Do domu v Jeseníkách si pořídil vytápění země-voda. „Je to řešení s nejnižšími provozními náklady,“ pochvaluje si Marek

Marku, popište mi váš dům.

Asi před rokem a půl jsme se nastěhovali do domu v Jeseníkách, kde máme výhledy na Červenohorské sedlo. Jsme tak trochu odtržení od civilizace, protože bydlíme na okraji vesnice.

Co vás vedlo ke stavbě tohoto domu?

V době pandemie jsme sem utekli v domnění, že sem covid nedorazí. Mně se sem moc nechtělo, protože přece jen je to konec světa a říkal jsem si, co tady budeme dělat, že je to všude daleko a podobně. Potom jsme ale zjistili, že je tady opravdu krásně a že tady chceme zůstat i poté, co covid pomine. Našli jsme zajímavý pozemek, což bylo v této lokalitě opravdu složité, protože pozemků je tady velice málo. Mně se však jeden hezký podařilo získat a pak už to šlo rychle.

Dům vám stavěla firma?

Ano, návrh vznikl ve spolupráci s architektem. Hrubá stavba je z CLT panelů, takže to dodala specializovaná firma.

Jaké byly vaše požadavky na dům?

Většinou se jednalo o standardní záležitosti. Chtěli jsme, aby exteriér zapadal do krajiny. To znamená žádná růžová, zelená nebo fialová fasáda, žádný bungalov. Principem byla stodola, vevnitř otevřený prostor. Dům je navržen pro tři lidi s tím, že tady se ženou navíc oba pracujeme. V domě jsou tedy dvě pracovny, abychom mohli spojit bydlení a práci.

Zmínil jste, že dům máte postavený z CLT. Proč jste zvolil tento konstrukční materiál?

Kdysi jsem četl knížku o tom, jak se dnes trochu pozapomnělo na to, jak ta klasická přírodní dřevařina fungovala. A jedna z těch věcí, která se tam zmiňovala, byly právě ty CLT panely. A já jsem si tehdy říkal, že kdybych někdy stavěl dům, tak by se mi líbilo stavět ho ze dřeva právě z těchto CLT panelů. Poté už to bylo jednoduché, našli jsme si dodavatele a firmu s architektem, který měl odvahu to nakreslit trochu jinak než klasicky z cihel. Překvapilo mě, jak rychle byla hotová hrubá stavba.

Šel byste znovu do CLT systému?

Na roubený systém nevěřím, dnes už se to dělá jako sendvič a všude se to nehodí a cihly bych nechtěl. Takhle jsem si mohl spoustu věcí navrtat a přivrtat sám jenom s vrtačkou a vykružovákem. Máte za 5 minut hotovo a krásně to pak voní dřevem.

Není v domě problém s akustikou?

Tušili jsme, že v té velké místnosti, která je otevřená, by s akustikou mohl být problém. Vsadili jsme proto na akustické panely a funguje to velmi dobře.

Vnímáte rozdíl oproti jiným typům staveb?

Je to jiné jak z pohledu pobytu, tak i designu. To dřevo je všude, což nebývá zvykem. Odlišné je, že velká část konstrukční vrstvy, která dům nese, je zároveň pohledová. To s sebou potom nese vyšší nároky na instalace, kdy tam nemůžete dodatečně něco dovrtávat a dělat třeba zásuvky. Je tam potřeba mnohem větší příprava než u běžné stavby.

Jak velký je váš dům?

Je zde jeden velký obývací prostor, dvě ložnice a dvě pracovny. Na Jesenicku není úplně zvykem dělat sklepy, ale my tady jeden takový sklípek máme. To se neukázalo jako úplně jednoduché řešení – je zde hodně spodní vody a museli jsme tak udělat několik nákladnějších opatření na odvodnění pozemku.

Jak sklep využíváte?

Čistě jako sklad, máme tam lyže a podobně.

Jaké má vaše nemovitost tepelné ztráty?

