Může se domácnosti vyplatit přechod z plynu na pelety? Zjistili jsme, na kolik to celé ve skutečnosti vyjde

Takových rodinných domů jsou v Česku statisíce

Náš dům má užitnou plochu 150 metrů čtverečních. Je zateplený, má plastová okna a vytápíme ho plynovým kotlem. Funguje dobře, ale poslední roky nás znepokojuje nejistota kolem cen plynu. Na jedné straně pohodlí a čistota, na druhé rostoucí faktury a pocit, že jsme závislí na trubkách, které začínají někde daleko za hranicemi. Proto jsme začali uvažovat o změně. Zajímalo nás, jestli by se nám vyplatil přechod na kotel na pelety.

Kolik tepla náš dům skutečně potřebuje?

Zateplený rodinný dům o této velikosti má roční potřebu tepla někde mezi 12 a 20 megawatthodinami. Podle našich účtů ročně spálíme zhruba 1 800 kubíků zemního plynu. A protože každý kubík plynu obsahuje přibližně 10,55 kilowatthodiny energie, znamená to, že ročně spotřebujeme 18 990 kWh. Kondenzační kotel, který máme, pracuje s účinností asi 95 %. To znamená, že skutečně využitelného tepla pro dům dodá 18 040 kWh za rok. To je naše skutečná potřeba tepla, kterou musíme pokrýt i v případě, že bychom přešli na jiný zdroj. Třeba právě pelety.

A kolik platíme za teplo z plynu?

Zatímco ještě před pár lety se plyn zdál jako nejvýhodnější varianta, dnes už to tak jednoznačné není. V roce 2025 platíme průměrně 2,7 koruny za kilowatthodinu plynu, včetně všech poplatků. Když tuto cenu vynásobíme naší spotřebou 18 990 kWh, vyjde nám 51 273 korun ročně. Problém ale je, že se nezdražuje jen máslo a hypotéky. Podle aktuálních odhadů se v příštích dvou letech očekává nárůst cen plynu zhruba o třicet procent. Důvody jsou zjevné. Vyšší emisní poplatky, tlak na snižování spotřeby fosilních paliv, dražší dovoz a také nová energetická politika Evropy. Pokud tedy vezmeme současných 2,7 Kč a navýšíme o třicet procent, dostaneme 3,51 Kč za kWh. V roce 2027 by nás tak stejné množství energie vyšlo na 66 579 korun ročně. To je o 15 306 korun víc, než platíme dnes. Zatím není jisté, že se tak stane, kdo je však připraven, není překvapen.

Takové ty slisované granule z pilin

Na rozdíl od plynu jsou ceny pelet poslední rok poměrně stabilní. Kvalitní dřevěné pelety stojí okolo 8,50 Kč za kilogram. Jejich výhřevnost se pohybuje kolem 4,8 kWh na kilogram. To znamená, že jedna kilowatthodina energie z pelet stojí 1,77 koruny. Aby peletový kotel dodal stejné množství tepla jako ten plynový, musí vzhledem k o něco nižší účinnosti (asi 90 %) dodat více energie v palivu. Když naši roční potřebu tepla 18 040,5 kWh vydělíme 0,9, vyjde 20 045 kWh energie v peletách. Z toho plyne, že budeme potřebovat 20 045 / 4 800 = 4,18 tuny pelet ročně. Pokud jedna tuna stojí přibližně 8 500 korun, roční náklady na palivo vyjdou 35 530 korun. A tady se dostáváme k prvnímu zásadnímu rozdílu. Už dnes, při současných cenách, by nás topení peletami stálo o 51 273 - 35 530 = 15 743 korun méně než plyn. Pokud se cena plynu skutečně zvýší o třicet procent, rozdíl naroste na 66 579 - 35 530 = 31 049 korun ročně.

Ale na kolik přijde samotný přechod na ty pelety?

