Svatařka varuje před „hybridní“ stavbou rodinného domu. Obvykle lidem výrazně prodraží stavbu

Stavba domu je pro většinu lidí největší životní investicí. Každý chce logicky ušetřit a postavit dům pokud možno bez problémů. Jaký je ten hlavní klíč k úspěchu?

Naprosto chápu, že lidé hledají cesty, jak ušetřit. Ceny materiálů i práce jsou vysoké a rozpočty rodin napjaté. Z mé zkušenosti je ale tím nejdůležitějším krokem hned na začátku upřímné rozhodnutí, jakou cestou se chci vydat. Existují v zásadě dvě funkční varianty, a největší problémy i finanční ztráty vznikají ve chvíli, kdy se je klienti snaží zkombinovat.

Jaké dvě varianty máte na mysli?

Buď si koupíte dům takzvaně „na klíč“, nebo se stanete manažerem vlastní stavby. Ta první varianta znamená, že si kupujete nejen materiál a práci zedníků, ale hlavně klid, čas a obrovský balík záruk. Ta druhá varianta je o tom, že sice ušetříte peníze za koordinaci, ale zaplatíte svým vlastním časem, nervy a přijmete na sebe veškerá rizika.

Dobře, ale co když si nechám dům stavět na klíč, ale část věcí si seženu sám? Třeba zjistím, že schodiště, chytrou domácnost nebo parapety mi známý udělá o pár tisíc levněji. Tam se přece dá krásně ušetřit, ne?

To je přesně ta kombinace, před kterou klienty vždy s velkým respektem varuji. Z pohledu zákazníka to dává perfektní smysl. Vyškrtneme položku z rozpočtu, já si dodám levnější schodiště a ušetřil jsem. Jenže stavba je obrovský, provázaný organismus. Když si do domu na klíč přivedete vlastního řemeslníka, firmě tím náklady a práci nesnížíte, ba naopak.

Jak to? Vždyť to pro vás znamená méně práce, když to dělá někdo jiný.

Vypadá to tak, ale realita je opačná. Vezměme si třeba elektroinstalaci pro chytrou domácnost. I když si ji klient dodá sám, náš stavbyvedoucí tam musí několikrát jet. Musí s cizím elektrikářem zkoordinovat, kdy se budou dělat omítky, kde povedou trubky, jestli to nenaruší požární bezpečnost nebo statiku. V pozadí pracuje projektant, specifikátorka, rozpočtář... Tento tým lidí musí být zaplacený, protože se stará o to, aby dům jako celek fungoval. Měli jsme případ, kdy si klient dodal vlastní parapety, chtěl odečíst dva tisíce korun z rozpočtu, ale náš stavbyvedoucí pak strávil celý den jen tím, že řešil jejich správné osazení, aby nezatékalo do fasády. Čas toho manažera stál násobně víc, než co klient ušetřil.

Lidé se občas zlobí na takzvané „koordinační poplatky“. Připadá jim, že platí za nic.

Úplně rozumím tomu, že to slovo může znít nepopulárně. Ono by se to spíš mělo jmenovat „poplatek za převzetí zodpovědnosti a garanci návazností“. Zákazníci často nevidí, že v ceně domu na klíč je započítané i riziko. Uvedu příklad: před Vánoci nám jeden subdodavatel pokazil lití podlah. Musely se celé vytrhat, přebrousit a vylít znovu. Stálo to 140 tisíc korun. Tuto částku jsme zaplatili my, klient o nic nepřišel a měl podlahu perfektní. To je ta přidaná hodnota, kterou si kupujete. Pokud si firmy najímáte sami a pokazí se to, těch 140 tisíc platíte vy a ještě musíte složitě řešit, kdo to zavinil.

Co byste tedy poradila rodině, která právě teď sedí nad plány a rozpočtem?

Buďte k sobě upřímní v tom, kolik máte času a energie. Pokud se rozhodnete pro dům na klíč, vyberte si prověřenou firmu, důvěřujte jí a nechte ji dělat její práci. Nesnažte se do toho vstupovat s vlastními dodavateli, narušujete tím záruky a nakonec to často vyjde dráž. Pokud ale opravdu potřebujete stlačit rozpočet na minimum a nevadí vám trávit večery a víkendy na stavbě s telefonem u ucha, jděte cestou vlastního řízení stavby. Obě cesty jsou v pořádku, jen je nesmíte míchat dohromady.