HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

Bez topení mají doma 23 °C, i když je venku 8 °C

reklama

Zatímco v okolí už na podzim začínají topit, u nich se teplota drží vysoko i bez zapnuté podlahovky a kamen. Velkou roli přitom nehrají jen kvalitní izolace a okna, ale i běžný provoz domácnosti a způsob větrání. Konkrétní naměřená čísla ukazují, kolik tepla dům dokáže udržet uvnitř a proč se některé zdroje vytápění téměř nedostanou ke slovu.


Vytápění domu na podzim
VÍCE FOTEK V GALERII »
i Foto: Kateřina Pospíšilová
Chcete náš obsah v Google přednostně?
reklama

Vyplatí se nízkoenergetická dřevostavba?

Když se manželé před dvěma lety stěhovali z nezatepleného panelového bytu do nové dřevostavby, očekávali nižší účty za energie. Samotný provoz domu je ale překvapil mnohem více, než původně předpokládali. Jejich dům byl navržen tak, aby měl co nejmenší tepelné ztráty. Kvalitní izolace stěn, trojskla v oknech a celková pečlivá těsnost stavby způsobují, že budova reaguje na vnější chlad velmi pomalu. Zatímco sousedé ve starších domech už s příchodem října pravidelně roztápějí kotle na tuhá paliva nebo spínají plynové vytápění, oni sledují na pokojovém termostatu stabilní hodnotu 22,9 °C. Nepotřebují přitom vůbec aktivovat elektrické podlahové topení, které mají v domě instalované. Je to dáno celkovou koncepcí stavby.

Teplo z běžných činností

V dobře izolované novostavbě se na vytápění podílejí faktory, které v běžných starších domech nehrají velkou roli. Interiér ohřívají sami lidé, protože každý dospělý člověk předává do místnosti v klidu zhruba 70 až 100 wattů tepla, což u dvou osob znamená stálý drobný příkon. Další energii přidávají domácí spotřebiče. Vaření oběda na indukční desce, pečení v troubě, zapnutá televize, počítač nebo nepřetržitý chod chladničky uvolňují do prostoru teplo. Pokud přes den alespoň na chvíli vysvitne slunce a opře se do oken orientovaných na jih, vnitřní teplota přirozeně stoupne o další desetiny stupně. Tyto vnitřní zisky dokážou v současném počasí pokrýt velkou část aktuální potřeby tepla. Dům zkrátka na podzim nepotřebuje dodávat další energii z podlahových fólií, vystačí si s tím, co vzniká běžným životem.

Větrání bez ochlazování

Technickým prvkem, který pomáhá udržet teplo uvnitř, je systém řízeného větrání se zpětným získáváním tepla, neboli rekuperace. V běžném domě znamená větrání otevřeným oknem rychlý únik tepla ven a vpuštění studeného vzduchu dovnitř. Rekuperace naproti tomu většinu tepla z odváděného vydýchaného vzduchu z kuchyně a koupelen předá čerstvému vzduchu nasávanému zvenčí. Při jednom měření bylo venku 12,7 °C. Do místností přitom z průduchů ve stropech proudil vzduch o teplotě 21,9 °C (aktuální ceny rekuperačních jednotek na českém trhu najdete zde). Čerstvý venkovní vzduch se díky tomuto výměníku ohřál téměř na pokojovou teplotu, aniž by se musela zapnout elektrická topná spirála uvnitř jednotky. Přitápění mělo v tu chvíli spotřebu 0 W, ohřev zajistilo zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu.

Spotřeba v konkrétních číslech

Provoz větrací jednotky je z hlediska spotřeby elektřiny velmi nenáročný. Samotná rekuperační jednotka v popsanou chvíli spotřebovávala pouhých 40 wattů, což odpovídá příkonu několika málo LED žárovek. Zároveň ale vracela zpět do domu 373 wattů tepelného výkonu. Pokud by tento stav trval celých dvacet čtyři hodin, zařízení by na svůj chod spotřebovalo necelou jednu kilowatthodinu elektřiny, ale zachránilo by téměř devět kilowatthodin tepla před únikem ven. Pokud by stejné množství tepla při větrání uniklo a musela ho následně nahradit elektrická podlahovka, vyšlo by jeho doplnění zhruba na 45 korun.