Když jsme se začali zajímat o ceny kotlů, překvapilo nás, jak moc se liší. Některé automatické peletové kotle stojí i přes 200 tisíc korun, ale základní, plně funkční model pro náš dům lze pořídit kolem 80 tisíc. K tomu je potřeba připočítat instalaci zhruba 20 tisíc a úpravu komína, dalších přibližně 20 tisíc. Celková investice tedy vychází na 120 tisíc korun. Stát ale stále podporuje přechod na obnovitelné zdroje tepla, a tak se nabízí dotace z programu Nová zelená úsporám. Ta se u peletových kotlů pohybuje kolem 80 tisíc korun. Po odečtení dotace tak zaplatíme jen 120 000 - 80 000 = 40 000 korun. Do jaké míry je etické dotaci čerpat necháme na rozhodnutí a svědomí každého.

Návratnost a úspora

Tady přichází chvíle, kdy kalkulačka mluví jasně. Pokud stojí přechod poté co nám část kotle zaplatí sousedi formou dotace 40 tisíc korun a ročně ušetříme 15 743 korun, návratnost vyjde 40 000 / 15 743 = 2,54 roku. Když se ceny plynu zvednou o třicet procent, úspora naroste na 31 049 korun. Pak bude návratnost pouhých 40 000 / 31 049, tedy 1,29 roku. Jinými slovy, investice do nového kotle se zaplatí za jeden až dva roky. Potom už každá zima znamená čistý zisk nejen v pocitech, ale v peněžence.

Ale co to znamená v praxi?

Přechod na pelety není jen o číslech. Znamená to změnu v každodenní rutině. Místo plynového kotle, který si tiše ševelí v koutě, přibude stroj, který potřebuje prostor, pozornost a trochu fyzické práce. Ročně spálíme přibližně čtyři tuny pelet. To znamená, že musíme mít místo, kam se vejde šest až osm kubíků suchého paliva. Není to málo, ale v našem domě se pro takový prostor najde kout ve sklepě. Zásobník pelet bude třeba pravidelně doplňovat. Popel se vysypává asi jednou měsíčně. Kotel vyžaduje pravidelnou údržbu, i když moderní modely mají automatické čištění výměníku. Servisní náklady jsou o něco vyšší než u plynového kotle, řekněme o 1 500 korun ročně. To ale návratnost nijak dramaticky nezmění. Místo 1,3 roku to bude zhruba 1,4 roku.

Jak vypadá bilance po deseti letech

Když si představíme, že ceny pelet zůstanou víceméně stabilní a plyn bude dál zdražovat, úspory se stanou velmi zajímavými. I při konzervativním odhadu 25 tisíc korun ročně ušetříme za deset let čtvrt milionu. Pokud se naplní odhad třicetiprocentního zdražení, dostaneme se přes 300 tisíc korun. V praxi to znamená, že po první topné sezóně je kotel zaplacený a všechno, co přijde potom, je čistý přebytek. Navíc odpadnou fixní poplatky za plyn. Pokud se rozhodneme jej úplně odpojit, ušetříme další tři až čtyři tisíce korun ročně. To je dalších 30 až 40 tisíc během deseti let. Doporučujeme tak učinit? Nikoli. Plyn si neponechme, protože jeden nikdy neví.

Něco sice získáme, ale také ztratíme

Přechodem na pelety získáváme nezávislost a stabilnější ceny. Nejsme vydáni napospas dodavatelům plynu ani světovým trhům. Topíme lokálně a ekologičtěji. A pokud bychom navíc část spotřeby elektřiny pokryli fotovoltaikou, stali bychom se téměř energeticky soběstační. Na druhé straně přicházíme o pohodlí. Zatímco plynový kotel si žije vlastním životem a prakticky se neřeší, peletový vyžaduje obsluhu a prostor. Je hlučnější, musí se čistit, přivážet palivo a vysypávat popel. Je to prostě návrat k době, kdy jsme se o teplo museli trochu starat.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.