„Nejdepresivnější město Česka.“ Místo, které se stalo terčem posměchu Brňanů
Město, které se vymyká běžným představám o českých a moravských městech. Lidé z Brna a okolí si z něj dělají legraci a v internetových diskusích kolují vtipy, které ho pasují do role nejdepresivnějšího sídla v zemi. Přirovnání k filmové kulise nevlídné budoucnosti jsou běžnou součástí konverzací. Není to ovšem podloženo žádnými oficiálními statistikami, jde spíše o zažitý folklor a lokální humor. Obyvatelé metropole se pozastavují nad stísněným pocitem z města, které tvoří jen dvě sídliště zasazená v lese. Přesto pod touto drsnou slupkou leží místo plné nečekaných paradoxů, které stojí za bližší prozkoumání.

Chodí se zde jen do kopce nebo z kopce
Kdo někdy toto místo navštívil, rychle pochopí, v čem spočívá jeho geografická specifičnost. Celé město je vklíněno do úzké rokle, kterou protéká řeka Svitava, a je těsně obklopeno strmými lesnatými svahy Moravského krasu. Tento terén definuje každodenní život místních obyvatel. Chodí se zde vždy buď do kopce, nebo z kopce. Rovné úseky najdete jen zřídka. Celé sídlo je navíc rozetnuto železničním koridorem na dvě oddělené části, obě stoupající do svahů. Lidé se zde denně nadřou, i když si jdou jen nakoupit základní potraviny. Místní s úsměvem tvrdí, že zde nepotřebujete výtah, protože stačí vyjít ven a pustit se ze svahu, nebo že zdejší panelové domy mají sklep v jedné ulici a střechu o tři ulice výše. Z některých oken se díváte přímo do protějších bytů přes údolí. Z okna vlaku se zdá, že se domy drží na svazích jako ptačí hnízda. Zástavba postrádá klasické náměstí, tradiční centrum se zde vlivem nedostatku prostoru nikdy nevytvořilo.
Překvapivě silná historie
Historie místa je pevně svázána se zpracováním železa a rozvojem těžkého průmyslu. V patnáctém a šestnáctém století zde u řeky vznikaly první hamry. Název Adamov se začal užívat až v sedmnáctém století podle Jana Adama Ondřeje z Lichtenštejna. Místní lidé lokalitě ještě přes sto let ze zvyku říkali starým jménem Hamry. Na konci osmnáctého století areál vyhořel, ale brzy byl obnoven a rozšířen. Zlomový moment nastal v polovině devatenáctého století, kdy sem dorazila železnice spojující Brno s Českou Třebovou. Z hamrů se staly strojírny, které vyráběly parní stroje a vybavení pro cukrovary, v době válek se přeorientovaly na munici. Érou rozmachu byla padesátá léta dvacátého století, kdy se rozjely Adamovské strojírny. Závod produkoval polygrafické stroje a čerpací techniku vyváženou do světa. Začalo se stavět sídliště Ptačina a v roce 1964 získala obec statut města. Adamov vznikl jako zázemí pro továrnu, nikoli přirozeným historickým vývojem.
Bydlení v paneláku na hranici CHKO
Toto město je dnes plné funkčních kontrastů. Průmysl zde vyrostl na samém okraji chráněné krajinné oblasti. Výrobní haly dělí jen pár kilometrů od přírodních útvarů, jako je Býčí skála. Tato jeskyně je proslulá nálezy lidských ostatků a důkazy o pravěkých rituálech, které dodnes poutají pozornost archeologů. Zvláštní památkou je lichtenštejnský lovecký zámek postavený na počátku devatenáctého století. Zatímco jinde by podobná stavba stála v udržovaném parku, zde se nachází uprostřed průmyslového areálu, sevřený mezi továrními budovami a komíny. Zámek obklopený továrnou je úkaz, který v naší zemi nemá mnoho obdob.
Místo posměšků a vtipů se proměňuje v žádanou lokalitu
Po pádu minulého režimu nastal útlum průmyslu a místní továrny omezovaly výrobu. Z Adamova se stalo místo, které ekonomicky stagnovalo. Vznikla tak situace, kdy se zde daly pořídit byty za velmi nízké ceny, a to jednoduše proto, že tu dlouho nikdo nechtěl bydlet. Místo bylo vnímáno jako neperspektivní lokalita s pověstí průmyslové díry. Pak si ale nová generace začala uvědomovat podstatnou výhodu. Díky železničnímu tahu trvá cesta vlakem z adamovského nádraží přímo do centra Brna pouhých dvacet minut. Spojení je časté a spolehlivé. Mladé rodiny brzy pochopily, že se nabízí možnost žít levně, a přitom být v dosahu metropole. Z vysmívaného města se tak stal vyhledávaný cíl pro zájemce o nemovitosti a došlo k nečekanému obratu.
Cizinci se nestačí divit, nad čím ohrnujeme nos
K tomuto znovuzrození přispělo i okolní prostředí. Hned za posledním panelem totiž začíná klidná příroda Moravského krasu. Zatímco z oken bytu vidíte beton a pozůstatky továren, stačí ujít pár kroků a ocitnete se v hlubokých lesích plných vápencových skal, upravených turistických tras a ticha. Město sice z vlaku působí ponuře, ale nabízí zázemí, které se jinde hledá jen těžko. Tento prudký přechod z velkoměsta rovnou do divoké krajiny krasu během krátké cesty je jedinečný zážitek. Adamov se tak zbavuje nálepky upadající kolonie a ukazuje se jako fascinující místo, kde příroda žije ve svébytném sousedství s industriálním dědictvím.
P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.
SDÍLET ČLÁNEKAutor:
Daniel Krejčí
Redaktor
Vydáno dne:
15.07.2026
Photocredit: Wikimedia CC BY 4.0 (Lasy)
NEJHLEDANĚJŠÍ DOMY
- Bungalovy do L
- Bungalovy inspirace
- Bungalovy na klíč
- Dřevostavby bungalovy
- Dřevostavby do 1,5mil
- Dřevostavby na klíč
- Moderní domy
- Modulové domy
- Montované domy na klíč
- Projekty bungalovů
- Rodinné domy na klíč
- Roubenky na klíč
- Sruby na klíč
- Tiny house
UŽITEČNÉ
NOVINKY E-MAILEM ZDARMA
Přihlaste se k odběru a dostávejte nejžhavější novinky:
