„Lidé mohou vyrábět elektřinu pomocí kogenerace,“ říká Petr. Komponenty už existují, stačí je jen propojit

Petře, co si má laik představit pod pojmem „kogenerace“?

Kogenerace znamená současnou výrobu elektřiny a tepla z jednoho paliva, třeba zemního plynu, bioplynu nebo dřeva. Na rozdíl od běžné elektrárny se teplo neztrácí, ale využívá pro vytápění nebo ohřev vody. Díky tomu dosahuje účinnosti až 85–95 % a snižuje náklady na energii. V energetice se pro tento princip používá i termín „teplárenský provoz“. Kdysi jsme s otcem kogeneraci dokonce provozovali v rodinném domě.

Co vás k tomu vedlo? A jak tehdy celý systém vypadal?

Táta měl kamaráda, kutila z vesnice, a spolu často vyráběli různé domácí stroje od svářeček až po sekačky. Jednou se bavili o nápadu použít asynchronní motor připojený ke spalovacímu motoru tak, aby při vyšších otáčkách fungoval jako generátor. Já jsem tehdy studoval vysokou školu a věděl, že teoreticky to možné je, a tak se do toho pustili. Nejdřív kamarád, pak i táta, když viděl, že to funguje. Byla to zlatá éra domácího kutilství, dnes už je to spíš zoufalství. Mrzí mě, že na trhu dodnes chybí dostupné a funkční jednotky, přestože by mohly být.

Co bylo tehdy jiné než dnes?

První kogenerace vznikaly doslova v garážích. I jedna dnes známá česká strojírenská firma začínala jako parta nadšenců v malém dílenském provozu. Po revoluci se podnikání podporovalo a každý dobrý nápad měl šanci. Tato firma uspěla a přidala se k ní řada domácích kutilů, i my s tátou jsme se na této vlně svezli.

Proč podle vás tak slibná technologie z trhu zmizela?

Malé jednotky už nejsou ekonomicky zajímavé. I když princip zůstal stejný, jejich výroba a údržba se nevyplatí. U malých zařízení je servis náročnější a častější, takže zisk mizí. Dnes se proto vyplatí jen velké kogenerační jednotky, což je škoda.

Mohla by kogenerace zapadnout do systému fotovoltaiky a bateriových úložišť?

Ano, a poměrně snadno. V první fázi lze vyrábět elektřinu i teplo tím, že budete chladit panely a tím zvyšovat účinnost. I to se zkoušelo a někde i provozuje (na aktuální ceny fotovoltaik se můžete podívat např. zde, a ceny baterií pro FVE najdete zde – pozn. redakce). Vyrobenou elektřinu lze částečně ukládat do tepla, nejen do baterií. Naopak i tepelné solární systémy mohou část tepla přeměnit na elektřinu a zbytek využít k ohřevu a to už je kogeneraci velmi blízké.

Vidíte budoucnost i v jiných konstrukcích?

Ano, v tepelném stroji, který není připojen přímo do sítě, ale elektřinou nabíjí akumulátory a pak už je to klasická cesta – střídač, spotřebiče, síť. A odpadní teplo z této výroby se použije na vytápění nebo TUV. Takové zařízení by mohlo být poměrně jednoduché, bez složité synchronizace, regulace otáček, výkonu, kompenzace a všech těch složitých ochran, které potřebujete při připojení do klasické sítě. V podstatě by elektrický generátor suploval fotovoltaický panel v době nízkého solárního svitu.

Umíte si představit ideální kombinaci pro moderní domácnost?

Určitě. Dovedu si představit třeba fotovoltaiku, kogeneraci, baterii a plyn. Existovaly pokusy s plynovými kotli se Stirlingovým motorem, ale výkon generátoru byl malý a chybělo bateriové úložiště. Sám mám pár nápadů, jak propojit různé produkty, ale zatím jsem se k pokusům nedostal. Dříve jsme zkoušeli i parní motory, které jsou rychloběžné, pracující s pulzními tlaky a rezonancí. V kombinaci s bateriemi, měniči a chytrým řízením, třeba pomocí umělé inteligence, by to mohlo fungovat skvěle.

