Zahradnice z Prahy neposlechla rady odborníků. Rozhodla se naopak sdílet postupy, které jí fungovaly

Naďo, pamatujete si, jak vaše zahrada vypadala, když jste se sem nastěhovali?

Pamatuju si to dobře, nebyla jsem z pozemku příliš nadšená, protože půdní podmínky nebyly ideální pro budování okrasné zahrady. Nicméně vzhledem k tomu, že jsem v té době nevěděla, do čeho jdu a neměla jsem žádné zkušenosti, jsem se na tu proměnu moc těšila. A abych pravdu řekla, zcela mě to zahradničení pohltilo.

I přes náročné podmínky jste se do budování zahrady pustila bez odborníka. Co pro vás bylo tím impulzem?

Splnit si můj sen, mou touhu mít vlastní zahradu, svět, který není uzavřený, statický a neustále se proměňuje v celé své kráse, dokonalosti i nedokonalosti. Někdy to samozřejmě bylo náročné, třeba když zalévám v noci 2 až 3 hodiny nebo hubím škůdce bez chemických postřiků. Spousta lidí je používá, včetně některých zahradníků, protože je to snazší cesta (třeba v případě růží), ale já ji ve své zahradě používat nechtěla, protože chci respektovat okolní les a přírodu.

Jak tedy hubíte škůdce?

Housenky sbírám ručně, mšice odstraňuji z pupenů v rukavicích. V krajním případě používám biologické přípravky na bázi olejů, které škůdcům zalepí dýchací ústrojí, a je šetrnější k ostatním organismům.

Když jste koupili pozemek, co jste udělala ze všeho nejdřív? Čím jste začala?

Posadila jsem se do budoucí zahrady, chvíli jsem pozorovala cvrkot a okolí. Přemýšlela jsem o zahradě a její kompatibilitě s domem a okolím. My máme hned za domem les a podle toho jsem si představila naši zahradu. Určitě je dobré udělat si nějaký plánek a promyslet si v hlavě, jakou ji chci mít, co od ní očekávám, kolik času v ní budu trávit. Dále si rozdělit zahradu na několik částí nebo zón a pracovat postupně na jedné a pak další části.

Takže jste budovala zahradu postupně?

Ano, u nás se začínala budovat zahrada od domu s výhledem z obývacího pokoje na terasu. Poté jsem pokračovala v zónách dále od domu až k těm, které nejsou tolik vidět a nebo do nich tak často při pobytu na zahradě nevstupujeme. Ale přiznávám, že někdy to bylo těžké vzhledem k mé leckdy netrpělivé a akční povaze.

Poznámka redakce: Na fotografiích v galerii najdete kromě luxusní zahrady i architektonické a praktické prvky zahrady, jako je třeba stylový přístřešek pro auta, který se hodí k moderním domům (aktuální přehled cen hliníkových přístřešků najdete zde).

Konzultovala jste návrh se zahradním architektem?

Ne, zahradu jsme si navrhovali i realizovali s manželem sami, bez jakékoliv pomoci. Jen na větší terénní úpravy a hloubení biotopu jsme si přivolali místní firmu s minibagrem.

Dělala jste nějaké půdní testy nebo rozbory, abyste věděla, s čím pracujete?

Nedělala, stačila mi jednoduchá zkouška. Vykopala jsem jámu o hloubce cca 40 cm a tam jsem viděla vše, co potřebuji. První vrstva do 30 cm byla hlinito-písčitá s kameny a dále už to byl jen písek, písek a písek. Už nám tady chybí jen to moře.

Jaký další domácí test jste použila k určení půdy? 

Podívala jsem se na druh plevele, který zde rostl. Jsou zde lehké písčité půdy, pro které jsou typické mák vlčí, kakost, mateřídouška a ječmen myš. A to všechno tu rostlo. Jinak dalším způsobem, jak určit typ půdy, je „test v dlani“. Naberte trochu vlhké zeminy, zkuste z ní vytvořit kuličku a sledujte, jak se chová. Písčitá půda se rozpadá, jílovitá se dá stlačit do pevnější kuličky a hlinitá půda je někde mezi nimi.

Jak nahrazujete chybějící živiny v písčité půdě?

Základem je pravidelné hnojení. Od dubna začínám přihnojovat a končím v srpnu. V září už nehnojím, aby rostliny stihly vyzrát před zimou. Dále používám mulč a půdopokryvné rostliny, které pomáhají zadržovat vláhu a chránit půdu před vysycháním. Některé rostliny je možné takto podpořit a prospívají, ale ne všechny to zvládnou dlouhodobě.

Jaký je podle vás nejvhodnější typ zavlažování pro takové prostředí?

Jako základ určitě doporučuji kapkovou závlahu, ale při delším suchu a z vlastní zkušenosti vím, že aby byly rostliny krásné, zalévání se stejně nevyhnu. Doporučuji při budování zahrady a terénních úpravách počítat se zadržováním dešťové vody do retenčních nádrží v zemi (aktuální ceny retenčních nádrží na vodu si můžete prohlédnout například zde - poznámka redakce) a případně i sudů u okapových svodů. Prostě a jednoduše, voda je dar, zázrak a musíme využít všechny způsoby pro její zadržení nejen v krajině, ale i na zahradě.

A jaký typ zavlažování máte na zahradě vy?

My jsme použili kombinaci závlahy od přední české značky (aktuální ceny závlahy, kterou mají majitelé na zahradě, najdete například zde - poznámka redakce) a ze supermarketu. Závlahu nemáme ještě všude, takže budeme pokračovat dále.

Je některá rostlina, která vás mile překvapila tím, jak dobře se jí tu daří?

