Rekuperaci si nainstaloval svépomocí a ušetřil 50 tisíc. Radí, na co se při výběru a montáži zaměřit

Martine, můžete nám popsat váš dům?

Bydlíme nedaleko Uherského Hradiště. Jedná se o novostavbu, přízemní bungalov, do kterého jsme se stěhovali letos začátkem února. Máme tu tedy za sebou půl roku bydlení. Podlahová plocha je 213 m².

Jaké máte v okolí domu podmínky?

Bydlíme v klidné vedlejší ulici na okraji vesnice, takže hluk u nás není prakticky žádný. Kvalita vzduchu je přes léto taky parádní. Ale v zimě to bývá horší, sousedé občas topí v kotlích a venku je ten smrad docela cítit. I z toho důvodu jsem chtěl v domě rekuperaci.

Počítali jste s rekuperací už ve fázi projektu?

Ano, určitě. Jsem profesí elektro projektant, takže se s různými technologiemi na stavbě setkávám běžně a mám celkem přehled. Plně řízené větrání jsem chtěl hned od začátku. Přijde mi to v dnešní době jako standard, mít doma čerstvý vzduch a nemuset se vůbec starat o otevírání oken. Praxe mi to jen potvrdila. Hlavně v zimě a na jaře se to osvědčilo.

Podle čeho jste vybíral dodavatelskou firmu?

Když chodím pracovně po stavbách rodinných domů, hodně často jsem vídal jednotky, které dodává firma Štorc. Říkal jsem si, že když se to tolik instaluje, bude to asi dobré, a začal jsem si o tom zjišťovat víc informací. Všude jsem slyšel dobré ohlasy, že jsou šikovní a opravdu tomu rozumí. Zavolal jsem tam, oni přijeli a podívali se na můj prvotní návrh. Samozřejmě jsem poptával i konkurenci, ale jejich nabídka mě tolik nezaujala.

V čem vám odborný pohled s vaším návrhem pomohl?

Pomohli mi kompletně návrh zoptimalizovat. Doporučili mi vhodnou velikost rekuperační jednotky, ukázali mi, jaké zvolit potrubí, a upozornili mě na úskalí a časté chyby realizačních firem. Nakonec jsem se rozhodl, že nebudu vymýšlet nic jiného a udělám to kompletně s nimi.

Zmínil jste časté chyby při instalaci. Můžete uvést konkrétní příklad?

Shodou okolností se to stalo v ulici u souseda. Vybral si okolní realizační firmu, která mu vzduchotechniku nesložila z uceleného systému od jednoho výrobce, ale poskládala to z různých druhů, pravděpodobně podle ceny, nebo z toho, co měli na skladě. A byl z toho ve finále průšvih. Zjistilo se, že nepoužili systémový vzduchotechnický rozvod, takže by to nefungovalo jako celek. Soused v ulici už přitom měl hotové a vymalované sádrokartonové podhledy. Museli do nich kvůli tomu znovu řezat, vyměnit část potrubí, zejména interiérové tvarovky. Dovedete si představit, kolik práce a nepořádku z toho muselo být. Toho jsem se chtěl vyvarovat, takže jsem trval na jednotném standardu od A do Z a uceleném potrubí.

Jak probíhala instalace systému?

Zvládl jsem to svépomocí. Tím, že jsem elektro projektant, to nebylo tak složité. Vzduchotechnické potrubí je tvořené plastovými trubkami zelené barvy, které jsem instaloval na strop. Jelikož jsem veškerou instalaci tahal po stropě (elektřina, klimatizace), tak i tohle potrubí se instalovalo podobným způsobem. S firmou jsme si předem rozkreslili, kudy povedou trasy, kde budou umístěny boxy a interiérové tvarovky (výduchy). Díky ucelenému systému nepotřebujete řešit složité spojky. Vezmete trubku, dáte na ni originální zacvakávací těsnicí kroužek a z jedné strany ji nacvaknete do boxu, z druhé do výduchu. Na mém domě jsem to dělal poprvé a ve třech lidech jsme měli vzduchotechnické potrubí za necelé 2 dny hotové. Po instalaci to z firmy přijeli zkontrolovat.

