Na obecním úřadě se dozvěděli o legálním způsobu pálení větví. Nikde jinde jsme na to nenarazili, říká majitel

Na první pohled to vypadá jako banalita. Na zahradě se něco ořeže, shrabe, uklidí a pak se to prostě spálí. Jenže realita je dnes jiná. V Česku totiž pálení listí a zahradního odpadu není automaticky povolené. Zákon o odpadech i místní vyhlášky obcí jasně říkají, že spalování bioodpadu na zahradě může být zakázané nebo výrazně omezené. V některých obcích je to úplně zakázané a může za to hrozit pokuta. Přesto to spousta lidí buď neví, nebo to ignoruje. Jenže existují i legální cesty, jak se takového odpadu zbavit, aniž by člověk riskoval problém.

Jirko, co vás přimělo řešit tenhle problém?

My jsme si s ženou řekli, že tu naši zahradu konečně dáme trochu do pořádku, protože to tam roky nikdo pořádně neřešil a bylo to zarostlé jak džungle. Hlavně nálety byly všude možně, keře, malý stromky, prostě nepořádek. Tak jsme to během víkendu všechno vzali pilou a šlo to dolů. Jenže pak jsme stáli nad tou hromadou a říkali si, co s tím budeme dělat.

Kolik toho vlastně bylo?

Strašně moc. To se nedá říct jinak. Jedna hromada, druhá hromada, a pořád to přibývalo. Člověk si myslí, že to bude na pár koleček a hotovo, ale vůbec. Bylo toho tolik, že nám to zabralo velkou část zahrady.

Napadlo vás to rovnou spálit?

Napadlo, to je první věc, co člověka napadne. Jenže jsme věděli, že to není jen tak. Dneska už člověk často nemůže zapálit hromadu na zahradě bez omezení a tvářit se, že se nic neděje. V naší obci je to zakázané a může z toho být problém. Takže jsme tohle rovnou zavrhli.

Zkoušeli jste jiné možnosti?

Jasně, přemýšleli jsme nad vším možným. Napadlo nás to rozřezat a dát do kamen, ale to by byla práce na týdny a výsledek stejně nic moc. Pak štěpkovač, jenže ten stojí dost peněz a kupovat ho kvůli jedné akci nedává smysl. Půjčení taky nic moc, protože pak bychom ještě řešili, co s tou štěpkou. Nechtěli jsme to nikam vyvážet načerno, to nám přišlo blbý a pálit jsme to u nás nemohli. A ty ostatní možnosti byly buď drahé, nebo nepraktické. Byla to taková slepá ulička.

Co jste tedy udělali?

Nakonec jsme si řekli, že zajdeme na obecní úřad a zeptáme se. Člověk to často neudělá, ale přitom to dává smysl. Řekli jsme si, že starosta by mohl vědět, co s tím. Před prací jsem tam zašel, vysvětlil mu situaci a zeptal se, jestli existuje nějaké řešení. On byl v pohodě, poslouchal a hned začal říkat možnosti. Nabídl nám třeba obecní štěpkovač, že by se dal půjčit levněji než někde z půjčovny.

A to jste nechtěli?

Popravdě moc ne. Věděli jsme, že by to byla zase práce navíc a stejně bychom řešili, co s tím výsledkem. Tak jsem se ptal dál, jestli není ještě něco jednoduššího. On se tak zamyslel a řekl mi, jestli nechceme počkat na obecní pálení. Já jsem na něj koukal, co tím myslí, protože jsem měl za to, že pálení je prostě zakázané.

Co vám k tomu řekl?

Řekl mi, že obec má vyhrazené místo, kde se čas od času dělá řízené pálení bioodpadu. Není to žádné divoký pálení, ale normálně organizovaná věc. Vždycky se to nahlásí hasičům, ti o tom vědí a buď tam přijedou, nebo to mají aspoň evidované. Takže je to legální a pod kontrolou. Byl jsem překvapený, protože jsem o tom nikdy neslyšel. Nikde jsme na to nenarazili a moc se o tom nemluví. Přitom je to docela zásadní informace.

Jak to pak probíhalo?

Domluvili jsme se, že ten odpad můžeme navozit na to místo a až bude obec pálit, tak se to spálí spolu s ostatním. Takže jsme začali postupně vozit větve a všechno tam. Bylo to kousek, takže to šlo celkem rychle.

A kolikrát jste tam jeli?

Hodněkrát. To se ani nedá spočítat. Ale pořád lepší než řešit nějaké složitosti doma na zahradě. A nestálo nás to nic, kromě benzínu.

Co byste vzkázal lidem, co řeší stejný problém?

Ať nepálí na zahradě jen tak. Jednak to v mnoha obcích bývá zakázané a jednak si můžou zadělat na problém. A hlavně ať se nebojí zeptat. Starostové nebo lidi na úřadě většinou chtějí pomoct a poradit. Spousta lidí to řeší špatně jenom proto, že neví. Přitom stačí zajít na obec a zeptat se. Každá obec to může mít jinak, ale často nějaké řešení existuje. A navíc je to jednoduché, nemuseli jsme nic kupovat ani nic složitě řešit. Prostě jsme se zeptali a dostali jsme odpověď. A hlavně jsme věděli, že to děláme legálně. 

Děkuji vám za rozhovor.

Také děkuji.