HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

Maďaři slisovali peníze do briket a zatopili s nimi v kamnech. Akce vyvolala ekologické nadšení

Představte si, že vezmete svazky bankovek v hodnotě stovek tisíc korun, hodíte je do rozpálených kamen a s uspokojením sledujete, jak mizí v plamenech. Zní to jako scéna z filmu o excentrických miliardářích nebo jako naprosté šílenství, ale v Maďarsku se tato bizarní představa stala každoroční realitou. Maďarská národní banka totiž začala stahovat opotřebované forinty z oběhu a lisovat z nich brikety, kterými se následně skutečně topí. Z něčeho, co mělo dříve obrovskou kupní sílu, se tak stalo obyčejné, ale nesmírně cenné palivo.



VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: Jan Dvořák / Midjourney

To je nějaký vtip?

Abychom pochopili, proč k tomuto kroku vůbec došlo, musíme se podívat na samotnou podstatu papírových peněz. Bankovky ve skutečnosti nejsou z obyčejného papíru, ale z vysoce kvalitní bavlny a lnu, což jim dodává mimořádnou odolnost. Navzdory tomu se v oběhu časem zmačkají, potrhají a zašpiní. Centrální banky po celém světě takové peníze pravidelně stahují, aby udržely kvalitu oběživa a ztížily práci padělatelům. Dříve se tyto vyřazené forinty v Maďarsku jednoduše ničily a pálily ve velkých spalovnách, za což stát ještě musel platit nemalé částky jako za likvidaci běžného odpadu. Zlom přišel kolem roku 2008, kdy na zemi tvrdě dopadla globální finanční krize.

Krize přinutila banku pálit peníze

Banka se tehdy rozhodla změnit přístup a začala staré bankovky přetvářet na užitečný zdroj tepla. Celý proces probíhá za přísných bezpečnostních opatření. Opotřebované peníze se nejprve rozřežou na mikroskopické kousky o velikosti pouhých několika milimetrů, čímž je absolutně vyloučeno, že by je někdo dokázal složit zpět. Tento bankovkový prach se následně obrovským tlakem lisuje do pevných cihliček. Nepřidávají se žádná umělá pojiva ani chemikálie, vše drží pohromadě jen díky samotnému tlaku a vlastnostem bavlny. Výsledkem je briketa, která má výhřevnost srovnatelnou s velmi kvalitním hnědým uhlím.

Zatopit si penězi mohou nemocnice i dětské domovy

Možná se ptáte, jak se k takovému luxusnímu palivu dostali normální lidé. Maďarská národní banka tyto brikety neprodává na volném trhu, ale každoročně vypisuje speciální tendr pro charitativní organizace, dětské domovy, nemocnice a sociální centra. Běžní lidé, jako jsou údržbáři, ošetřovatelé nebo zaměstnanci těchto institucí, tak během krutých zim berou do rukou cihličky slisovaných peněz a běžně jimi ládují staré litinové kotle. Získat takové palivo zdarma znamená pro tyto podfinancované organizace záchranu a obrovskou úlevu v napjatém rozpočtu.

Kolik peněz už proletělo komínem?

Pokud bychom se podívali na čísla, částky, které takto doslova vyletěly komínem, jsou naprosto astronomické. Ročně banka zlikviduje desítky tun opotřebovaných bankovek. Jedna zhruba kilogramová briketa obsahuje tisíce slisovaných papírů. Pokud by se skládala převážně z bankovek vyšších nominálních hodnot, mohla by původní hodnota jediné cihličky dosahovat v přepočtu klidně půl milionu korun. Za celou dobu fungování tohoto projektu se takto v peci ocitly forinty, jejichž původní nominální hodnota by se dala přepočítat na vyšší desítky až stovky miliard českých korun.

Lidé nevěřili svým očím

Když se o této iniciativě dozvěděla veřejnost, vyvolalo to naprosté ekologické i sociální nadšení. Zpočátku si lidé mysleli, že jde o vtip, a bavili se představou, že se ze sirotků přes noc stali miliardáři. Objevovaly se i úsměvné pokusy zjistit, zda by se slisovaný prach nedal doma slepit zpátky. Velmi brzy ale převládlo hluboké uznání. V době, kdy lidé ztráceli důvěru ve finanční instituce, ukázala centrální banka lidskou tvář. Dodnes se na tento projekt nahlíží jako na mistrovskou ukázku oběhového hospodářství a skvělé PR, které reálně pomáhá na těch správných místech.

Pálení peněz napříč kontinenty

Tento maďarský experiment ovšem není ve světě úplně osamocený, byť je pravděpodobně nejznámější díky svému přímému charitativnímu využití. Podobné problémy s likvidací řeší centrální banky všude. Například britská Bank of England po stažení papírových liber z oběhu hmotu kompostovala na hnojivo pro zemědělství, případně ji pálila v průmyslových zařízeních k výrobě elektřiny. Ve Spojených státech amerických zase úřady zlikvidované dolary někdy prodávají jako suvenýry v malých sáčcích, nebo je poskytují firmám, které je přidávají do stavebních materiálů či střešních izolačních hmot. Maďarský přístup s přímým vytápěním však zůstává jedním z nejkouzelnějších paradoxů moderní ekonomiky.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze stáhnout na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

Vydáno dne:
21.03.2026

Photocredit: Jan Dvořák / Midjourney
Zdroj: Reuters, Magyar Nemzeti Bank, The Guardian

2