PVT panel vyrobí až o 20 % víc energie než klasická fotovoltaika. Navíc ohřívá užitkovou vodu a odstraňuje sníh

Dvě technologie, které si vzájemně pomáhají

Abychom pochopili genialitu tohoto řešení, musíme se podívat na to, co klasickým panelům nejvíce škodí. Nominální výkon běžného solárního panelu, který najdete v technickém listu, je měřen v laboratoři při ideální teplotě 25 °C. Jakmile se ale v reálném provozu do panelu opře červencové slunce, jeho povrchová teplota letí strmě vzhůru a běžně dosahuje hodnot kolem 70 °C. Z fyzikální podstaty křemíkových článků vyplývá, že s každým stupněm nad ideální teplotu ztrácí panel zhruba 0,4 % svého výkonu. Běžný panel o výkonu 450 wattů tak v letním parnu reálně funguje, jako by měl o 75 wattů méně. A právě zde nabízí řešení PVT technologie. Celá zadní strana panelu je tvořena tepelným výměníkem, kterým neustále proudí teplonosná kapalina. Tato kapalina panel aktivně podchlazuje na optimálnějších 30 až 40 °C. Výsledek z praxe je fascinující. Díky tomuto chlazení dokáže PVT systém v nejteplejších měsících roku vyrobit o 15 až 20 % více elektrické energie než klasická fotovoltaika na sousední střeše.

Konec odhrabávání sněhu

Zatímco v létě panely chladíme, abychom maximalizovali výrobu proudu, v zimě využijeme systém přesně naopak. Pro majitele klasických elektráren je zimní období často frustrující. Stačí pár centimetrů napadaného sněhu a výroba okamžitě padá na nulu, i když obloha nabízí dokonalý slunečný den. U PVT panelů lze tento problém elegantně obejít. Z domácí akumulační nádrže pošlete oběhovým čerpadlem do střechy vodu o teplotě kolem 25 °C. Povrch skla se mírně zahřeje a sníh během velmi krátké doby ztratí přilnavost a sjede dolů. Ačkoliv na toto odtátí spotřebujete určité množství tepla z domu, energetický zisk z následné výroby elektřiny během jasných zimních dnů tuto drobnou ztrátu mnohonásobně převýší.

Vyšší životnost panelů jako vedlejší efekt

Z dlouhodobého hlediska je naprosto klíčovým faktorem životnost. Extrémní teplotní výkyvy, kdy v zimě panel v noci promrzne na -15 °C a v létě se rozpálí na zmíněných 70 °C, způsobují obrovský termální stres. V křemíku vznikají mikrotrhliny a izolační fólie rychleji degradují. Tím, že PVT panely celoročně teplotně stabilizujeme a nenecháme je zajít do extrémů, fyzikálně se minimalizuje opotřebení materiálů. Jejich reálná životnost se tak prodlužuje o vyšší jednotky let nad rámec běžných standardů. K tomu se přidává extrémní úspora místa. Každý metr čtvereční zastává práci dvou zařízení, takže na menších střechách nemusíte volit kompromisy mezi ohřevem vody a výrobou proudu.

Na kolik přijde pořízení PVT panelů?

Pochopitelně, za takto sofistikovanou technologii je nutné si připlatit. Pořizovací cena je logicky vyšší, protože kupujete dva systémy v jednom. Zatímco kvalitní klasický fotovoltaický panel dnes pořídíte zhruba za 3 500 až 4 500 Kč, špičkový PVT panel se stejným elektrickým výkonem a integrovaným výměníkem se pohybuje v cenové relaci 12 000 až 15 000 Kč. Rozdíl je to značný, ale z hlediska návratnosti je nutné se podívat na tvrdá data a celkové úspory domácnosti. A také na to, že v systému je již integrována také fototermika.

Relevantní srovnání ceny s klasickou fotovoltaikou

Pojďme si to ukázat na konkrétním propočtu pro typickou čtyřčlennou rodinu. Taková domácnost ročně spotřebuje na ohřev teplé užitkové vody přibližně 4 megawatthodiny (MWh) energie. Pokud tuto vodu ohříváte standardním elektrickým bojlerem při průměrné ceně elektřiny 6 Kč za kilowatthodinu, zaplatíte za teplou vodu ročně 24 000 Kč. Dobře dimenzovaný systém PVT panelů dokáže v našich klimatických podmínkách bez problémů pokrýt minimálně 65 % této roční potřeby. To v řeči peněz znamená čistou úsporu přes 15 000 Kč ročně jen a pouze na ohřevu vody. Do této částky přitom vůbec není započítána hodnota vyrobené elektřiny pro běžný chod domácnosti a finanční bonus z letní nadvýroby proudu díky aktivnímu chlazení panelů. Návratnost investice se tak při správném návrhu zkracuje na velmi atraktivní dobu.