Spousta lidí stále myje kuchyňské prkénko špatně. Špína a bakterie se pak přenáší na maso i zeleninu

Maminka nás to tak učila

Lidé dělají jednu zásadní chybu. Považují opláchnutí prkénka za dostatečné. Rychlá voda, někdy kapka saponátu, setření utěrkou a hotovo. Prkénko se vrátí zpátky na linku, případně se položí na sebe s dalšími kusy. V lepším případě skončí opřené o zeď, v horším leží naplocho v kaluži vody. To všechno jsou drobnosti, které samy o sobě nepůsobí dramaticky. Dohromady ale vytvářejí ideální prostředí pro bakterie, zápach a postupnou degradaci materiálu.

Tak ho dáme do myčky, to vyčistí dokonale

Další častý nešvar souvisí s myčkou nádobí. Prkénko do ní mnoho lidí vkládá automaticky, bez přemýšlení. Vysoká teplota, dlouhý kontakt s vodou a agresivní chemie ale dělají z myčky nepřítele zejména pro dřevo a bambus. Prkénko se začne kroutit, praskat, vysychat a do vzniklých trhlin se následně dostává vlhkost a nečistoty, které už běžným mytím odstranit nelze. U plastových prkének sice myčka materiál neničí tak rychle, ale ani tam nejde o bezrizikový proces, pokud je povrch už poškrábaný.

Zelenina, maso i bageta na jednom prkénku

Zásadním problémem je také nerozlišování jeho využití. Stejné prkénko se používá na maso, zeleninu i pečivo. Pokud se pak myje ledabyle, riziko přenosu bakterií dramaticky roste. Právě syrové maso a ryby zanechávají na povrchu mikroorganismy, které se v drobných zářezech po noži dokážou udržet překvapivě dlouho. Pocit čistoty je v tomto případě klamavý a spoléhání se na „zdravý rozum“ nefunguje. Správné mytí prkénka přitom není složité ani časově náročné. Základem je jednat okamžitě. Čím déle zbytky potravin na prkénku zůstávají, tím hlouběji se dostávají do struktury materiálu. Prkénko by se mělo mýt hned po použití, ideálně teplou vodou a běžným prostředkem na nádobí. Ne opláchnout, ale skutečně umýt. Houbička nebo kartáček by měly projít celý povrch, včetně hran a drážek. Právě ty bývají opomíjené, přestože se v nich drží nejvíce nečistot.

Když to pořádně vydrhneme

Neméně důležité je oplachování. Zbytky saponátu na povrchu prkénka nejsou žádoucí, a to nejen kvůli chuti, ale i kvůli dlouhodobému vlivu na materiál. Po umytí by mělo následovat důkladné opláchnutí čistou vodou. A pak přichází krok, který rozhoduje o tom, zda prkénko skutečně vyschne. Nestačí ho jen otřít. Ideální je postavit ho nastojato nebo opřít tak, aby mohl vzduch proudit z obou stran. Vlhkost uzavřená mezi prkénkem a pracovní deskou je živnou půdou pro plísně i bakterie.

Maminka možná neměla pravdu

Údržba se liší podle typu prkénka a právě tady lidé často tápou. Dřevěná prkénka, ať už z buku, dubu nebo javoru, vyžadují pravidelnou péči. Jednou za několik týdnů by měla být ošetřena olejem určeným pro styk s potravinami. Olej pronikne do pórů dřeva, zabrání nadměrnému nasákání vody a prodlouží životnost prkénka. Bez této péče dřevo vysychá, praská a stává se hygienickým problémem.

Nepřeceňujte bambus

Bambusová prkénka se často tváří jako bezúdržbová alternativa, ale realita je složitější. Bambus je sice tvrdý a méně nasákavý, ale je lepený. Dlouhodobý kontakt s vodou a vysoké teploty narušují lepidlo a prkénko se může rozlepovat. I zde platí, že ruční mytí a občasné olejování jsou nutností, nikoli volbou. Plastová prkénka mají výhodu v tom, že jsou méně náročná na údržbu a snesou myčku. Jakmile se ale jejich povrch výrazně poškrábe, stávají se problematickými. Rýhy fungují jako kapsy pro bakterie a ani vysoká teplota v myčce nemusí být zárukou bezpečí. V takovém případě je často rozumnější prkénko vyměnit než se snažit prodloužit jeho život za každou cenu.

P.S. Vybavujete interiér ve Vašem domě či bytě? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.