Celý život všem říká, ať si postaví dřevostavbu. Sama teď jednu vlastní a otevřeně říká, co ji překvapilo

Cihlový dům byl v Česku ještě před pár lety téměř automatickou volbou. Kdo stavěl dům, šel do zděného. Bez velkého přemýšlení, bez pochybností. Bylo to něco, co se dědilo spolu s představou o bydlení. Dřevostavby vedle toho působily jako alternativa pro odvážnější, možná i trochu risk. Dnes už ta hranice ale není tak ostrá. Nabídka je širší, technologie pokročily a lidé mají víc informací než kdy dřív. Přesto se na jednu věc ptá skoro každý, kdo stojí před rozhodnutím, jaký dům si postavit. A často ji pokládají i těm, kteří už mají jasno.

Sáro, proč jste si nakonec nepostavili zděný dům?

Protože by to pro mě osobně nedávalo smysl. Já jsem dřevostavby několik let studovala, rozumím tomu systému, znám jeho limity i výhody. Představa, že bych po tom všem šla do zděného domu jen proto, že je to v Česku běžnější, byla vlastně proti mně samotné. Zároveň jsem ale chápala partnera, který chtěl stavět svépomocí a měl představu klasického domu. Takže jsme hledali kompromis. Dřevostavba ano, ale část prací vlastníma rukama.

Jak ten kompromis vypadal v praxi?

Partner si splnil potřebu stavět. Udělal základovou desku svépomocí, což byla obrovská zkušenost, i když předtím prakticky nestavěl. Nemá stavební vzdělání, všechno se učil za pochodu. My jsme si pak najali firmu na hrubou stavbu, konstrukci, okna, technologie. A všechno ostatní jsme dodělávali sami. Podlahy, koupelny, interiér. Ve výsledku jsme ušetřili statisíce korun, ale stálo nás to čas a energii.

Kolik dnes reálně stojí dřevostavba ve srovnání se zděným domem?

Dřív byly dřevostavby levnější, dnes už to neplatí. U běžného rodinného domu kolem 120 až 150 metrů čtverečních se dnes bavíme zhruba o 4,5 až 7 milionech korun za dům na klíč podle standardu. A to platí jak pro dřevostavby, tak pro zděné domy. Rozdíl dělá hlavně to, kolik věcí si uděláte sami a jaký standard si zvolíte.

A co rychlost výstavby? Stále je to hlavní argument?

Dnes se dá postavit i zděný dům relativně rychle, klidně do roka. Ale rozdíl je jinde. U dřevostavby se obrovská část práce odehraje ještě před tím, než se vůbec začne stavět. Všechno musíte mít promyšlené dopředu. Dispozice, zásuvky, technologie. Na stavbě už se nic zásadního nevymýšlí. A to je ten moment, kdy se to celé zrychlí.

A jak rychle jste bydleli vy?

Od zahájení hrubé stavby do nastěhování to bylo zhruba půl roku. Samotná výroba konstrukce trvala asi dva týdny. Pak se dům během jednoho dne smontoval na pozemku. Druhý den byla hotová střecha a pak už se jelo dál. My jsme se stěhovali 23. prosince, takže Vánoce už jsme slavili ve vlastním. Takže je to poměrně rychlé, ale není to zadarmo. Ta rychlost je vykoupená přípravou. Musíte si odsedět hodiny nad projektem. Není prostor pro improvizaci. U zděného domu můžete některé věci řešit až během stavby. Tady mnohdy ne.

Hodně se mluví o ekologii. Je to reálný důvod, nebo spíš marketing?

Upřímně, většina lidí ekologii řeší spíš na oko. Ale to neznamená, že to není důležité. Pro mě osobně to roli hrálo. Dřevo je obnovitelný materiál, práce s ním je čistší a celý životní cyklus domu je jiný. Neříkám, že je to hlavní důvod pro každého, ale dává to smysl.

Zmínila jste životní cyklus. Nemáte strach z životnosti dřevostaveb?

To je častý mýtus. Kvalitní dřevostavba vydrží desítky let bez problémů. Pokud se o ni staráte, řešíte vlhkost a detaily, není důvod, aby nefungovala. Navíc je potřeba si říct jednu věc. My nestavíme domy na 150 let. Stavíme domy pro sebe a maximálně pro další generaci.

To zní docela kontroverzně.

Možná, ale je to realita. Za 30 let budou mít domy úplně jiné požadavky nejen na výstavbu ale i na technologie, dispozice a energetiku. Děti si pravděpodobně stejně budou chtít postavit něco vlastního. A to nejcennější, co jim předáte, není dům, ale pozemek.

Jaké byly největší výhody po nastěhování?

Za mě určitě rychlost vytopení prostoru. To je něco, co si uvědomíte hned první zimu. Přijdete domů a do půl hodiny máte teplo. U zděného domu čekáte klidně několik hodin, ale na druhou stranu, dřevostavba teplo neudrží tak dlouho. Tento problém jsme ale vyřešili kombinací akumulačních kamen a podlahového topení. Kamna vytopí dům rychle a akumulují teplo na další hodiny. Používáme dřevo a brikety, což je pořád relativně levný způsob vytápění. V mrazech topíme i elektřinou a funguje to velmi dobře.

Doporučila byste dřevostavbu každému?

Ne. A to říkám naprosto otevřeně. Dřevostavba není pro každého. Někdo chce masivní dům, někdo nechce řešit detaily dopředu, někdo chce stavět svépomocí bez omezení. A to je v pořádku. Rozhodnout se mohou úplně jednoduše. Vezměte si papír a napište si, co od domu chcete. Rychlost, cena, údržba, způsob vytápění, možnost stavět svépomocí. A pak si to porovnejte. Nehledejte univerzální pravdu, protože ta neexistuje.

Na co si dát největší pozor při výběru dodavatele?

Na cenu. Respektive na to, co v ní není. Lidé se ptají, co všechno dostanou za zmíněnou cenu dodávky, ale málokdo se ptá, co v té ceně není. A právě tam se skrývají statisíce navíc. Nechte si to rozepsat do detailu.

Jaké je vaše doporučení na závěr?

Rozhodnutí mezi dřevostavbou a zděným domem není o tom, co je lepší. Je o tom, co dává smysl konkrétním lidem v konkrétní životní situaci.  A nenechte se tlačit okolím. To, že většina lidí staví zděný dům, neznamená, že je to správně i pro vás. Dejte si čas, zjistěte si informace a rozhodněte se podle sebe.

Děkuji za rozhovor.

Taky děkuji za rozhovor.