Věřil hypoteční kalkulačce na internetu a přišel o 200 000 Kč

Martine, kolik ti je a co přesně děláš?

Je mi devětadvacet a pracuji jako technik kvality v jedné továrně na autodíly tady u Plzně. Moje práce spočívá hlavně v tom, že kontroluji díly, které sjedou z linky, proměřuji vzorky a řeším případné odchylky ve výrobě. Není to špatná práce, i když to znamená být pořád ve střehu a občas sloužit ranní nebo odpolední směny.

Jak je to v takovém oboru s penězi?

Mám fixní základ a k tomu příplatky za směny a různé výkonnostní prémie. V průměru si přijdu na nějakých čtyřicet tisíc čistého. Na náš kraj je to takový solidní standard. Dá se s tím normálně fungovat, a když člověk není vyloženě rozhazovačný, dokáže si i něco odložit stranou.

Takže se ti podařilo něco ušetřit?

Ano, něco málo přes osm set tisíc. Šetřil jsem to docela dlouho, v podstatě hned od maturity, kdy jsem začal pracovat. Nemám moc ve zvyku utrácet za drahé dovolené nebo značkové oblečení. Navíc celou tu dobu bydlím v takovém docela skromném menším nájmu a peníze si radši schovávám na vlastní bydlení.

Za co tedy nejvíc utrácíš, když ne za dovolené?

Mojí hlavní vášní je cyklistika, konkrétně sjezd a enduro. To znamená vzít kolo, nechat se vyvézt na kopec a letět lesem dolů. To mě baví nejvíc. Stojí to ale dost času i peněz. Dokonce jsem si před dvěma lety pořídil starší dodávku, abychom měli s kamarády naše stroje jak vozit po závodech a po horách.

To se docela prodraží, ne?

To ano, není to zrovna nejlevnější koníček. Ta dodávka něco stála, a kromě toho jsem si před letošní sezonou pořídil i novou odpruženou vidlici na kolo.

Zpátky k tomu bydlení. Jak jsi vůbec začal hledat?

Seděl jsem po večerech u notebooku a projížděl všechny realitní servery. Většina nemovitostí byla drahá nebo v hrozném stavu. Byl jsem se podívat na jeden byt v Rokycanech, ale ten smrděl plísní už od vstupních dveří a majitel o slevě nechtěl ani slyšet. Pak na mě ale vyskočil byt přímo u nás, pár kilometrů od Plzně. Tři plus jedna, po kompletní rekonstrukci, za 4,5 milionu. Byla to celkem dost vysoká částka, ale fotky vypadaly moc hezky. Hned jsem tam volal a domluvil prohlídku na další den, abych u toho byl první.

Jak ta samotná prohlídka probíhala?

Makléř byl docela sympatický chlap v obleku. Provedl mě tam, ukázal mi novou koupelnu, vinylové podlahy, všechno vonělo novotou. Z obýváku byl velký balkon a dole v suterénu zděný sklep, kam by se mi krásně vešla i obě kola, aniž bych se o ně musel bát. Skutečně jsem se tam hned viděl. Jenže pak mi mezi řečí povídá, že má na tento byt další čtyři zájemce a že hned odpoledne tam jdou další lidé z Prahy. Znáš to, hned ve mně hrklo. Měl jsem pocit, že když to nevezmu já hned teď, vezme to někdo jiný a já zase ostrouhám a zůstanu ve starém nájmu.

To na tebe muselo docela tlačit, ne?

Byl jsem z toho vedle. Tuto šanci jsem nechtěl propásnout. Makléř mi na rovinu řekl, že jestli mám vážný zájem, musím co nejdříve složit rezervační poplatek. Dvě stě tisíc korun. Prý se tím všechno zablokuje, stáhne se inzerát z internetu a byt bude jenom můj, připravený k prodeji. Já ale nevěděl, jestli na takovou sumu vůbec dosáhnu v bance, přece jen to bylo dost peněz a hypotéku jsem si nikdy předtím nebral. Kdybych dal těch osm set tisíc ze svého, potřeboval bych půjčit zhruba 3,7 milionu.

