Místo novostavby koupili dům k rekonstrukci a každý měsíc ušetří 11 tisíc. Zveřejnili tabulku výdajů

V tabulce je všechno přehlednější

Když se manželé Klára a Martin rozhodovali mezi novostavbou a starším domem k rekonstrukci, nebylo to jen o emocích. Obě varianty si mohli dovolit. Měli k dispozici 1,5 milionu korun vlastních úspor a zbytek plánovali financovat úvěrem s úrokem kolem 5 %. Pozemek v obci 10 km od Pardubic je lákal. Stál 3,9 milionu korun, měl vybudované inženýrské sítě a nacházel se v klidné části vesnice. Současně ale objevili cihlový dům o ploše 170 metrů čtverečních za 5,4 milionu korun ve vedlejší obci. Dům měl zdravé základy i střechu, relativně nová okna, ale trápila ho vlhkost a zastaralé vytápění na tuhá paliva. Rozhodování nebylo jednoduché. Proto si vypracovali podrobnou tabulku nákladů, která jim otevřela oči.

Počáteční investice byla vysoká i s malou finanční rezervou

U novostavby počítali s nízkoenergetickým domem o ploše 140 metrů čtverečních, kompletně na klíč. Nechtěli kompromisy v podobě nedokončených koupelen nebo provizorní kuchyně. Do rozpočtu zahrnuli projekt, základovou desku, samotnou stavbu, okna, fasádu, elektroinstalaci, podlahové topení, zdroj tepla, rekuperaci, dvě koupelny, kuchyň, interiérové dveře, podlahy i finální malby. Důležité byly samozřejmě i náklady za přípojky, oplocení, zpevněné plochy a terénní úpravy, jelikož je pozemek v mírném svahu. Podle jejich odhadu vycházela investice přibližně na 12,9 milionu korun (včetně 5% rezervy). V takovém případě by si museli sjednat půjčku okolo 10,65 milionu korun s měsíční splátkou zhruba 57 tisíc korun. Výhodou by byly relativně nízké provozní náklady za energie, které by se pohybovaly přibližně okolo 25 tisíc korun ročně. Pokládali si však otázku, zda jim to stojí za výrazně vyšší vstupní investici.

Rekonstrukce se zdála slibnější

Když si počítali náklady na rekonstrukci staršího domu, výsledky byly slibnější. Dům vhodný k rekonstrukci, jak uváděl i inzerát, stál 5,4 milionu korun. K tomu by však manželé museli řešit sanace vlhkosti, nové omítky, drenáže, izolace podlah, kompletní elektroinstalace, nové rozvody vody a odpadů, elektrokotel, krbová kamna, úprava topného systému, dvě koupelny, novou kuchyň, podlahy, dveře a zateplení fasády. Součet vycházel přibližně na 11,2 milionu korun včetně rezervy. Když řešili s finančním poradcem výši půjčky od banky, dostali se na 8,1 milionu korun s měsíční splátkou kolem 43,5 tisíce korun. Problémem však byly energie, které byly vyšší než u novostavby (zhruba 55 tisíc korun ročně). Přesný rozpis položek si můžete prohlédnout v jejich přehledné tabulce výdajů zde.

Rozhodování nebylo jen na základě peněz

Lucie měla obavy z vlhkosti a možných skrytých problémů. Přizvali si proto stavebního technika, který prověřil stav konstrukcí, stropů i krovu. Potvrdil, že základy i střecha jsou v pořádku a že problém s vlhkostí je řešitelný standardními sanačními postupy. Rodina si zároveň uvědomila, že starší dům nabízí větší plochu, tedy 170 metrů čtverečních oproti 140 metrům u novostavby. Získali by více prostoru pro děti i pracovnu. Lokalita byla prakticky srovnatelná, obě nemovitosti ležely 10 km od Pardubic, tedy s dobrou dostupností do města. Dům měl navíc vzrostlou zahradu a zavedenou infrastrukturu obce, což vnímali jako přidanou hodnotu.

Pečlivě hledali možná rizika

Novostavba by přinesla vyšší jistotu energetických úspor a nižší potřebu oprav v prvních letech. Rekonstrukce naopak nesla riziko nečekaných výdajů, zejména pokud by se během prací objevily další stavební nedostatky. I přesto se rozhodli pro rekonstrukci staršího objektu a to z vícero důvodů. Mezi přední tři důvody patřily touha po opravě starého objektu s historií. Roli hrála i zručnost obou partnerů a v neposlední řadě finanční stránka. Rozdíl 11 tisíc korun měsíčně pro ně představoval téměř 132 tisíc korun ročně, které mohou investovat, spořit nebo využít na cestování a volnočasové aktivity. Za třicet let by rozdíl v celkovém zatížení rozpočtu mohl přesáhnout pět milionů korun.

Peníze chtěli do vlastní kapsy

Dům k rekonstrukci jim dával smysl nejen finančně, ale i prakticky. Nabízel více prostoru, možnost postupně upravovat detaily podle vlastních představ a nižší měsíční tlak na rodinný rozpočet. Věděli, že je čeká období intenzivních prací a koordinace řemeslníků, ale zároveň cítili, že zvládnutelné riziko je vyváženo dlouhodobou finanční flexibilitou. Dnes říkají, že jim tabulka výdajů pomohla odstranit iluze a nahradit je konkrétními čísly. A právě ta čísla ukázala, že pro jejich situaci byla rekonstrukce racionálnější cestou, která jim každý měsíc nechává 11 tisíc korun navíc pro vlastní život, ne jen pro splátky bance.

P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze získat na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.