Na ohřevu užitkové vody v rodinném domě jde ušetřit i 20 000 Kč ročně. Srovnali jsme plyn, tepelné čerpadlo, solární ohřev, kamna a krb

Mnohdy není nutné pořizovat nový systém

Změna přitom nemusí být radikální. V mnoha domech už existuje systém, který by mohl na ohřev teplé vody přispět, jen ho majitelé nikdy nevyužili tímto směrem. V jiných případech stačí přidat malé doplňkové zařízení, které převezme část energetické zátěže a okamžitě přinese úsporu. A někdy dokonce stačí jen zvolit jiný zdroj tepla, který pracuje účinněji nebo levněji. V každém případě platí, že pokud chceme zjistit, kolik můžeme ušetřit, musíme se podívat na dvě věci současně a to kolik energie konkrétní systém spotřebuje a kolik nás stojí jeho provoz, ale také kolik nás bude stát samotné pořízení. Návratnost investice je totiž často stejně důležitá jako výše roční úspory.

Férové srovnání dostupných systémů

Proto jsme se rozhodli porovnat několik běžně používaných způsobů ohřevu vody v rodinném domě. Všechna čísla vycházejí z již spočítaných, ověřených a vzájemně srovnatelných hodnot. Abychom měli jasný a realistický obraz, srovnáváme konkrétní modelový případ čtyřčlenné rodiny, která ročně spotřebuje na ohřev teplé vody přibližně 4 400 kilowatthodin tepla. Jako cenu elektřiny používáme přibližně 7 korun za kilowatthodinu. Jako cenu plynu pak necelé dvě koruny za kWh. Tyto hodnoty jsou konzervativní, ale realistické. A následně mezi sebou porovnáváme pět systémů a to klasický elektrický bojler, plynový kondenzační kotel, tepelné čerpadlo určené výhradně pro ohřev teplé vody, nikoli pro vytápění domu, kamna na dřevo napojená na zásobník teplé vody a solární termický systém.

Elektřina nebo plyn?

Když začneme u elektrického bojleru, dostáváme paradoxně nejjednodušší model a zároveň nejdražší provoz. Elektrický ohřev sice pracuje s účinností kolem sta procent, ale elektřina je mezi sledovanými zdroji jednoznačně nejdražší. Pokud tedy ohříváme 4 400 kWh tepla ročně elektřinou, dostáváme roční náklad 33 000 korun. To je nejvyšší částka ze všech srovnávaných systémů. I když je pořizovací cena nejnižší, tedy okolo deseti tisíc korun za běžný bojler, provozní náklady tento benefit rychle převáží. Elektrický bojler je proto z pohledu financí spíše nouzová varianta, nikoli ekonomická volba. Něco jiného ale nastává pokud máme plyn a můžeme pořídit plynový kondenzační kotel. Ten pracuje s účinností zhruba devadesát procent, takže aby domácnost dodala 4 400 kWh tepla do vody, musí do kotle dodat přibližně 4 889 kWh energie ve formě plynu. Při dnešní ceně za kilowatthodinu vychází roční náklad na 6 500 korun. To znamená, že plyn je při této spotřebě i cenách přibližně pětkrát levnější než elektřina. Investice do plynového kotle se obvykle pohybuje kolem 60 000 korun. Když porovnáme investici a roční úsporu oproti elektrickému bojleru, dostáváme úsporu 27 000 korun ročně. Návratnost tak činí přibližně 2,2 roku. Plyn tedy stále patří k nejvýhodnějším způsobům ohřevu vody, pokud je k dispozici přípojka a není nutné řešit komplikované stavební úpravy.

Tepelné čerpadlo nemusí sloužit k vytápění

Další technologie, která v posledních letech získává na popularitě, je tepelné čerpadlo určené pouze k ohřevu teplé užitkové vody. Nejde o velké a drahé čerpadlo, které by vytápělo celý dům, ale o menší jednotku, která slouží výhradně jako náhrada elektrického bojleru. Její cena se podle typu pohybuje mezi 45 a 90 tisíci korunami, pro výpočet používáme střední hodnotu sedmdesáti tisíc. Tepelné čerpadlo pracuje s koeficientem výkonu COP kolem tří. To znamená, že na dodání 4 400 kWh tepla ročně potřebuje pouze třetinu této energie v elektřině, tedy přibližně 1 466,7 kWh. Když tuto spotřebu vynásobíme cenou elektřiny, dostáváme roční náklad 11 000 korun. Úspora oproti elektrickému bojleru činí 22 000 korun ročně a návratnost investice je tedy lehce nad třemi roky. Tento typ tepelného čerpadla má jednu výraznou výhodu. Není tak drahý a složitý jako velké systémy, a přesto dokáže výrazně snížit účty za teplou vodu. Pro mnoho domácností tak představuje nejjednodušší cestu k úspoře bez zásadních změn v technické místnosti.