Zmínil jste, že byste dnes jednotku postavil jako off-grid se synchronním generátorem a bateriemi. Co by to znamenalo?

Dnes lze koupit plynový nebo propan-butanový generátor, ale většina je chlazená vzduchem. Aby to dávalo smysl, je třeba odebrat i teplo ze spalin, tam se totiž skrývá většina energie. Generátor by mohl být obyčejný alternátor, jaký známe z aut. Nabíjel by baterie přes systém BMS (battery management system), z nichž by šla energie přes měnič do sítě nebo spotřebičů. Všechny potřebné komponenty už dnes máme, stačí je správně propojit. Šikovný kutil to zvládne a nejspíš už to někteří zkoušejí. Jen to zatím nikdo nenabízí jako hotové řešení.

Poznámka redakce: Pokud čte tento nový rozhovor kutil, který se už do experimentu pustil, rádi si vyslechneme i jeho příběh. Ozvěte se nám, prosíme, na redakce@drevostavitel.cz.

Jak složité by bylo postavit takovou jednotku bez velkých investic?

Asi jako postavit si doma traktor. Stačí motor z vrakoviště, který opraví každý zručný mechanik, asynchronní motor s otáčkami kolem 3000 za minutu a spojka mezi nimi. Celek se upevní na rám s tlumením hluku a chladicí systém se využije k ohřevu vody. My jsme použili pětikubíkovou ocelovou cisternu a teplo ze spalin jsme získávali přes trubkový výměník. Největší problém byla řídicí jednotka, tu jsme museli postavit sami. A to byl můj úkol a vlastně i největší inženýrský projekt. Dnes by to zvládl i malý mikropočítač nebo levné průmyslové PLC za pár tisíc korun.

Máte pocit, že se kutilství vytrácí?

Z mého pohledu je kutilství svým způsobem v defenzivě. Předpisů je čím dál víc a kutilové se s nimi nechtějí prát. I po mně úřady chtěly doklady, když už zařízení dávno neběželo, a musel jsem platit právníka kvůli absurdní pokutě. To člověka odradí. Dnes mají hlavní slovo velké firmy a malé nadšence odrazují pravidly, i když jich je pořád spousta.

Proč lidé dnes přemýšlejí spíš o dotacích a aplikacích než o účinnosti a fyzice?

Protože energie je pořád levná. Možná to tak nevypadá, ale je. Kdybychom měli vyrobit 1 kWh lidskou silou, stála by přes tisíc korun, člověk by musel celý den šlapat na kole. Ze zásuvky ale stojí méně než deset korun. Proto se nad tím nikdo nezamýšlí. Elektřinu vyrábí stroje, a dokud teče ze zásuvky, lidé ji prostě berou jako samozřejmost.

Mluvíte o „technickém minimalismu“. Co to v energetice znamená?

Jednoduché věci bývají spolehlivé. Solární panel nemá žádné pohyblivé části, jen přeměňuje světlo na elektřinu. Na podobném principu fungují i baterie. Když se systém zbytečně nekomplikuje, funguje dlouhodobě. Jakmile je příliš složitý, může selhat kvůli jediné drobné chybě. A to je problém dnešní doby, vše propojovat, zálohovat a tím zvyšovat křehkost systému. Při blackoutu by naopak izolované sítě obstály lépe.

Kdybyste dnes stavěl soběstačný dům, jak byste ho navrhl?

Nešetřil bych na izolaci, protože každý ušetřený watt pak nemusím vyrobit. Důležité je také hospodaření s dešťovou vodou a dostatek denního světla. V novém domě bych volil kvalitní zasklení, světlovody a střešní okna. Úplná soběstačnost je spíš iluze, ale udržitelnost smysl má. Líbí se mi koncepty zemělodí, domů z přírodních a recyklovaných materiálů, které kombinují výrobu bioplynu, pelet, tepla i elektřiny. Jen samotná solární energie v našich podmínkách nestačí, v létě jí máme přebytek, v zimě nedostatek a sezónní akumulace je zatím drahá.

Děkuji za rozhovor, Petře.

Rádo se stalo.

P.S. Zajímá Vás, jak splní novostavby v roce 2025 nové požadavky na úspory energií? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.