácnost a může fungovat sám podle časování nebo podle venkovní teploty.

Využíváte tyto automatické funkce?

Popravdě, ty složitější automatizace už moc nevyužíváme. Děláme to jednoduše. Ráno nastavíme lamely do takové polohy, aby odrážely slunce a zároveň nám pouštěly dovnitř světlo. Na noc je pak překlopíme do vodorovné polohy, takže okna jsou volná a nemusíme žaluzie celé složitě vytahovat nahoru. Je to primitivní a jednoduchá věc, která funguje až překvapivě dobře.

Proč myslíte, že se tento způsob chlazení u nás ještě nestal standardem?

To se také docela divím, zvlášť když vidím, jak se to rozmohlo na západě. Možná je to chybějící osvětou. Prodejci klimatizací vám budou tvrdit, že to bez jejich přístrojů nejde a že pasivní řešení nestačí. Lidé navíc možná nechtějí investovat do stínění, ale těch cest je více. Dříve se dělaly různé přesahy střech a výběžky, aby to okna stínilo přirozeně. Dnes se to nepochopitelně opouští a dohání elektřinou. Kdo má napjatý rozpočet, může si udělat asi i nějaké jednoduché stínění svépomocí. Samotné zaclonění z venkovní strany udělá tak moc, že nakonec zjistíte, že klimatizaci nepotřebujete. Určitě bych lidem doporučila, aby se zašli podívat k někomu, kdo to má doma, a vyzkoušeli si to na vlastní kůži.

P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.