Opláchnutí nádobí před vložením do myčky zhoršuje kvalitu umytí. Je příčinou mastného povlaku a připečené špíny
Ještě před patnácti lety byla myčka symbolem určitého komfortu. Dnes už ji najdeme jako běžnou součást kuchyní. V nových bytech se s ní počítá automaticky, v inzerátech na nemovitosti je stejně samozřejmá jako sporák nebo pračka. Nikdo nám však pořádně nevysvětlil, jak vlastně přesně funguje a jak se má správně používat. Ono se to zdá banální a logické, ale výsledkem pak je špatně umyté nádobí, mastné talíře, zaschlé zbytky.

Taková normální česká domácnost
Typický scénář vypadá následovně. Po obědě člověk odnese talíř ke dřezu, pustí vodu a opláchne ho. Omáčka pryč, zbytky jídla pryč, zůstane skoro čistý kus porcelánu. Teprve potom putuje do myčky. Dobrý pocit, že myčce pomohl a udělal maximum a myčka už to jen „dojede“. Tahle logika je hluboce zakořeněná a zároveň chybná. Ne proto, že by myčce ubližovala v mechanickém smyslu. Ale proto, že popírá samotný princip, na kterém moderní myčky fungují. Současné myčky nejsou hloupé stroje, které jedou pořád stejně (varianty a ceny těchto modelů si můžete srovnat zde). Jsou vybavené senzory, které sledují zakalení vody. Jinými slovy měří, kolik špíny se z nádobí uvolňuje. Podle toho pak řídicí jednotka rozhoduje, jak dlouho bude mytí trvat, kolik vody použije a jak intenzivně bude pracovat. Myčka se „dívá“ na nádobí nepřímo, skrze vodu, která jí proteče. A vyhodnocuje situaci. Když vidí špínu, ví, že má pracovat.
🔴 Mimořádná zpráva:
Dnes se soutěží o bezpečnostní alarm a čistírnu odpadních vod. Soutěž probíhá na festivalu stavby, bydlení a vytápění a zúčastnit se můžete online.
Chci soutěžit →Když z myčky vyndáváme nedomyté nádobí
Když ale do myčky vložíte talíře, které jsou už skoro čisté, senzory dostanou mylný signál. Voda se rychle vyčistí, myčka vyhodnotí, že nádobí není příliš znečištěné, a zvolí úspornější, mírnější průběh. Kratší mytí, nižší teplotu, menší mechanickou zátěž. Jenže právě tady vzniká paradox, který mnoho lidí nechápe. Na talíři sice není viditelná špína, ale je na něm tenká vrstva tuku a mikroskopické zbytky jídla. A ty jsou pro myčku v této fázi prakticky neviditelné. Další problém se týká samotného mycího prostředku. Tablety a prášky nejsou univerzální chemická kouzla, která fungují nezávisle na okolnostech. Jsou navržené tak, aby reagovaly s nečistotou. Enzymy v nich obsažené se vážou na tuky a bílkoviny. Když ale žádná „potrava“ nepřijde, část účinných látek se spotřebuje zbytečně nebo se vůbec neaktivuje. Výsledkem je, že mastnota se nerozpustí, ale jen rozprostře. A po usušení vytvoří povlak, který známe všichni. Talíř vypadá čistě, ale na dotek je kluzký nebo matný. Týká se to pak zejména malých stolních myček (viz srovnání variant a cen těchto typů myček zde).
Když je špína zažraná
U připečených zbytků je situace ještě horší. Myčka počítá s tím, že má co odstraňovat. Proud vody, teplota a chemie pracují společně. Když ale program běží v „lehkém režimu“, protože senzory nenašly dost špíny, chybí čas i energie potřebná k tomu, aby se zaschlé nebo připečené zbytky skutečně uvolnily. A zůstávají na místě. Uživatel pak otevře myčku, vidí špinavý talíř a má jasno. Myčka je špatná, tablety jsou nekvalitní, technika dnes už nic nevydrží. Ve skutečnosti ale myčka udělala přesně to, co jí bylo řečeno. Vyhodnotila situaci podle dat, která dostala. A ta data jsme jí zkreslili my sami tím, že jsme se snažili být až příliš pečliví. Je ale důležité říct ještě jednu věc. Myčka není odpadkový koš. Neumí zpracovat kosti, pecky, skořápky nebo velké kusy jídla. Ty do ní nepatří a mohou způsobit skutečné problémy, například ucpání filtru nebo poškození čerpadla. Správný postup tedy není „nedělat nic“. Je to jednoduchý kompromis mechanicky odstranit pevné zbytky a dál už nezasahovat. To jest neoplachovat.
Návody přece čtou jen hlupáci
Možná je na celé věci nejzajímavější to, jak moc se v ní odráží náš vztah k technologiím obecně. Máme tendenci si myslet, že když přidáme vlastní úsilí, výsledek bude lepší. A hlavně že to přece není žádná věda a zvládneme to bez manuálu. Jenže moderní spotřebiče jsou navržené jako systémy. Počítají s určitými vstupy a podle nich optimalizují svůj výkon. Když ty vstupy změníme, byť v dobré víře, systém se rozpadá. Myčka nádobí dnes patří k běžnému vybavení domácnosti. O to důležitější je pochopit, že její správné používání není intuitivní.
P.S. Vybavujete interiér ve Vašem domě či bytě? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.
SDÍLET ČLÁNEKAutor:
Mgr. Jan Dvořák
Redaktor
Vydáno dne:
21.01.2026
Photocredit: Lukáš R. (se souhlasem)
Zdroj: Water Footprint, Grist
NEJHLEDANĚJŠÍ DOMY
- Bungalovy do L
- Bungalovy inspirace
- Bungalovy na klíč
- Dřevostavby bungalovy
- Dřevostavby do 1,5mil
- Dřevostavby na klíč
- Moderní domy
- Modulové domy
- Montované domy na klíč
- Projekty bungalovů
- Rodinné domy na klíč
- Roubenky na klíč
- Sruby na klíč
- Tiny house
UŽITEČNÉ
NOVINKY E-MAILEM ZDARMA
Přihlaste se k odběru a dostávejte nejžhavější novinky:
