Kvalita konstrukce dřevostaveb závisí na detailech

Difuzně uzavřená konstrukce

Jejím cílem je zabránit prostřednictvím parozábrany prostupu vlhkosti (v podobě vodních par) z interiéru do skladby konstrukce a exteriéru. Riziko však představují chyby v technologickém provedení parozábrany, které mohou vést ke značnému hromadění vlhkosti v konstrukci a dlouhodobě pak k její degradaci. Základem je technologická kázeň a dodržení technologického postupu stanoveného výrobcem parozábrany či parobrzdy. Výhodu uzavřených skladeb lze spatřit v nižších pořizovacích nákladech.

Fotogalerie:

i Foto: Cech suché výstavby ČR

Difuzně otevřená konstrukce

Ta částečný přechod vodních par do samotné skladby a následně do exteriéru ze své podstaty naopak umožňuje. Díky tomu má možnost vysychat do exteriéru a interiéru. Tím pádem se skladba dokáže regenerovat. Potenciál vysychání je do interiéru až 3× vyšší a do exteriéru až 14× vyšší oproti difuzně uzavřené konstrukci. Obecně lze říci, že difuzně otevřené skladby fungují přirozeněji a snáze odolávají drobným nepřesnostem v konstrukcích. Přesto porušení technologické kázně provedení parobrzd a jim podobných konstrukcí může vést k problémům s vlhkostí v konstrukci.

Zásady správného návrhu konstrukce

Pro správný návrh difuzně otevřených stavebních dílců je třeba zachovávat několik následujících zásad. Pro danou skladbu konstrukčního dílce je nutné zajistit kladnou bilanci zkondenzované vodní páry (dle ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov) a ověřit, že kondenzace uvnitř konstrukce neohrozí její požadovanou funkci. Jde o podstatný normový požadavek, který se specificky týká právě difuzně otevřených konstrukcí na bázi dřeva. Omítkové systémy a omítkoviny by měly být vždy vysoce prodyšné, tedy volit ty s co nejnižší hodnotou S_d (silikátové, silikonové, minerální). V případě výplňové tepelné izolace je třeba zvolit pouze difuzně propustné materiály (např. minerální vlny) s optimálním faktorem difuzního odporu.

Photocredit: Cech suché výstavby ČR

S ohledem na co nejvyšší spolehlivost konstrukce je třeba zajistit klesání difuzního odporu směrem k exteriéru. Pro difuzně otevřené konstrukce vnějších stěn je optimální použít na vnitřní straně opláštění materiály s vyšším difuzním odporem (hodnota Sd nad cca 4 m, u každé konkrétní skladby však nutno ověřit výpočtem) a na vnější straně naopak materiály s difuzním odporem co nejnižším.

Nicméně difuzně uzavřené skladby jsou stále tradičním a ještě pořád častým řešením ve dřevostavbách. Většina firem a projektantů k tomuto systému tíhne, jelikož s ním mají rozsáhlejší zkušenosti a z hlediska použitých materiálů se jedná většinou o levnější variantu. Je však třeba zmínit, že při dodržení technologických zásad a principů dřevostaveb jsou obě technologie zcela vyhovující. Záleží na každém z nás, ke kterému principu se přikloníme. O kvalitě stavby rozhoduje především správný návrh a správná montáž.

Sádrovláknité konstrukční desky

Konstrukční sádrovláknité desky jsou univerzální, homogenní, nehořlavé, impregnované stavební desky typu GF-C1-I-W2. Jsou vyráběny ze sádry, papírových vláken a minerálních přísad. Při výrobě jsou desky hloubkově impregnovány. Impregnace zajistí odolnost desek proti zvýšené vlhkosti a zabrání vzniku a rozvoji plísní.

Photocredit: Cech suché výstavby ČR

U některých typů desek je speciální povrchová úprava, která snižuje prostup vodní páry. Je proto vhodná pro realizaci difuzně otevřených vnějších stěn dřevostaveb bez použití fólie. Využití najde především v nosných obvodových stěnách.

Jiné typy sádrovláknitých desek jsou určeny pro nosné i nenosné konstrukce. Skládají se ze speciálního sádrového jádra vyztuženého skleněnými vlákny a obaleného silným papírovým kartonem. Pevnost v ohybu a tvrdost povrchu jsou výrazně vyšší než u standardního sádrokartonu. Jsou ohnivzdorné a impregnované. Některé navíc obsahují technologii Activ‘Air® pro rozklad emisí formaldehydu. Tato patentovaná technologie dokáže snížit během několika dní koncentraci formaldehydu v místnosti o více jak 70 % a to po dobu delší než 50 let.