Zvládl by takovou instalaci svépomocí i úplný laik?

Výrobce k tomu má velmi pěkný montážní návod, takže po třech zacvaknutých trubkách to pochopí snad každý. Dnes si spoustu věcí na domech dělají sami i lidé úplně mimo obor, jako jsou finanční poradci nebo doktoři. Pokud jsou aspoň trochu manuálně zruční, zvládnou to. Ale narovinu říkám, že bez kvalitního návrhu a rad od firmy bych do toho sám nešel. Nejde o samotné zacvaknutí trubek, ale musíte vědět, kudy a jaké trubky vést. Kdybych měl informace jen z internetu, bylo by to špatné. Na různých fórech je spousta mylných informací od „odborníků na všechno“. Takže svépomocí ano, ale jen s profesionálním návrhem a konzultací.

Jak rekuperace funguje?

Máme centrální rekuperační jednotku, která je umístěná v garáži. Z ní se čistý vzduch rozvádí do rozdělovacích boxů a následně potrubím do celého domu, zatímco odpadní vzduch se odvádí opačným směrem ven. Tím pádem větrám celý dům. Je to plně automatizované podle kvality vzduchu. V domě máme umístěny dvě CO₂ čidla, jedno v ložnici a druhé v obýváku. Podle toho, kolik je v místnosti lidí a jak je tam vydýcháno, si jednotka sama plynule zvyšuje nebo snižuje výkon.

Zasahujete do jejího chodu nějak manuálně?

Mám instalovaný i vzdálený přístup. První měsíc a půl jsem v aplikaci sledoval grafy, kvalitu vzduchu a výkon jednotky. Jakmile se to ale nastavilo, začalo si to žít vlastním životem a do ničeho už nezasahuji. Nemám potřebu to sledovat. Jedinou výjimkou je koupelna. Tam občas používáme tlačítko na nárazové větrání. Když se tam děti sprchují dlouho horkou vodou a je tam opravdu hodně páry, stisknu ho a jednotka se na cca 20 minut přepne na vyšší výkon.

Můžete srovnat vzduch v domě s rekuperací a bez ní?

Ano, když jsme se nastěhovali, první měsíc jsme fungovali bez spuštěné vzduchotechniky. Věděl jsem naprosto přesně, jak moc se nám rosí zrcadla v koupelně. Po zapnutí rekuperace byl rozdíl obrovský. Dnes, když do koupelny vejdete, vidíte, jak se pára drží jen těsně pod stropem a postupně jde ven. Zrcadlo se už zdaleka tolik nerosí. Zkoušel jsem i rekuperaci na tři dny úplně vypnout, abych to mohl porovnat, a šlo to poznat okamžitě. To samé platí pro okna v domě. První týden po nastěhování ještě mrzlo, my jsme jako čtyřčlenná rodina spali v jedné místnosti. I když máme trojskla, okna byla ráno zarosená. Od chvíle, kdy se vzduchotechnika spustila, jsem za celou zimu nezaznamenal, že bych musel utírat z oken vodu.

Kolem rekuperací koluje řada mýtů. Jedním z nich je, že v domě nesmíte otevírat okna.

To říká hodně lidí a je to hloupost. Máme v obýváku velký třímetrový portál na terasu a v létě ho klidně otevřu dokořán, děti tudy běhají ven a dovnitř. Jednotku kvůli tomu nevypínám. A hlavní je, že v zimě a na jaře ta okna otevírat vůbec nepotřebujete. Dřív, když mrzlo a venku bylo mínus 5 nebo mínus 10, člověk byl zvyklý ráno vstát, na pět minut dokořán otevřít okno a vyvětrat. V pokoji bylo sice 23 stupňů, ale po vyvětrání teplota spadla na 18 a teplo se vyhodilo ven. S rekuperací mě od poloviny února přes celý březen, duben i květen vůbec nenapadlo okno nebo ventilačku pootevřít. Vzduch byl naprosto v pohodě.

