„Ten dům ti sežerou brouci,“ vzpomíná na sousedské narážky. David popsal, jak se mu po letech žije v dřevostavbě

Při našich redakčních návštěvách v již dokončených dřevostavbách se pravidelně potvrzuje jedna věc. Největší hodnotu nemají katalogové parametry ani technické tabulky, ale zkušenosti samotných majitelů. Teprve když si s nimi sednete ke stolu, projdete si dům a zeptáte se na obavy, které měli před stavbou, dostanete skutečný obraz toho, jak se v dřevostavbě žije. A stejně tak tomu bylo na návštěvě u Davida. O tom, jak narážky o dřevokazném hmyzu vnímali, co si o nich myslí dnes a jak vypadá jejich každodenní realita v moderní dřevostavbě, se dozvíte v exkluzivním rozhovoru.

Když jste oznámili, že budete stavět dřevostavbu, jaké byly první reakce okolí?

Upřímně? Směs překvapení a řekněme dobře míněných varování. Nejčastější věta, kterou jsem slyšel, byla, že zděný dům by brouk nikdy nesežral. Lidé mají dřevo spojené se starou chalupou, kterou napadl červotoč, nebo se stodolou plnou fošen. Jenže moderní dřevostavba je technologicky úplně jiný svět. Nejde o syrové prkno z pily, ale o certifikované konstrukční materiály, které mají přesně dané parametry vlhkosti i ochrany.

Takže mýtus o broucích vás nepřesvědčil?

Ne. Když se na věc podíváte racionálně, zjistíte, že dřevokazný hmyz vyhledává živé nebo vlhké dřevo plné živin. A to v dřevostavbě není.

Dokázal byste to více rozvést z vašeho pohledu?

Moderní konstrukční hranoly jsou vysušené přibližně na 12 procent vlhkosti. To je prostředí, ve kterém brouk nemá co jíst ani kde přežít. Navíc jsou materiály impregnované proti škůdcům a houbám. Suchý průmyslově opracovaný hranol je pro hmyz mrtvý materiál.

Lidé ale často říkají, že impregnace časem vyprchá. Co byste na to řekl?

Takový komentář měl i můj soused. I kdybych připustil, že ochranné látky časem zeslábnou, pořád tu zůstává klíčový faktor, a to je vlhkost. Bez dlouhodobé vlhkosti se brouk ani houba neuchytí. Konstrukce s nízkou vlhkostí prostě není vhodné prostředí pro jejich život. Takže ani bez impregnace nemá hmyz v suchém konstrukčním dřevě reálnou šanci. Lidé často přeceňují chemickou ochranu a podceňují fyzikální principy.

Jaké materiály jsou použité ve vaší dřevostavbě?

Kromě masivního konstrukčního dřeva se běžně používají například OSB desky nebo dřevovláknité desky. Ty vznikají lisováním třísek pod vysokým tlakem a teplotou. To samo o sobě vytváří prostředí, ve kterém žádný organismus nepřežije. Konstrukční dřevo je navíc průmyslově kontrolované, sušené a tříděné podle pevnosti. Není možné vzít prkno z pily a bez úprav ho zabudovat do nosné konstrukce domu. Celý proces je technologicky řízený.

Jaké byly další argumenty vašeho souseda, proč si dřevostavbu nepostavit?

Argumentoval třeba tím, že existuje několik případů, kdy se v dřevostavbě objevila houba nebo brouk.

Jak jste odpověděl?

Že ve většině případů za tím stojí dlouhodobá vlhkost. Pokud do domu zatéká, pokud se zanedbá údržba nebo pokud konstrukce trvale vlhne, vznikají ideální podmínky pro dřevokazné organismy. To ale není problém samotného materiálu. To je problém provozu a péče. A podobné potíže mohou nastat i u zděného domu. Tam se zase objeví plísně, degradace omítek nebo zasolení zdiva.

A co rizika během samotné výstavby?