Asi 8,5 kW, což je o trošku víc, než je dneska průměr. Ale ten dům je větší a jsme v horách, takže to je odpovídající.

O jakých technologiích jste uvažovali pro vytápění a ohřev vody?

Nemuseli jsme se příliš rozmýšlet. Když máte horskou oblast a kolem domu pozemek, tak není třeba nad ničím spekulovat. Tepelné čerpadlo je základ, pokud nechcete od rána do večera běhat do lesa pro dříví. Pozemek umožnil položení plošného kolektoru. Takže vlastně máme tepelné čerpadlo s tím nejvyšším topným faktorem, co se dá udělat. Byla to i relativně levná záležitost, protože sehnat bagristu není až tak složité. A samotné čerpadlo vydrží dlouhé roky.

Jak dlouho trvaly výkopové práce?

Záleží, co máte za pozemek. My jsme pod kopcem a měli jsme tady několik metrů kvalitní ornice, tudíž ty výkopy proběhly velice jednoduše. Kopalo se menším pásovým bagrem a trvalo to pár dní. Vykopala se rýha, položila se do ní hadice a pak se to celé zasypalo. My jsme to trochu předimenzovali. Ty hadice v zemi zabraly 600 m². V zimě jsou v kolektoru teploty nad nulou, tepelné čerpadlo funguje s vyšším faktorem a je tedy nižší spotřeba elektřiny.

Do jaké hloubky se hadice dávaly?

Zhruba do 1,20 metru, což je lehce pod hranicí nezámrzné hloubky. Není důvod to dávat do větší hloubky, protože ten kolektor bere energii jen zčásti ze země a větší část má ze sluníčka. Kdyby se to dalo moc hluboko, nefungovalo by to tak, jak má.

Má typ kolektoru vliv na topný faktor? Nebo to určuje tepelné čerpadlo?

Kolektor musí dodávat určitou teplotu a čím je vyšší, tím má tepelné čerpadlo nižší spotřebu elektřiny. Kolektor teplotu dodává v závislosti na tom, jak je velký a v jaké je zemině. Samozřejmě záleží i na tom, jaký je rok. Pokud napadá sníh, tak jsou o něco vyšší teploty. Pokud jsou holomrazy, teploty klesnou více.

Kolik se u vašeho systému pohybuje topný faktor?

Tady se to v průběhu měnilo. Na začátku, když jsme dům rozehřívali, jsme do studené budovy pustili tepelné čerpadlo a ten topný faktor byl první rok 6,5, takže extrémně vysoký. Ale to byla výjimka, protože šlo jen o temperaci. Teď se to pohybuje někde kolem 5,6–5,8. Samozřejmě, když se podívám třeba na letošní čísla v první polovině roku, tak ten kolektor je vychlazenější a topný faktor je kolem 5,6, ale přes léto se nahřeje a v druhé půlce roku je teplejší. Tepelné čerpadlo vzduch-voda by se tady dostalo lehce přes 4, a to v lepším případě.

Jak si tepelné čerpadlo země-voda stojí v porovnání s tepelným čerpadlem vzduch-voda?

Za zemní čerpadlo s plošným kolektorem u standardního domu zaplatíte zhruba o 30–50 tisíc víc než za tepelné čerpadlo vzduch-voda (aktuální cena zde). Ale tyto peníze se během velmi krátké doby vrátí, jelikož zemní tepelné čerpadlo spotřebuje zhruba o 30 % méně elektřiny než to vzduchové. Druhá věc je životnost, kdy ta zemní čerpadla jsou schopná fungovat i přes 25 let. Kolektor v zemi má životnost prakticky neomezenou a ty trubky tam můžou být 50, 80 nebo 100 let. Takže až čerpadlo odejde, napojíte nové na kolektor a fungujete dál. Zatímco vzduchové čerpadlo vyhodíte celé a musíte ho koupit znovu. Zemní čerpadlo má také výrazně menší náklady na servis.

