„Oteplování a sucho v Česku to ještě urychlí.“ Odborníci přečetli zákon, který předložili vládní poslanci

Špatně zrušená klimatická krize

Česká republika se v posledních letech pravidelně potýká s vlnami veder, suchem a fenoménem tepelných ostrovů. Občan by proto očekával nástroje, jak krajinu před přehříváním chránit. Skutečnost skrytá v rozsáhlé novele stavebního zákona a souvisejících předpisů, kterou předložil premiér spolu s dalšími vládními poslanci, je však opačná. Pod záminkou zrychlení řízení tento právní rámec odstraňuje ochranu zeleně, usnadňuje likvidaci kvalitní půdy a otevírá dveře masivnímu betonování. Výsledkem bude nevyhnutelně razantnější oteplování naší země.

Předkladatelé kontroverzního zákona

Vykácet a vybetonovat

Klíčovým problémem je plošná legalizace budování nepropustných zpevněných ploch. Tyto povrchy nasávají sluneční záření a naakumulované teplo dlouho do nočních hodin sálají do okolí, čímž znemožňují noční ochlazení vzduchu. Novela rozšiřuje kategorii drobných staveb a změn využití území, pro něž nebude potřeba povolení úřadů. V textu přílohy zákona se nově objevuje formulace, která mezi tyto stavby zařazuje „stavbu zpevněných ploch do 60 m2 na pozemku zázemí stavby“. Ještě drastičtější dopad bude mít uvolnění pravidel, neboť stavební povolení nově nevyžaduje ani „odstavná, manipulační, prodejní, skladová nebo výstavní plocha do 300 m2“. V praxi si kdokoliv může bez povolení vyasfaltovat tři ary. U rodinných domů legislativa dovoluje zalít nepropustným materiálem obrovské prostory zahrad, neboť stanovuje, že „plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku“. Polovina parcely může být zabetonována, přičemž voda, která by odpařováním přirozeně chladila vzduch, odteče do kanalizace.

Orná půda se zastaví logistickými centry

Před přehříváním nás vždy chránila kvalitní orná půda, která dokáže zadržovat vodu a ochlazovat okolí. Ta nyní ustoupí halám logistických center, které působí jako obří radiátory. Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu říká, že tu nejcennější „zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany nelze odejmout ze zemědělského půdního fondu pro záměry pro obchod nebo skladování o rozsahu větším než 1 ha s výjimkou záměrů umístěných do 500 m od staveb nebo tras dálnic, silnic I. třídy“. Tento pás kolem hlavních tahů se tak může proměnit v industriální zónu. Proti rozpínání nebude žádné obrany, protože předpis konstatuje, že „zásady plošné ochrany podle § 4 odst. 1 až 5 se neposuzují v zastavitelném území, koridoru pro stavební záměr nebo ploše těžby vymezených v územně plánovací dokumentaci“. Jakmile se v obci schválí územní plán se zastavitelnou plochou, státní ochrana půdy končí.

Povolení kácení dřevin

Vzrostlé stromy, které fungují jako nejekologičtější klimatizace prostoru, čekají rovněž krušné časy. Zákon odebírá pravomoci orgánům ochrany přírody a přesouvá je k úředníkům, jejichž hlavním cílem je povolit stavbu. V novele zákona o ochraně přírody a krajiny se dočteme, že výhradně „stavební úřady ve svém správním obvodu... v rámci řízení podle stavebního zákona posoudí splnění podmínek stanovených tímto zákonem pro... povolení kácení dřevin podle § 8 odst. 1 a uložení náhradní výsadby podle § 9 odst. 1“. Zákon dokonce připouští, že „výjimku ze zákazů na ochranu památného stromu může orgán ochrany přírody povolit na žádost toho, kdo zamýšlí uskutečnit škodlivý zásah, v případě, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany památného stromu“.

Úspora energií už není téma

Oteplování naší země posílí i ústupky ze zateplování a stínění budov. Stavební zákon obsahuje kličku, podle níž se požadavky na „zastínění, izolační vlastnosti, úsporu energie“ při určitých stavbách neuplatní, a to v případě, „pokud by jejich uplatnění bylo zjevně ekonomicky nepřiměřené vůči přínosům“. Finančním odpustkem se dají nahradit i chladivé parky nebo zelené střechy. Zákon určuje, že povinnosti stavitele ohledně zelené infrastruktury „lze splnit též poskytnutím příspěvku na jejich společné řešení na základě plánovací smlouvy uzavřené s obcí“. Obec dostane zaplaceno, čtvrť však zůstane vyprahlá a bez stínu.

Bude se zase kouřit z komínů

Korunu tomu všemu nasazuje přímé oživení fosilní infrastruktury. Do liniového zákona se do seznamu strategických a urychlovaných staveb připisuje několik elektráren na fosilní paliva. Uvádí se „nový plynový zdroj v lokalitě Počerady“, „nový plynový zdroj v lokalitě Mělník“ nebo velkými zdroji v Prunéřově a Dětmarovicích. Tyto mamutí stavby úřady projdou snadno, protože v přílohách pro posuzování vlivů na životní prostředí se limity pro plošnou zástavbu mění na „1 mil. m2“ a na seznam naskakují i energeticky náročná „datová centra“. Dotčené úředníky odrovná fikce souhlasu, která stanovuje že: „Nevydá-li dotčený orgán vyjádření nebo závazné stanovisko ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek.“ Životní prostředí stěží ochrání i obyvatelé, neboť ekologické spolky musí doložit existenci „svými podpisy nejméně 200 osob na podporující listině“. Celý tento text z pohledu odborníků připomíná spíše snahu proměnit Česko v betonové logistické centrum.

P.S. Umí úsporný dům opravdu ušetřit dost energie na vytápění a chlazení? Opravdu to potřebuji? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.