Sousedi chytře načasovali stavbu. Ušetřili tak stovky tisíc

Jakube, kdy jste začali stavět váš dům?

Do samotné stavby jsme se pustili loni na jaře. Jde o dvoupatrový zděný rodinný dům, který leží v nově vznikající zástavbě na okraji města. Od začátku jsme věděli, že se chceme s celkovým rozpočtem vejít zhruba do pěti milionů korun. Neměli jsme zrovna peníze na rozhazování, takže jsme museli počítat každou korunu.

Když zmiňujete dodržení rozpočtu, je něco, na čem jste dokázali ušetřit?

Když jsme s rodinou dali dohromady finální rozpočet, opravdu jsme neměli rezervu pro nějaké přehmaty. Většina lidí v takové situaci začne škrtat v materiálech, vybírá levnější podlahy, tenčí zateplení nebo hledá ty nejlevnější firmy na trhu. Tomu jsem se chtěl vyhnout. Nechtěl jsem slevovat z kvality samotné stavby. Místo toho jsem se podíval na položky, které dům fyzicky netvoří, ale platit se zkrátka musí.

O jaké položky se jedná?

Mluvím o logistice a takzvaných hluchých místech stavby. Jsou to pronájmy těžké techniky, doprava materiálu, přistavení kontejnerů na odpad, přejezdy firem nebo prostoje. Když si to spočítáte, zjistíte, že v těchto zdánlivě neviditelných službách mizí desítky tisíc korun. Musíte eliminovat prázdné jízdy a zbytečné přesuny techniky. Dlouho jsem přemýšlel, jak zefektivnit zásobování, abych neplatil nákladnímu autu cestu, když mi veze jen dvě palety materiálu. Řešení se mi nakonec nabídlo samo ještě před prvním kopnutím do země.

Co přesně máte na mysli?

Když jsme vytyčovali inženýrské sítě na pozemku, potkali jsme majitele vedlejší parcely. Dali jsme se do řeči a ukázalo se, že oba máme v plánu začít stavět hned na jaře.

Jak toto zjištění ovlivnilo vaše další plány?

Zásadně. Domy máme vizuálně odlišné, každý má jinou dispozici, ale z hlediska zakládání stavby a hrubých prací jsme měli velmi podobný technologický postup. V ten moment nám došlo to nejdůležitější: bylo by krajně neefektivní, aby nám na stejné místo jezdily v rozmezí pár týdnů dva různé bagry, dvě různá čerpadla na beton a my platili všechny tyto dopravy dvakrát. Rozhodli jsme se proto stavební procesy propojit.

To zní jako velký závazek vůči někomu, koho jste právě poznal. Nebáli jste se budoucích konfliktů?

Riziko tam je vždycky, proto nešlo o společnou stavbu jako takovou. Každý měl své finance, své smlouvy, své tempo. Stanovili jsme si ale jasné pravidlo: budeme koordinovat logistiku a spojíme síly tam, kde to šetří peníze oběma. Zároveň jsme si slíbili, že na sebe nebudeme čekat, pokud by mělo dojít ke zdržení. Tento čistě pragmatický přístup zafungoval skvěle.

Jak to vypadalo v praxi? Kde se tento postup projevil nejdříve?

Hned na začátku u zemních prací. Pronájem těžkého pásového bagru něco stojí, ale nezanedbatelnou položkou je i samotný transport stroje na staveniště a zpět. My jsme to udělali tak, že bagr přijel jednou, vykopal základy pro můj dům a hned druhý den plynule přejel k sousedovi. Náklady na dovoz stroje jsme si rozdělili na polovinu. Firma byla navíc ráda, že mohla stroj využít na dvou zakázkách po sobě.

Podařilo se vám tuto myšlenku udržet i v dalších fázích hrubé stavby?

Ano, tam se úspory začaly opravdu sčítat. U materiálů jako štěrk nebo písek tvoří doprava podstatnou část koncové ceny. Pokud objednáte poloprázdné nákladní auto, platíte za prázdný prostor. My jsme sypké materiály objednávali dohromady. Kamion přivezl plnou kapacitu, část vysypal u mě, část na sousední parcele. Přitom cesta byla jedna. Stejný princip zafungoval při betonování. Koordinovali jsme termíny tak, aby čerpadlo na beton obsloužilo obě základové desky naráz. Fixní poplatek za přistavení a mytí čerpadla jsme sdíleli. Jen na této jedné operaci ušetřil každý z nás několik tisíc korun. K tomu si přidejte společné kontejnery na stavební odpad.

Zajišťování materiálu a techniky je jedna věc, ale jak se k tomu stavěly externí firmy a dělníci?

Pro řemeslníky to byl velmi silný argument, proč jít dělat právě k nám. Třeba pokrývači, jakmile dokončili krov u mě, nemuseli balit nářadí a přejíždět padesát kilometrů na jinou zakázku. Stačilo přesunout lešení a pokračovat o dvacet metrů vedle. Firmě to šetří čas i logistické náklady, a díky tomu byli ochotni promítnout tuto úsporu do ceny práce pro nás oba. Získali jsme tak spolehlivé lidi, kteří u nás strávili dva měsíce v kuse.

Když se podíváte na své konečné částky, jaký byl výsledek vaší snahy?

U našich domů se reálná úspora pohybuje u každého z nás kolem 150 tisíc korun. A to mluvíme o penězích, které jsme zachránili jen díky lepší organizaci a sdílení logistiky. V rozpočtu pěti milionů to pro nás znamenalo finance, které jsme mohli následně vložit do lepší kuchyně a kvalitnější izolace.

Přinesl tento model i nějaké nevýhody nebo úskalí? 

Nejsložitější je logicky plánování. Stavební proces je živý organismus, stačí týden nepříznivého počasí nebo zpoždění dodávky materiálu a harmonogram se posouvá. Párkrát se stalo, že soused musel s něčím počkat, protože moje firma byla v mírném prodlení a blokovala prostor pro techniku. Vyžaduje to velkou dávku tolerance a otevřenou komunikaci. Kdyby jeden z nás lpěl na každé minutě, tento model by nefungoval.

Co byste na závěr poradil lidem, kteří se na stavbu teprve chystají?

Rozhlédněte se kolem sebe. Pokud vidíte, že se na vedlejším pozemku něco chystá, nestyďte se, vezměte svůj projekt a jděte si s majitelem promluvit hned na začátku. Zjistěte, v jakých fázích se vaše záměry protínají. I kdybyste měli sdílet jen koordinaci zemních prací a pronájem jednoho kontejneru, ty peníze se vám budou hodit jinde. Navíc je to velmi dobrý test, jaké budete mít v budoucnu sousedské vztahy.

Děkuji za rozhovor.

Také děkuji.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.