Proč netopí v krbových kamnech?

Manželé mají v obývacím pokoji instalovaná akumulační kamna, na která se při stavbě velmi těšili a plánovali u nich trávit večery. Na podzim a na jaře je ale využívají jen omezeně. I když mají kamna pozvolný výdej tepla a výkon kolem 1,2 kilowattu, pro takto izolovaný dům je to v současném počasí příliš mnoho nevyužité energie. Dům by se mohl postupně přehřát a část vytvořeného tepla by majitelé museli vyvětrat okny ven na ulici. Stejně tak tepelné čerpadlo vzduch–vzduch, které mají k dispozici pro úpravu klimatu, zatím spíná jen minimálně. Hlavní zdroje tepla přijdou více ke slovu až s chladnějšími dny, kdy venkovní teploty klesnou stabilně pod bod mrazu a vnitřní zisky už nebudou stačit.

Kvalita vnitřního prostředí

Udržet v domě teplo je jedna věc, ale neméně důležitý je dostatek čerstvého vzduchu. Ve starších zateplených domech s novými plastovými okny se často stává, že lidé v zájmu úspor energií přestanou větrat. To rychle vede k hromadění oxidu uhličitého, vlhkosti a pocitu těžkého vzduchu. Díky nepřetržitému chodu rekuperace se v domě manželů drží hladina oxidu uhličitého většinou na velmi dobré úrovni. Hodnoty se pohybují v průměru kolem 600 ppm, což ukazuje na velmi dobře větraný interiér. Úspora tepelné energie tedy v tomto případě nevzniká na úkor nedostatečného větrání. Dům má nepřetržitý přísun čerstvého vzduchu bez toho, aby obyvatelé museli myslet na pravidelné ruční otevírání oken ve všech místnostech.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

reklama

Vydáno dne:
07.10.2026

Photocredit: Kateřina Pospíšilová

0

Rekuperaci si nainstaloval svépomocí a ušetřil 50 tisíc. Radí, na co se při výběru a montáži zaměřit
Čerstvý vzduch bez otevírání oken a méně vlhkosti. Jak hlučná je rekuperace, kolik stojí její provoz a co se stane, když ji vypnete? Martin si ji instaloval svépomocí a popsal svou zkušenost.

Celou zimu topili tepelným čerpadlem. Za elektřinu a vodu odhadují roční náklady na 25 000 Kč
Na základě prvních měsíců bydlení se podělili o údaje ze záloh i o osobní zkušenost s krbovými kamny.

„Letos budu topit podle souseda.“ Poradil mu nejefektivnější způsob zatápění
Změna v uvažování však přišla až po rozhovoru s místním starousedlíkem, který jim představil léty prověřený postup, jak snížit náklady na minimum a zároveň udržet v domě teplo po celý den.

„Kdybych dělal druhý dům, vytápění bych už volil jinak.“ Václav se podělil o zkušenost ze stavby svépomocí
Dát cihlu k cihle, to se říká, že zvládne každý. Ale postavit dřevostavbu bez předchozích zkušeností? To už je jiná výzva.

„Zatopíme a dva dny máme teplo.“ Do nových akumulačních kamen stačí poprvé jen správně naložit
Na rozdíl od běžných kamen nevyžadují neustálé přikládání a po správném roztopení dokážou předávat teplo ještě dlouho poté, co oheň zhasne.

Vytápění je stojí 3 000 Kč za sezonu. „Ráno zatopím a na celý den máme vystaráno,“ podotýká majitel
Manželé v důchodovém věku si nechali ve středočeské obci navrhnout menší novostavbu na míru, kde zkombinovali moderní technologie s tradičním způsobem vytápění.

Spočítal si, čím se mu vyplatí topit na podzim. V kamnech ani podlahovkou teď netopí
Rodina provedla srovnání všech dostupných zdrojů tepla, které v domě mají instalované, aby zjistila jejich ekonomickou i uživatelskou náročnost v aktuálních podmínkách.

Porovnal náklady domu a pražského bytu. „Dům je levnější i s nejmodernějšími technologiemi,“ tvrdí
Přestože si ponechali svůj původní byt v centru metropole převážně pro pracovní účely a občasné přespání, brzy si všimli nečekaného rozdílu v celkových měsíčních výdajích za běžný provoz obou nemovitostí.