Byt v paneláku vyměnili za rodinný domek. V kuchyni mají skrytou místnost, kterou jim všichni závidí

Kde jste bydleli předtím, než jste se rozhodli postavit dům?

Monika: Žili jsme v panelovém bytě v Kutné Hoře. Původně jsme tam bydleli ve čtyřech, ale děti se postupně osamostatnily a zůstali jsme v bytě sami. Zvažovali jsme proto, jak naše bydlení přizpůsobit současné životní situaci. Chtěli jsme bydlení bez schodů a bungalov tuto představu splňoval.

Jak jste získali pozemek?

Monika: Pozemek jsme dostali od mojí maminky. Původně šlo o jednu větší udržovanou zahradu, ze které byla vyčleněna naše parcela o rozloze přibližně 700 m². Od zbytku zahrady není oddělena klasickými ploty, takže zahrada stále působí jako jeden propojený prostor.

Vyžadoval pozemek před zahájením stavby nějaké úpravy?

Monika: Zahrada byla rovná a pro stavbu vhodná. Největším zásahem bylo odstranění přibližně dvaceti vzrostlých ovocných stromů. Celou dobu jsme měli na paměti, aby byla stavba vůči rodině, která zde tráví čas, vůči okolí i sousedům co nejšetrnější.

Michal: I z tohoto důvodu jsme nechtěli několik měsíců řešit rozsáhlé zemní práce, prach a provoz  těžké techniky. Dřevostavba pro nás představovala způsob, jak dobu samotné výstavby výrazně zkrátit.

Jak jste vybírali stavební firmu?

Michal: Důležité pro nás bylo, aby se jednalo o místní firmu. Nakonec jsme se rozhodovali mezi dvěma firmami. Navštívili jsme vzorové domy obou firem. Kvalita stavby i použité technologie nás přesvědčili k výběru firmy Stavex.

Monika: Oceňovali jsme také zkušenosti lidí, kteří ve firmě pracují. Někteří sami bydlí v dřevostavbách a firma spolupracuje se stálými řemeslníky. Už při přípravě projektu jsme měli možnost jednotlivé materiály a řešení vidět přímo ve vzorkovně.

Jak probíhala příprava stavby z administrativního hlediska?

Monika: Vyřizování na úřadech za nás z velké části zajišťoval projektant. Na pozemek se vztahovaly standardní požadavky na zastavěnost, žádná mimořádná omezení jsme řešit nemuseli.

Michal: Stavební povolení jsme získali přibližně za čtyři měsíce. Chtěli jsme ho mít vyřízené ještě před plánovanou změnou systému stavebního řízení, takže jsme se snažili celý proces co nejvíce urychlit.

Jak to bylo s inženýrskými sítěmi?

Michal: Protože se jednalo o nově vzniklou parcelu, bylo nutné vybudovat i nové přípojky. Napojení na městský vodovod a kanalizaci proběhlo bez větších komplikací. Dešťovou vodu jsme mohli vyřešit vsakováním. Zvažovali jsme také podzemní retenční nádrž o objemu přibližně tři až čtyři metry krychlové. Po propočtu nákladů jsme ale dospěli k závěru, že by pro nás její pořízení nebylo příliš efektivní. Na zalévání navíc využíváme vodu ze studny ve zbylé části zahrady. Největší komplikací nakonec bylo vybudování elektrické přípojky.

V čem byl problém?

Michal: Žádost o připojení jsme podali hned po získání stavebního povolení. Za připojení jsme zaplatili přibližně 15 tisíc korun, ale práce na přípojce byly zahájeny téměř po roce. Po dokončení přípojky jsme navíc čekali další měsíc a půl až dva na osazení elektroměru.

Monika: Mezitím už probíhaly práce v interiéru a bylo potřeba dům vytápět. Řemeslníci proto dočasně využívali elektřinu z dílny, která je na zbylé části zahrady.

Michal: Byla to nepříjemná situace, protože bez elektřiny nebylo možné dokončit některé revize a odzkoušet nainstalované technologie. Mohlo tak tedy dojít i k posunu termínu dokončení stavby. Nakonec se podařilo problém vyřešit těsně před stanoveným termínem předání stavby.

Jak rychle probíhala samotná stavba?

Monika: Výrazně rychleji, než jsme očekávali. Zemní práce nakonec začaly už první týden v červnu. Základová deska byla hotová 19. června a následně přibližně do poloviny července zrála. Krátce na to byly na pozemek přivezeny předpřipravené panely, které umožnily velmi rychlou montáž obvodových stěn a příček. Následovala montáž střechy. Kvůli dešti se práce na jeden den přerušily, ale hned po víkendu pokračovaly položením střešní krytiny a osazením oken a vstupních dveří, čímž byl dům kompletně uzavřený.

Michal: Pro člověka, který je zvyklý na klasickou zděnou výstavbu, je rychlost montáže opravdu překvapivá. Od začátku zemních prací do okamžiku, kdy dům získal svou základní podobu, uplynulo jen několik týdnů. Dům nám byl předán v únoru 2025. Od dubna jsme v něm začali postupně přespávat a během letních měsíců jsme se přestěhovali natrvalo.

Měli jste během stavby vlastní stavební dozor?

Michal: Samostatný stavební dozor jsme neměli. Firmě jsme důvěřovali a zároveň jsme byli na stavbě velmi často. V létě prakticky denně, později jsem byl v sousední dílně. Díky tomu jsme mohli řadu věcí řešit přímo na místě. Jakmile byly dokončeny podlahy, byl nám umožněn vstup do domu a mohli jsme si začít přesně zaměřovat prostory pro nábytek.

Byl dům dodáván kompletně na klíč?