Na srovnání pořizovacích nákladů tepelných čerpadel vzduch-voda a země-voda se můžete podívat v tabulkách níže.

Na kolik vás realizace tepelného čerpadla vyšla?

Tepelné čerpadlo vyšlo přibližně na 250 000 Kč. Je to zemní čerpadlo, takže jsme na něj využili vyšší dotaci 130 000 Kč.

Kolik zaplatíte ročně za energie?

Dům jede 100% na elektřinu, máme vlastní studnu i čističku, které spotřebu elektřiny zvyšují, ale zase pak neplatíme vodné a stočné. Za poslední rok jsme spotřebovali 7 900 kWh elektřiny za 39 000 Kč/rok.  Za velký dům na horách, který funguje celý den pro práci i bydlení, je to skvělé číslo.

Používáte tepelné čerpadlo i na ohřev teplé užitkové vody?

Ano, my spotřebujeme celkem dost vody. Myslím si, že zhruba 40 % spotřebované energie je na ohřev vody a 60 % je na topení. Zásobník vody tepelného čerpadla má 180 litrů a čerpadlo ho umí ohřát na vysokou teplotu, není problém mít vodu pro 4–5 lidí. Dá se nastavit „režim návštěva“, aby bylo vody více a uzpůsobit požadavky na počet lidí v domácnosti.

Máme to nastavené tak, že přes noc se teplá voda neohřívá vůbec a přes den až do páté hodiny se ohřívá v ekologickém režimu. Kdyby se někdo potřeboval osprchovat, tak na jednoho člověka tam voda vždycky je. A od páté hodiny máme komfortní režim, aby byla teplá voda k dispozici na večer. Teplá voda je tak k dispozici, když ji potřebujete, ale zároveň tepelné čerpadlo funguje velice úsporně, když ji nepotřebujete.

Dá se s tepelným čerpadlem také ochladit dům?

Ano, funguje pro vytápění i chlazení – zapnuli jsme ho při vedrech a dům se během jednoho dne ochladil a je tam velmi příjemně, i když je venku horko. Je to velice jednoduché, a navíc provozně zadarmo. Jen se přes tepelné čerpadlo propojí plošný kolektor s podlahovým topením a chladem ze země pak snadno vychladíte beton v podlaze.

Využíváte chlazení přes celé léto?

V podstatě je to jako topení. Na začátku sezóny to zapnete a necháte to běžet. Je tam vnitřní čidlo, které hlídá teplotu.

Váš dům stojí v CHKO?

My jsme na hranici toho třetího pásma, takže jsme potřebovali vyjádření ochranářů, ale nebylo třeba žádného speciálního opatření.

Využíváte v domě nějaké další technologie?

Máme tady kamna – v těch jsme zatopili jednou a tím to skončilo. Ta podlahovka s tepelným čerpadlem to sama bez problémů utáhne a kamna by dům přetopila, takže by se muselo tepelné čerpadlo vypnout. Nemá to efekt ani komfort. Provozní náklady máme nízké, nesrazíme je tím. Spotřeba tepelného čerpadla je tak malá, že dřevem neušetříme. Kamna tedy slouží spíše jako záložní zdroj, kdyby nešla elektrika. Pak máme ještě řízené větrání, což je věc, bez které se dnes dřevostavba snad ani postavit nedá. Na aktuální ceny rekuperací se můžete podívat zde. A to je z technologií vše. Fotovoltaiku teprve plánujeme.

Udělal byste dnes něco jinak?

Z hlediska technologií nic. Tam to funguje lépe, než jsem si kdy myslel, že to fungovat bude. A to jsem v tomto směru velký optimista. Jen jedna prkotina – to tepelné čerpadlo máme čistě na podlahové topení a topné žebříky v koupelnách máme na elektriku. Ve finále je ani nezapínáme, podlahovka to zvládne bez problémů vytopit, takže ty elektrické patrony byly zbytečné.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.