Jaké používáte filtry a jak často je měníte?

Jelikož je jednotka nová, je v ní nainstalovaný základní filtr. Koupil jsem i pylový a uhlíkový filtr. Na zimu chci otestovat uhlíkový filtr právě kvůli sousedům, kteří občas topí ještě postaru a jde to z komínu cítit. Soused nade mnou má totiž stejnou rekuperační jednotku a říkal mi, že loni v zimě u něj ten smrad z komínů cítit byl. Jakmile mu ale nainstalovali uhlíkový filtr, zápach téměř zmizel. Výrobce standardně doporučuje měnit filtry každé tři měsíce. Já si říkal, že je vyměním asi třikrát za rok, tedy co čtyři měsíce. Ale bydlíme na okraji vesnice, kde je kvalita vzduchu podstatně lepší než někde ve městě.

Je větrání v domě nebo samotná jednotka hlučná?

Vůbec ne. Naše jednotka je dimenzovaná na maximální výkon 325 kubíků za hodinu. K maximu se ale nikdy nepřiblížíme. Jediné místo, kde je to trochu slyšet, je moje pracovna. Mám tam distribuční box v podhledu a metr či dva tvarovku (výduch) přímo nad sebou. Pokud si systém zkušebně zapnu naplno na 190, 200 nebo i 250 kubíků, tak lehce slyším, že v místnosti jede technika.

Máte už představu, jak se rekuperace podepisuje na spotřebě elektřiny?

Přesné číslo zatím změřené nemám. Nedávno mi ale došlo vyúčtování energií od 1. ledna do konce srpna. Za celý dům jsem měl spotřebu jen kolem 2,5 megawatthodiny. Jsme přitom čtyřčlenná rodina, pracuji z domu, máme tu velkou americkou lednici, velký IT rack a vzduchotechnika jede neustále. Podle tabulek jsme se spotřebou naprosto na té nejnižší hranici. Spotřeba elektřiny samotné rekuperace je opravdu zanedbatelná část celkové spotřeby, a naopak se to vyplatí díky uspořenému teplu.

Na kolik celý systém vyšel?

Cenová nabídka na materiál a montáž byla zhruba 200 000 korun. Tím, že jsem si ale instalaci dělal svépomocí, vyšla mě podstatně levněji. Člověk mohl ušetřit nějakých 50 tisíc jen na práci. Určitě by se to dalo udělat i v levnější variantě z ošizeného materiálu, ale já si řekl, že když už to dělám, nebudu nic šidit a vezmu ty nejkvalitnější prvky.

Jak hodnotíte spolupráci s firmou?

Je to na vysoké úrovni. Když jsem materiál objednal, měli všechno na e-shopu uvedené jako skladem a došlo to hned do druhého dne, nebyl s tím žádný problém. Skvělá je i technická podpora. Vždycky zkouším všechno první sám, ale když nevím, zavolám jim, oni mě po telefonu navedou a já už si s tím poradím, takže ani nemusí jezdit. A když opravdu nevím, tak se někdo u mě po cestě staví.

Splnila rekuperace vaše očekávání?

Určitě ano. Je to určitá investice, ale ta přidaná hodnota a komfort pro obyvatele je zkrátka bomba. Mám jasné přímé srovnání: o Vánocích jsme se sešli u známých v novostavbě bez vzduchotechniky. Byly tam tři čtyřčlenné rodiny, a jakmile člověk přišel zvenku, ten vzduch tam byl strašně těžký a vydýchaný. Pak jsme přejeli k druhému známému, který rekuperaci má. Zůstali jsme ve stejném osazení a ten vzduch tam byl naprosto jiný, mnohem lepší.

Co byste poradil lidem, kteří rekuperaci zvažují?

Má hlavní rada pro lidi, co staví, zní: nečtěte komentáře samozvaných expertů na sociálních sítích, vyberte si kvalitní systémové řešení a nechte si poradit od skutečných odborníků.

Děkuji za rozhovor. 

Také děkuji.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.