Kotel na pelety nebo tepelné čerpadlo? Jaromír a Lukáš zhodnotili svou letošní topnou sezónu

Úspora není všechno

Jak oba přiznávají, úspora peněz v dnešní době není to úplně nejzásadnější. Vzhledem k tomu, že jsou oba v produktivním věku a musí chodit do práce, stejně jako jejich manželky, rozhodli se oba pro instalaci systému, který funguje svým způsobem automaticky. Bez nutnosti přikládat. Oba se na tomto místě shodli, že v případě, kdy by dál topili v kotli na dřevo, úspora by byla nejspíš lepší, nicméně za cenu ztráty svobody, kterou oba nutně potřebují. Nehledě na to, že kotle, které tehdy měli, již nejsou dnes povoleny.

Čím vytápí své domy rodiny Lukáše a Jaromíra

Jaromír do svého domu instaloval automatický kotel na pelety s regulovatelným výkonem 4 - 16 kW. Za tento kotel zaplatil v tehdejších cenách asi 90 tisíc korun s tím, že dalších 30 tisíc zaplatil za instalaci, celkem tedy přibližně 120 tisíc korun (viz aktuální ceny peletových kotlů zde). Lukáš naproti tomu pořídil tepelné čerpadlo s výkonem 9 kW, za které včetně montáže zaplatil přibližně 200 tisíc korun (viz aktuální ceny tepelných čerpadel zde). Co se tedy týče vstupních nákladu, Jaromír zaplatil přibližně o 80 tisíc korun méně.

Náklady na topnou sezónu překvapily

Podle záznamů, které si Jaromír a Lukáš porovnali, spotřeboval Jaromír 3,4 tun pelet, zatímco Lukáš přibližně 4,3 MWh elektrického proudu, které naměřil podružným elektroměrem. Kolik dal Jaromír za pelety už víme, bylo to rovných 20 tisíc korun. Kolik dal Lukáš za elektrický proud ještě nevíme, ale podle aktuální ceny za kWh jsme se dopočítali částky 17 tisíc korun. Rozdíl v platbách za tuto sezónu jsou tedy přibližně 3000 Kč. Z toho titulu jsme schopni si spočítat, kdy se vrátí Lukášovi investice do tepelného čerpadla, za které přeplatil 80 tisíc korun, oproti Jaromírovi, který zakoupil levnější kotel. Výpočet je jednoduchý, jelikož 80000 / 3000 = 26. Pokud nedojde k dramatické změně v cenách pelet nebo elektřiny, budou na tom oba dva šul nul za 26 let. Samozřejmě pokud se do té doby jednomu nebo druhému topný systém nepokazí a nebude nutné jej vyměnit. Což se dost pravděpodobně stane, minimálně co se servisu týče.

Dobré počty dělají dobré přátele

Díky tomu, že si oba vedli poměrně poctivou agendu, víme celkem přesně, jaká byla spotřeba v průběhu topné sezóny z hlediska kWh propálených tepelným čerpadlem i z hlediska kg pelet spálených v kotli. Detailní přehled je vidět v následujících dvou tabulkách.

Dokážeme určit vítěze?

Při rozhovoru s oběma z nich jsme se dozvěděli, že jsou se svým topným systémem spokojeni. Z hlediska vývoje cen energií a dřeva to však vypadá na lepší zítřky spíše pro Jaromíra, jelikož očekává, že cena elektřiny půjde spíše nahoru. Jako nedostatky svých topných systémů Jaromír zmínil nutnost řešit kominíka a také mírné obavy, když topí a není v domě, jelikož je to práce s ohněm. Musí také řešit každoročně závoz pelet, takže je to starost navíc. Lukáš si pochvaluje absolutní automatiku systému, tedy že vše se řídí na termostaty a je to bezpečné, nicméně vyjádřil obavu, že oněch dvaceti let, kdy se nákladově srovná s Jaromírem, se nejspíš jeho tepelné čerpadlo nedožije.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 23. – 25. května 2025. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.