Lidé začali využívat změnu zákona o vejmincích. Mnozí už mají pasivní příjem přes 20 tisíc měsíčně

Změna zákona otevřela dveře k pasivnímu příjmu

Takzvaný „zákon o vejmincích“ není žádný samostatný právní předpis s tímto názvem. Jde o praktický dopad změn ve stavební legislativě, které výrazně rozvolnily možnosti, jak lze využít pozemky u rodinných domů. Jinými slovy stát přestal pohlížet na zahradu u domu jako na posvátný, nedotknutelný prostor, kde se maximálně griluje, a začal ji vnímat jako potenciální místo pro další bydlení. Ne bytovku, ne developerský projekt, ale malou stavbu, která má své jasné proporce a funkci. A právě v tom je zásadní rozdíl. Změna se týká především menších staveb, které mohou sloužit k bydlení. To, co dříve bylo často odmítáno s poukazem na „narušení charakteru zástavby“, dnes projde jako logické doplnění existujícího domu. Vejminek, malý domek na zahradě, někdy rekreační chatka, jindy plnohodnotná obytná jednotka. Nejde o stavby nahodilé, ale o objekty, které dávají smysl v kontextu stárnutí populace, nedostatku bydlení a potřeby efektivně využívat už zastavěná území.

🔴 Mimořádná zpráva:

Peníze, které na chodníku neleží

Právě tady se otevírá prostor, který mnozí lidé začínají objevovat nejen jako stavební, ale především ekonomickou příležitost. Pokud má někdo rodinný dům a dostatečně velký pozemek, může dnes relativně jednoduše postavit další menší obytnou stavbu a tu následně dlouhodobě pronajmout. Bez nutnosti kupovat nový pozemek, bez složitých změn územního plánu, bez toho, aby se z vlastní zahrady stal staveništní chaos. A hlavně bez toho, aby bylo nutné opustit práci a stát se profesionálním pronajímatelem. Ceny dlouhodobých pronájmů menších domků dnes běžně přesahují dvacet tisíc korun měsíčně, a to čistě za nájem, bez energií. V některých lokalitách je tato částka spíš spodní hranicí. Pro nájemníky je takový typ bydlení atraktivní, jelikož nabízí soukromí, klid, často i kus zeleně, a přitom není cenově nedostupný jako velký rodinný dům. Pro majitele pozemku jde o příjem, který přichází pravidelně, bez každodenní práce. Právě proto se o něm mluví jako o pasivním, nebo alespoň velmi málo aktivním.

Co pro to musím udělat?

Samozřejmě, že předchází investice. Minidomek musí nejprve vzniknout. Ale tady se dostáváme k další podstatné části celé rovnice. Pokud se člověk do stavby zapojí alespoň částečně svépomocí, nehoní termíny a neplatí každou práci externí firmě, může se celková investice pohybovat v řádu několika set tisíc korun. V takovém případě se návratnost investice nepočítá na desetiletí, ale na jednotky let. Po pár letech je stavba zaplacená a vše, co přichází dál, je čistý příjem. Tenhle příjem má ještě jeden rozměr, který dnes lidé začínají brát vážněji než dřív. Důchod. Pravidelný nájem z malého domku na vlastní zahradě se tak může stát velmi praktickým přilepšením. Ne něčím, co nahradí celý důchod, ale stabilní částkou, kterou má člověk navíc. Dává možnost prožít důchod na úplně jiné úrovni. Důležité je říct, že dříve to tak jednoduché nebylo. Úřady často nahlížely na podobné stavby s nedůvěrou, pravidla byla nejasná a každý projekt znamenal riziko dlouhých sporů. Nový přístup je jiný. Ne benevolentní, ale racionální. Pokud stavba splňuje základní parametry, zapadá do okolí a respektuje technické a hygienické normy, není důvod ji automaticky odmítat. Právě toho už využila řada lidí, kteří dnes otevřeně říkají, že pravidelný příjem z pronájmu jim změnil finanční jistotu.

P.S. Zajímá vás, co vše umožňuje nový zákon o vejmincích? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.