Stará dobrá klasika se neomrzí

Pokud se ale v domě topí dřevem nebo pokud je majitel připraven tuto možnost zvážit, může být velmi zajímavou variantou i ohřev vody prostřednictvím teplovodních kamen či krbu napojeného do technologické části domu. V tomto případě sice musíme počítat s určitou stavební i technickou úpravou a s vyšší investicí, zhruba osmdesát tisíc korun, ale provozní náklady vycházejí příjemně nízko. Při účinnosti 80 procent potřebujeme dodat 5 500 kWh energie ve formě dřeva. Pokud použijeme výhřevnost 1 300 kWh na jeden prostorový metr dřeva a cenu 1 500 korun za jeden m3, dostáváme spotřebu přibližně 4,231 m3 za rok, což odpovídá ceně 6 346 korun. Když přičteme běžné provozní náklady, čištění komína a údržbu ve výši 2 500 korun, dostáváme celkový roční náklad 8 846 korun. Úspora oproti elektrickému bojleru je 25 000 korun ročně a investice se tak vrací zhruba za 3,2 roku. Pokud má rodina vlastní dřevo, může být návratnost ještě mnohem rychlejší a provozní náklady téměř zanedbatelné. Tato možnost má ale samozřejmě svá omezení, což je zejména vyšší pracnost, nutnost skladování dřeva a závislost na ruční obsluze.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

„Spolehlivý ultralehký stan dnes pořídíte za zlomek ceny,“ radí zkušený cestovatel

Je energie ze slunce nejlevnější řešení?

Poslední technologií je solární termika. Její pořízení patří mezi zde srovnávanými řešeními paradoxně k nejdražším, dokáže ale velmi ušetřit. Cena systému se dvěma kolektory, zásobníkem a montáží obvykle dosahuje kolem 180 tisíc korun. Po odečtení dotace ve výši 45 tisíc korun vychází konečná investice na 130 tisíc. Solární termika obvykle dokáže pokrýt kolem 2 300 kWh ročně z celkových 4 400. Zbývajících 2 100 kWh musí dodat například elektřina. Když tuto spotřebu vynásobíme cenou elektřiny, získáme částku 16 000 korun ročně. Po připočtení pravidelné údržby ve výši přibližně tisíc korun ročně dostáváme celkové roční náklady 17 000 korun. Úspora oproti elektrickému bojleru tedy činí 16 000 korun ročně a investice se vrací zhruba za osm let. Solární termika je tak typickým řešením pro domácnosti, které myslí dlouhodobě, chtějí snížit svou uhlíkovou stopu a nevadí jim vyšší počáteční investice. Je to spolehlivý, ale pomaleji se vracející systém. Něco jiného je v případě, kdy si majitel termiku vyrobí svépomocí, pak jsou vstupní náklady nízké a úspora velmi vysoká.

Sečteno podtrženo

Když všechny výsledky poskládáme vedle sebe, dostáváme poměrně jasný obrázek. Nejdražší provoz má elektrický bojler s částkou 33 000 korun ročně. Nejlevnější provozní náklady vychází u plynového kotle, kde domácnost zaplatí pouhých 6 000 korun ročně, a velmi podobně je na tom dřevo s 8 000 korunami. Tepelné čerpadlo určené jen pro ohřev teplé vody se v tomto žebříčku drží přibližně uprostřed s ročními náklady 11 000 korun. Solární termika se řadí spíše mezi dražší provozy kvůli vysokým pořizovacím nákladům. Z hlediska návratnosti je situace ještě výraznější. Nejrychleji se vrací plyn, který svou investici splatí za 2,2 roku. Následují kamna na dřevo s návratností 3,2 roku a tepelné čerpadlo s návratností 3,1 roku. Solární termika se svou návratností osmi let přirozeně míří do jiné kategorie, její síla spočívá spíše ve stabilních provozních nákladech a dlouhodobé energetické nezávislosti než v rychlé finanční návratnosti.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.