Začal topit v kamnech sousedovou technikou. Náklady na vytápění výrazně klesly

Pavle, jak dlouho už topíte v krbových kamnech?

Je to tak zhruba rok. Do té doby jsem s krbovými kamny neměl žádnou zkušenost. Když jsme stavěli dům, řešili jsme hlavní zdroj vytápění a akumulační mastková kamna měla být sekundární, spíš takový doplněk. Primárně jsme plánovali topit elektrickým podlahovým topením. Nakonec ale topíme hlavně v kamnech a podlahové topení máme zapnuté jen v koupelně.

Proč padla volba právě na akumulační mastková kamna?

Líbila se mi myšlenka, že teplo nebude pryč za dvě hodiny. Nechtěl jsem „krb na koukání“, ale něco, co bude mít smysl i funkčně. Mastek akumuluje teplo a sálá ho dlouho, to mi přišlo logické (aktuální ceny nejoblíbenějších akumulačních kamen najdete například zde – poznámka redakce). Zároveň se mi líbil klidnější způsob topení, bez nutnosti neustálého přikládání.

Nebyla to sázka do neznáma, když jste v kamnech nikdy netopil?

Popravdě, první týdny jsem si nebyl jistý skoro ničím. Kolik dřeva spálit, jak správně zatápět, kdy a jak regulovat vzduch. Člověk má pocit, že je to intuitivní, ale rychle zjistí, že to tak úplně nefunguje.

Co vás na začátku překvapilo nejvíc?

Jak moc záleží na detailech. Na kvalitě dřeva, jeho množství, ale hlavně na práci se vzduchem.

Začal jste se tedy o topení víc zajímat?

Ano, postupně. Četl jsem články na internetu, diskuse a ptal se lidí, kteří topí dlouhodobě. Řešil jsem to i na různých akcích a stavebních veletrzích. Každý má trochu jiný přístup, ale některé věci se opakovaly.

Jaká je vaše zkušenost s akumulačními kamny po roce?

Jako učení metodou pokus–omyl. Člověk zatopí určitým způsobem a sleduje, co to udělá. Topení samo o sobě není jednoduchý proces, myslím, že se mám ještě stále co učit. Ze začátku jsem třeba přemýšlel nad tím, jak při krátké době topení naakumulovat v kamnech co nejvíce tepla, abych pak nemusel znovu zatápět. Důležité to pro mě bylo hlavně v přechodných obdobích, na jaře a na podzim. Zdálo se mi, že teplo zbytečně rychle mizí.

Došel jste k nějakému závěru?

Ano, a to docela náhodou. Tento můj problém vyřešila rada od souseda. Bavili jsme se o topení, já mu řekl, co mě nejvíc trápilo a on se mě zeptal, co dělám po vyhasnutí ohně. Řekl jsem, že vlastně nic. A on mi položil jednoduchou otázku: „Zavíráte po dohoření přívod vzduchu?“

Co vy na to?

Ne. Vůbec mě to nenapadlo. Regulaci vzduchu jsem řešil jen během hoření. Soused mi vysvětlil, že pokud po vyhasnutí zavřu přívod vzduchu, kamna se neochlazují prouděním studeného vzduchu. Zpětně to dává velký smysl.

Jaký to mělo efekt?

Velký. Najednou jsem začal skutečně využívat akumulaci. Mastek zůstával teplý mnohem déle. V přechodných obdobích klidně i několik dní z jednoho zátopu.

Takže to byl vlastně jednoduchý krok s velkým dopadem?

Přesně tak. Stačí zavřít přívod vzduchu ve chvíli, kdy už v kamnech nejsou plameny ani žhavé uhlíky. Teplo zůstane uložené v mase kamen, místo aby se zbytečně ztrácelo.

Neměl jste obavy o bezpečnost?

Samozřejmě jsem si to ověřil. Důležité je zavírat vzduch až po dohoření. Pokud už není co spalovat, není důvod, aby kamny proudil vzduch.

Jak se tato změna projevila na spotřebě paliva?

Pozitivně. Topím méně často a spotřeba dřeva i briket šla dolů. Zároveň je doma stabilnější teplota, bez výrazných výkyvů.

Dá se říct, že nyní využíváte kamna naplno?

Určitě. Dříve jsem měl akumulační kamna, ale choval jsem se k nim jako k běžným. Teprve teď dávají smysl.

Jaké doporučení byste dal lidem, kteří už topí v kamnech, ale nejsou si jistí, zda správně?

Ať se nebojí ptát a pozorovat chování kamen. A hlavně ať nepodceňují přívod vzduchu ani po skončení topení. Je to drobnost, která rozhoduje o tom, jestli teplo využijete, nebo ho necháte odejít. A ať si přečtou pár rozhovorů, které jsme spolu už dělali.

Poznámka redakce: S Pavlem jsme provedli vícero rozhovorů o vytápění v akumulačních kamnech. Jeho postřehy a zkušenosti najdete pod dnešním článkem.

Pavle, díky za rozhovor.

Nemáte za co.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.