To je jeden z mála momentů, kdy může nastat komplikace. Pokud konstrukce není uzavřená a dlouhodobě prší, může dřevo promoknout. Pokud by se pak bez dostatečného vysušení zaklopilo, mohlo by to vytvořit problém do budoucna. Seriózní firmy si to ale hlídají. My jsme šli ještě dál a nechali si dům vyrobit v kryté hale. Tím se minimalizovalo riziko, že by materiál při montáži navlhl.

Proč jste se rozhodli právě pro výrobu v hale místo klasické montáže systému 2by4 na staveništi?

Chtěli jsme maximální kontrolu nad podmínkami výroby. V hale je stabilní prostředí bez deště, bez náhlých změn vlhkosti a bez vlivu počasí. Jednotlivé panely jsou přesně vyrobené a na staveništi se jen montují. Je to rychlé a technologicky čisté řešení. Neříkám, že systém 2by4 je špatný, ale montáž přímo na staveništi je víc závislá na počasí a organizaci práce. I tohle jsem se snažil sousedovi vysvětlit, ale občas to bylo marné. Opakoval, že když zděný dům navlhne, konstrukce je v bezpečí, což se o dřevostavbě říct nedá. A myslel to nejen v případě výstavby, ale například i při havárii vody.

Co jste mu řekl na tento argument?

Pokud dřevěná konstrukce krátkodobě navlhne například při zmíněné havárii vody nebo povodni, dá se vysušit a případně se vymění izolace. U zděného domu voda nasákne do zdiva a drží se tam dlouhé měsíce. Často se musí bourat omítky, podřezávat zdi nebo řešit sanace. Každý materiál reaguje na vodu jinak. Důležité je, jak rychle se problém odhalí a vyřeší.

Takže klíčová je prevence?

Přesně tak. Moderní domy dnes mohou mít senzory vlhkosti, které vás na problém upozorní dřív, než by mohlo dojít k poškození konstrukce. Ať už je dům zděný nebo dřevěný, základ je pravidelná kontrola, kvalitní projekt a precizní provedení detailů. Vlhkost je nepřítel všech stavebních materiálů, nejen dřeva.

Setkáváte se s negativními poznámkami i dnes, když už v domě bydlíte?

Občas ano, ale většinou už spíš ze zvědavosti. Když k nám někdo přijde na návštěvu, často je překvapený, že interiér nepůsobí jako srub ani jako chata. Je to normální moderní dům. Lidé mají často představu, že dřevostavba musí být cítit dřevem a že v ní všechno vrže. Realita je jiná. Dům má příjemné vnitřní klima a rychle reaguje na změny teploty. V zimě se rychle vytopí, v létě se nepřehřívá, pokud je správně navržený. Akustika je u bungalovu srovnatelná se zděnou stavbou, pokud jsou správně řešené skladby konstrukcí. Rozhodně nemám pocit, že bych bydlel v něčem méně kvalitním.

Co byste vzkázal lidem, kteří stále váhají právě kvůli obavám z brouků nebo hub?

Ať si ověří fakta, sami si zjišťují informace a nenechají se ovlivnit cizími lidmi. Moderní dřevostavba je systém postavený na přesných výpočtech, kontrole vlhkosti a kvalitě materiálů. Pokud si vyberete zkušenou firmu a budete se o dům starat, riziko napadení je minimální. Strach je často založený na neaktuálních zkušenostech.

Když se ohlédnete zpět, změnil byste své rozhodnutí? Například kvůli něčemu jinému?

Ne. Jsem rád, že jsme si vše nastudovali a nenechali se odradit sousedskými poznámkami. Každý typ stavby má své výhody i slabiny. Pro nás dávala dřevostavba smysl technologicky, ekonomicky i z hlediska rychlosti výstavby. A dnes mohu říct, že obavy z brouků patřily mezi ty nejméně podložené argumenty, které jsme slyšeli. Pokud se podcení projekt, detaily nebo údržba, může mít problém jakýkoli dům. Materiál sám o sobě není viníkem. Rozhoduje kvalita provedení a péče. A to platí bez ohledu na to, jestli bydlíte ve dřevě nebo ve zdivu.

Davide, děkuji za rozhovor.

Rádo se stalo, Kateřino.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.