Jak jsi to tedy řešil, když jsi nevěděl, jestli ti půjčí?

Hned jak jsem přijel z prohlídky domů, sedl jsem k počítači a našel si takovou tu nezávaznou hypoteční kalkulačku. Zadal jsem tam cenu nemovitosti těch 4,5 milionu. Pak jsem tam naklikal, že mám vlastních osm set tisíc. Moje čistá výplata tehdy dělala zhruba čtyřicet tisíc korun měsíčně. Kalkulačka chvíli chroupala čísla a pak mi ukázala orientační výsledek, podle kterého to vypadalo, že by financování mohlo vyjít.

Ten výsledek z internetové kalkulačky tě uklidnil?

Spadl mi kámen ze srdce. Říkal jsem si, že když to takhle pěkně vychází na internetu na první dobrou, tak by s tím v bance neměl být zásadní problém. Další den ráno jsem volal makléři, že ten byt určitě beru. Sešli jsme se, podepsal jsem rezervační smlouvu a rovnou ze svého spořicího účtu poslal přes telefon těch dvě stě tisíc. Měl jsem dobrý pocit, že jsem to zvládl a že se budu na podzim stěhovat do svého.

Kdy jsi šel do banky požádat o ten úvěr?

Hned ten další týden, jakmile mi naše mzdová účetní vystavila potvrzení o výši příjmu. Měl jsem domluvenou schůzku s finanční poradkyní přímo na pobočce u nás ve městě. Přinesl jsem jí tu podepsanou rezervační smlouvu, výpisy z účtu za posledních šest měsíců a to potvrzení z práce. Usadila mě, nabídla kávu a začala ty moje papíry procházet a zadávat si údaje do svého systému.

Všechno probíhalo hladce a bez zdržení?

Zpočátku to vypadalo nadějně. Pokyvovala hlavou, že příjem mám hezký, stabilní zaměstnání na dobu neurčitou už pár let a dostatek vlastních zdrojů z toho spoření. Jenže pak přišlo na prověření úvěrových registrů, ve kterých jsou evidované moje úvěry a další úvěrové závazky. A tam se celá věc začala dost zasekávat. Zadívala se do monitoru a zeptala se mě, co je to za splátku sedm tisíc měsíčně, která mi pravidelně odchází z běžného účtu.

Co to bylo za splátku?

To byla splátka za tu dodávku na převoz našich kol na hory. Vzal jsem si na ni totiž před těmi dvěma lety spotřebitelský úvěr, který jsem poctivě platil a nikdy jsem se neopozdil ani o den. Pak se mě zeptala ještě na kreditní kartu. Vysvětlil jsem jí, že tam mám celkový limit padesát tisíc, ze kterého jsem na jaře platil tu novou vidlici. Nebral jsem to jako žádnou překážku, vždyť jsem všechno splácel včas. Vůbec by mě nenapadlo, že způsob, jakým jsem financoval svou zálibu v kolech, bude mít vliv na byt.

Banka to viděla jinak než ty?

Pro jejich schvalovací proces to byla zásadní komplikace. Poradkyně mi vysvětlila, že jednoduchá internetová kalkulačka pracovala jen se základními údaji a nezohlednila všechny moje další závazky. Banka mi do závazků započítala splátku úvěru na dodávku a zohlednila také padesátitisícový úvěrový limit na kreditní kartě, přestože jsem ho neměl celý vyčerpaný. Navíc jsem o hypotéku žádal sám, takže banka mohla při posuzování počítat jen s mým příjmem.

Co ti nakonec řekli, dostal jsi to?

Koukala do monitoru docela dlouho a něco tam zkoušela přepisovat. Pak si nahlas povzdechla, sundala si brýle a řekla mi, že mi tu hypotéku ve stávající výši bohužel neschválí. Chyběla mi takzvaná bonita. Podle poradkyně bych bez dalších závazků mohl mít šanci projít, ale se splátkou úvěru na dodávku a kreditní kartou už jsem se nevešel do interních pravidel banky pro posouzení bonity. Zkoušela to zadat i jako menší částku, ale to mi zase nestačilo na ten byt a neměl jsem nikoho, kdo by mi chybějící peníze půjčil.