Bezpochyby většina druhů okrasných trav. Nejvíce ozdobnice, dochany, proso a gaury. Rychle se rozrůstají, rychle zaplní prostor, jsou kompaktní a propojí se s ostatními rostlinami. Naopak se tu příliš nedaří rostlinám, které mají rády mokřejší a úrodnější půdu. Hnojivy a neustálým zaléváním vše suplovat nelze a s některými se prostě musíte rozloučit byť jsou krásné a líbí se vám v zahradě. U nás to byla například ostrožka.

Okrasné trávy jsou pro vaši zahradu typické. Kolik jich máte a jak se o ně během roku staráte?

Upřímně teď už je těžké, je spočítat, ale máme jich přibližně 120 kusů, z toho asi 30 v nádobách na střeše. Jsou krásné během celého roku, i v zimě, když jsou omrzlé nebo zasněžené. Na zimu větší druhy svazuji. Je to praktické i estetické. Svázání pomáhá zabránit uhnívání středu rostlin při větším množství sněhu a vlhkosti. Na jaře pak celý svázaný trs jednoduše sestřihnu až u země. Staré suché části odstraním a během krátké doby obrazí nové svěží výhony.

Podle čeho jste vybírala rostliny a co byste dnes udělala jinak?

Zpočátku jsem vybírala hodně intuitivně, podle toho, co se mi líbilo. To vedlo k větší druhové rozmanitosti, než bylo nutné. Dnes bych volila méně druhů a více je opakovala, aby byla zahrada sjednocenější a působila klidněji. Postupem času jsem zjistila, že nejlépe zde fungují okrasné trávy, gaury, ořechokřídlec, perovskie, motýlí keře a některé druhy hortenzií. Ty dnes tvoří základ kompozice.

Používáte při zakládání zahrady geotextilii nebo jiné bariéry proti rozrůstání rostlin?

U některých částí zahrady používám netkanou geotextilii, především u okrasných trav, abych omezila jejich rozrůstání. Není ale vhodná všude. Ve vlhčích místech může způsobovat problémy s plísní, proto je potřeba dobře zvážit, kde ji použít. U bambusů samotná geotextilie nestačí. Tam je nutné instalovat pevné kořenové bariéry, jinak se mohou rozrůstat i několik metrů od původního místa.

Jak dlouho trvalo vybudování zahrady do podoby, v jaké je dnes?

Začala jsem na jaře 2022 a nyní mi zbývá ještě poslední zadní část za domem, kde není udělaný gabionový plot. Tento plot bude doplněn vysokými bambusy. Takže 80 % zahrady za 3 roky.

Můžete naznačit, jaké náklady taková proměna obnášela?

Pohybujeme se v řádech stovek tisíců korun za rostliny, stromy a keře. Pokud k tomu připočítáme i vodní prvek jako je biotop, jsme už v sedmimístných cifrách. Záleží na výměře a náročnosti majitele. U nás je to cca 900 m². Dokážu si ale představit investici několik milionů korun jen za nákup rostlin a vzrostlých stromů nebo také minimální investici, pokud nejste tak nároční.

Na čem se podle vás nevyplatí šetřit a kde naopak jde ušetřit, když člověk zakládá zahradu na tak náročném podloží?

Důležitý je výběr dobrého zahradnictví se zdravými rostlinami. Vyhnete se pak zbytečným úhynům a zavlečení škůdců. Ne vždy znamená vysoká cena kvalitu. Tady dobře fungují recenze a doporučení od odborníků, známých a přátel. Dále pak kvalitní zeminy i když jsou třeba dražší než ostatní. Ušetřit lze na pracovní síle, a to docela zásadně, je totiž velice drahá. Pokud máte tu možnost, čas a chuť, určitě jděte do toho. Ten pocit, když sedíte na zahradě, ve které vše prošlo vašima rukama a někdy i vícekrát, ten je k nezaplacení. A svaly po celodenní práci s rýčem, krumpáčem a kolečkem máte zadarmo.

Jakou radu byste dala lidem, kteří řeší podobné podmínky v zahradě a váhají, jestli do toho jít?

Připravit se na to, že zahrada není konečný projekt, není statická, je proměnlivá v ročních obdobích a je třeba se jí věnovat. Dále pak finanční aspekt, ale myslím, že krásná zahrada se dá udělat i s minimální finančním vkladem. Některé rostliny se dají lehko množit a pokud jste trošku šikovní, můžete si je sami rozmnožovat a ušetřit tak za nákup. 

Máte i rostliny, které jste doslova zachránila?

Ano, některé rostliny jsem zachránila například ze zahrádkářské kolonie nebo z míst, kde by jinak skončily vyhozené. Třeba kosatec, který byl na kompostu, nebo čilimník. Samozřejmě nejde o plenění přírody, ale o záchranu rostlin, které už někdo vyhodil.

Kolik času zahradě věnujete? Plánujete se jí věnovat i profesionálně?

V sezoně trávím na zahradě běžně dvě až čtyři hodiny denně. Když to člověk sečte, jsou to tisíce hodin práce během několika let. Zahrada je pro mě způsob života. Ráda se inspiruji i při běhání, pozoruji jiné zahrady a přemýšlím, jak by šel prostor lépe využít. Do budoucna bych si chtěla doplnit vzdělání a zahradní architektuře se věnovat profesionálně. Je to oblast, která mě opravdu baví a naplňuje.

Děkuji vám za rozhovor, Naďo.

I já moc děkuji za milé povídání a věřím, že článek bude dobrým návodem pro hobby tvůrce vlastních zahrad

P.S. Řešíte zahradu nebo vybavení kolem domu? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze stáhnout na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.