V Česku se rozmáhá bydlení v jurtách. Majitelé si pochvalují nízké náklady a nezávislost

Nadčasový způsob a styl bydlení

Základním stavebním kamenem úspěchu je to, jak je moderní jurta pro naše klima vyrobena a z čeho se skládá. Konstrukce těží z geniální samonosné dřevěné kostry tvořené stěnovou mříží a střešními latěmi, které se sbírají ve středovém korunovém kruhu. Aby jurta zvládla českou zimu a podzimní plískanice, musí být dokonale izolovaná. Tradiční mongolskou plst zvířecí srsti dnes často nahrazují silné vrstvy upravené ovčí vlny nebo moderní izolační materiály z konopí. Ty jsou zvenčí chráněny hi-tech paropropustnými a nepromokavými plachtami. Díky tomu si prostor zachovává svou největší výhodu, kterou je prodyšnost. Jurta dýchá, nevzniká v ní pocit uzavřené krabice a kruhový tvar zajišťuje ideální cirkulaci vzduchu i harmonický pocit z bydlení.

Absolutní svoboda a bydlení ve vlastním za pár korun

Velkým lákadlem je myšlenka, že zájemcům stačí koupit levný pozemek, což může být třeba obyčejná zahrádka nebo sad za pár set tisíc korun, a na něm si nechat postavit zateplenou jurtu pro celoroční život. Zde je ale nutné uvést věci na pravou míru a tento častý omyl trochu korigovat. Přestože to tak mnozí v praxi dělají, legislativní pravidla jsou u nás poměrně přísná. Stavební zákon jurtu nezná a pohlíží na ni jako na výrobek plnící funkci stavby. Nelze ji tedy zcela legálně postavit na jakoukoliv zemědělskou půdu, trvale v ní žít a získat číslo popisné. Lidé to ale nejčastěji řeší tak, že jurtu umisťují na pozemky určené územním plánem k rekreaci a objekt legalizují jako dočasnou stavbu, případně zázemí pro údržbu zahrady. Trvalé bydliště pak mívají formálně hlášené na obecním úřadě nebo u rodiny.

Tepelné vlastnosti, izolace a dokonalé klima

Pokud jde o klima uvnitř a samotné vytápění, alfou a omegou je klasické topení dřevem. Krbová kamna umístěná v centru jurty dokážou prostor vyhřát na příjemnou teplotu doslova během několika desítek minut. Dynamika tepla je ale odlišná než ve zděném domě. Stěny neakumulují teplo, takže jakmile v noci oheň vyhasne, prostor poměrně rychle chladne. Náklady na topnou sezónu se velmi liší podle toho, jaký máte přístup ke dřevu. Pokud si děláte takzvanou samovýrobu v lese, vyjde vás sezóna zhruba na 3 000 až 5 000 korun. Jestliže si necháte přivézt naštípané a proschlé dřevo, připravte si na zimu přibližně 15 tisíc korun.

Obavy ze zlodějů

Otázka bezpečnosti napadne snad každého, kdo si uvědomí, že ho od okolí dělí jen vrstva plátna. Jurtu lze samozřejmě vybavit bytelnými uzamykatelnými dveřmi, ale stěnu teoreticky proříznete nožem. Lidé žijící v jurtách to řeší především změnou přístupu. Spoléhají na nenápadnost, dobré vztahy se sousedy či psa, ale hlavně uvnitř jednoduše neschraňují nic cenného. Zloděj tam nenajde drahou elektroniku ani šperky, převládá minimalismus.

Na kolik taková sranda vlastně přijde?

Závěrem se dostáváme k ceně. Poctivá jurta přizpůsobená českému klimatu, včetně masivní zateplené podlahy a kamen, vyjde přibližně na půl milionu až milion korun. Pořídit si ji můžete tak, že si necháte dovézt hotový produkt od specializovaných českých výrobců na klíč. Pokud jste však zruční, existují komunity, díky kterým si lze základní dřevěnou konstrukci a podlahu vyrobit svépomocí a plachty s izolací pouze dokoupit, čímž se dají výrazné částky ušetřit.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze stáhnout na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.