Snažil ses to řešit s jinou bankou, jestli nebudou mírnější?

Hned jak jsem odtamtud vylezl, obvolal jsem asi tři další banky. Všude se mě ale hned na začátku ptali na stejné věci a všude to padalo na těch mých úvěrech. Pokoušel jsem se dodávku rychle prodat a z peněz doplatit zbývající spotřebitelský úvěr, ale to nebylo reálné stihnout v řádu několika dnů. Poradkyně mi také radila, ať seženu spolužadatele, třeba přítelkyni nebo rodiče. Přítelkyni zrovna nemám a naši jsou už oba v důchodu a vzhledem k jejich věku a příjmům jsem nevěřil, že by jejich přistoupení k úvěru mou situaci vyřešilo. V ten moment mi došlo, že je konec.

Takže celý ten sen o vlastním bytě padl.

Definitivně padl. Všechny možnosti se během pár dnů vyčerpaly a já neměl kde sehnat peníze, jak ten zbytek bytu doplatit. Šel jsem domů vyřízený. Okamžitě jsem volal makléři a vysvětloval mu celou svoji situaci. Doufal jsem, že se zachová lidsky a nějak se domluvíme. Byt přece ještě nebyl můj, nic fyzického se s ním nestalo, klíče mi nepředali, jen jsme podepsali pár papírů.

Jak reagoval makléř na tvou prosbu?

Hlas mu úplně zledovatěl. Byl sice formálně pořád docela zdvořilý, ale nekompromisní. Připomněl mi, co je podrobně napsáno v té smlouvě, kterou jsem tak nadšeně podepsal. Rezervační poplatek slouží právě jako smluvní pokuta a pokrývá zmařený obchod. Majitel prý kvůli mně zrušil ty slíbené další prohlídky s lidmi z Prahy a ztratil cenný čas na trhu. Jasně mi sdělil, že podle podepsané smlouvy mi rezervační poplatek nevrátí.

Tím jsi přišel o ty peníze z rezervace?

Přesně tak. Dvě stě tisíc z těch mých těžce naspořených peněz zmizelo v nenávratnu. Za vzduch. Jen kvůli tomu, že jsem se nechal vybláznit tím domnělým zájmem ostatních, nepoužil vlastní selský rozum a slepě věřil nějaké obecné kalkulačce na internetu. Měl jsem jít nejdříve do banky, nechat si všechno pořádně propočítat a teprve s předschváleným úvěrem něco podepisovat.

Co na to říkali tví rodiče, když jsi jim to vyprávěl?

Našim jsem to raději řekl až po měsíci, když už jsem to měl tak nějak zpracované v sobě. Táta jenom kroutil hlavou a ptal se mě, jestli jsem si tu smlouvu vůbec pořádně přečetl. Samozřejmě že přečetl, ale v tu chvíli jsem viděl jenom ten byt a ten tlak, abych to nepustil. Máma mě litovala, nabízela, že mi zkusí něco přispět z penze, ale to jsem odmítl. Nebylo to jejich rozhodnutí, byla to moje vlastní hloupost.

Jak to vidíš do budoucna, zkusíš to někdy znovu?

Určitě ano, nechci zůstat v nájmu navěky. Ale teď si dávám pauzu. Musím zase trochu našetřit, abych dorovnal to, o co jsem přišel. A hlavně se plánuji co nejdříve zbavit té kreditky, to je věc, která mi více uškodila, než pomohla. Splatím zbytek za to auto, a až půjdu příště na prohlídku, budu mít předem prověřenou bonitu a jasno, jak vysokou hypotéku mi banka může schválit. Už nikdy nebudu podepisovat nic pod tlakem, že mi něco uteče.

Děkuji za sdílení zkušenosti.

Také děkuji.

P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.