Garážové stání si postavil svépomocí. Stavební úřad krátce nato nařídil zbourání

Kluci v hospodě neměli pravdu

Všechno to začalo celkem nevinně na jaře loňského roku. Vladimír si pořídil nové auto a chtěl ho chránit před rozmary počasí. Pročetl si několik internetových diskusí a poslechl rady kamarádů z hospody, kde se dozvěděl o magickém pravidlu pětadvaceti metrů čtverečních. Nabyl tak naprosto neochvějného přesvědčení, že pokud zastavěná plocha jeho chystané stavby nepřesáhne tento zákonný limit, úřady vůbec nemusí zajímat, co si na svém vlastním pozemku postaví. Aby si nezmenšoval travnatou plochu uprostřed zahrady, kde pravidelně běhala jeho vnoučata, rozhodl se přístřešek umístit úplně na kraj parcely. Dřevěné nosné sloupy zabetonoval ani ne čtyřicet centimetrů od sousedova starého pletivového plotu (ceny, za kolik lze pořídit již hotové garážové stání si můžete srovnat zde - pozn. red.).

Sousedova milovaná zahrádka

Stavba probíhala svépomocí za víkendové asistence rodiny. Přístřešek byl během tří týdnů hotový, měl kvalitní střechu z polykarbonátu a pan Vladimír byl na své truhlářské dílo patřičně hrdý. Radost však netrvala dlouho. Hned při prvním silnějším letním lijáku se ukázal zásadní technický problém. Voda ze střechy při prudkém nárazovém větru a dešti stříkala přímo na sousedovy pečlivě opečovávané záhony. Navíc masivní konstrukce v pozdních odpoledních hodinách stínila sousedův malý skleník. Soused se přišel ohradit, slovo dalo slovo, došlo k hádce a netrvalo dlouho a na příslušném stavebním úřadě přistála oficiální písemná stížnost.

Návštěva z úřadu přišla nečekaně rychle

Zhruba o měsíc později zazvonili u branky úředníci. Vladimír je vítal s naprostým klidem a sebevědomě argumentoval tím, že na doplňkovou stavbu do pětadvaceti metrů žádné povolení zkrátka nepotřebuje. Úředníci ho však velmi rychle vyvedli z omylu. Vysvětlili mu, že osvobození od papírování platí pouze v případě, kdy je stavba umístěna minimálně dva metry od hranice pozemku. Vzhledem k tomu, že tuto klíčovou vzdálenost nedodržel, stala se z jeho vysněného přístřešku ze dne na den takzvaná černá stavba. Úřad na místě zahájil formální řízení o odstranění stavby.

Žádost o dodatečné povolení stavby neprošla

Vladimír se ovšem nechtěl vzdát bez boje. Podle instrukcí z úřadu okamžitě požádal o dodatečné povolení stavby a zároveň o výjimku z odstupové vzdálenosti. Zaplatil si projektanta a doufal, že se celá věc podaří nějak úředně a papírově urovnat. Zde ale narazil na naprosto nepřekonatelnou překážku v podobě souseda. K udělení takové výjimky byl totiž naprosto nezbytný jeho souhlas, který soused odmítl podepsat. Stavební úřad následně žádost o výjimku definitivně zamítl. Odůvodnění bylo prosté, pro snížení vzdálenosti neexistuje žádný objektivní důvod. Zákon jednoduše neumožňuje udělovat výjimky jen proto, že to majiteli někde více vyhovuje nebo šetří místo. Po vyčerpání všech odvolacích možností padlo konečné a nezvratné rozhodnutí o tom, že se stavba musí zbourat. Posunout jej nebylo kam kvůli zídce a chodníku, které průjezdu zavazely. Při zúžení o 1,5 metru by se mu pak již do něj nevešlo auto. Přístřešek proto musel rozebrat a celou stavbu zlikvidovat.

P.S. Zajímá vás, jak správně postavit pergolu nebo garážové stání? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku ZDARMA lze získat na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.