Monika: Ano, dům byl realizován na klíč. Práce, které nebyly součástí stavby, jsme si zajišťovali sami. Týkalo se to například venkovních chodníků a vybudování odvodů dešťové vody do vsakovačky. Naše práce jsme se snažili koordinovat tak, aby nenarušovaly harmonogram stavební firmy.

Vycházeli jste z typového projektu, nebo jste dům navrhovali úplně individuálně?

Michal: Vycházeli jsme z katalogového bungalovu Dana. Výhodou bylo, že jsme měli od začátku představu o základním půdorysu i rozpočtu. Dispozici jsme ale následně upravili, aby vyhovovala našim představám.

Monika: Projektant, se kterým stavební firma spolupracuje, nám návrh přizpůsobil podle našich požadavků. Vyhovovalo nám, že jsme mohli jednotlivé varianty průběžně upravovat a cena projektových prací byla stanovena paušálně.

Popis dispozice bungalovu

Dům je řešen jako 4+1 s užitnou plochou přibližně 94 m². Po vstupu se nachází zádveří a samostatné WC. Z chodby je přístupná technická místnost, koupelna, pracovna, ložnice, pokoj a obývací část. Na obývací pokoj navazuje kuchyň se spíží a zimní zahrada.

Jaké změny jste oproti původnímu návrhu udělali?

Monika: Změnili jsme umístění vchodu a částečně i vnitřní dispozice. Původně byl vchod navržen směrem k silnici, ale pro nás bylo praktičtější orientovat ho do zahrady. Zároveň jsme upravili koupelnu. Vytvořili jsme jeden větší prostor s prostorným sprchovým koutem, samostatnou vanou a příčkou odděleným WC.

Michal: Příčku mezi ložnicí a pokojem jsme nechali upravit do písmene „Z“, čímž v obou místnostech vznikl elegantní prostor pro vestavěné skříně.

Které řešení v interiéru považujete s odstupem času za nejzdařilejší?

Monika: Velmi praktická je spíž, která je přímo součástí kuchyně, ale není na první pohled vidět. Díky tomu máme v kuchyni dostatek úložného prostoru a běžné zásoby nejsou vidět. Dobře se nám osvědčily také posuvné dveře do pouzdra. Některé klasické dveře jsme z dispozice úplně odstranili a tam, kde jsme dveře potřebovali, jsme preferovali posuvné řešení. Praktické jsou zejména dveře mezi obývacím pokojem a kuchyní. Při otevření prostor opticky propojí, při vaření nebo jiné činnosti je naopak možné kuchyň oddělit.

Jak jste dům financovali?

Michal: Hypotéku jsme nechtěli. Měli jsme vlastní prostředky a od začátku jsme byli rozhodnuti, že pokud se dům podaří postavit z našich úspor, pustíme se do toho. Pokud by to možné nebylo, zůstali bychom v bytě.

Kolik lidí v domě dnes bydlí?

Monika: Bydlíme tu pouze my dva. Užitná plocha nám vyhovuje. Jeden pokoj máme jako rezervu pro návštěvy a pro vnoučata.

Jak jste řešili vybavení interiéru?

Monika: U běžného nábytku jsme narazili na problém s dostupností, rozměry i dodacími lhůtami. Některé skříně do pracovny jsme objednávali s velkým předstihem a čekali jsme na ně přibližně půl roku. Po dodání byly navíc některé kusy poškozené. Po této zkušenosti jsme se rozhodli, že důležitější části vybavení necháme vyrobit na míru.

Michal: Opět jsme vybrali místní firmu, která úzce spolupracuje se stavební firmou, takže bylo možné jednotlivé kroky dobře koordinovat. Při přípravě interiéru se pracovalo s přesnými rozměry a předem se řešilo například umístění zásuvek nebo zesílení stěn pro zavěšení kuchyňských skříněk. Na míru nám následně vznikla kuchyň, vestavěné skříně, noční stolky i komoda.

Jaký styl jste pro interiér zvolili?

Michal: Chtěli jsme jednoduchý současný interiér. Od začátku jsem nechtěl rustikální prvky ani přílišné množství dřeva. Preferovali jsme čisté linie a kombinaci bílé a šedé.

Jaký systém vytápění jste zvolili?

Michal: Máme kombinaci tepelného čerpadla vzduch–vzduch a elektrického podlahového vytápění. Chtěli jsme systém, který nebude vyžadovat rozvody vody po celém domě. Vytápění funguje automaticky. Přes noc teplotu snižujeme přibližně na 18 °C, přes den ji udržujeme kolem 21 až 22 °C. Systém vytápění lze ovládat vzdáleně pomocí aplikace.

Neměli jste obavy z nákladů na elektřinu?

Michal: Zpočátku ano. Nakonec se ale ukázalo, že naše obavy byly zbytečné. Roční spotřeba elektřiny zahrnuje vytápění, chlazení, ohřev vody, vaření, praní, časté používání sušičky i osvětlení. Za celý rok jsme za elektřinu zaplatili přibližně 41 tisíc korun a kvůli spotřebě jsme nemuseli výrazně měnit své běžné návyky.

Je tepelné čerpadlo v domě slyšet?

Monika: Venkovní jednotka je umístěna za stěnou pracovny. Určitý zvuk je slyšet pouze přímo u pracovního stolu, jinak je provoz velmi tichý. V hlavních místnostech máme vnitřní jednotky, které využíváme především pro chlazení v létě. V zimě umožňují rychlou distribucí teplého vzduchu.

Máte v domě také záložní zdroj vytápění?

Michal: Součástí typového projektu byl komín, který jsme se rozhodli zachovat. Ačkoli krbová kamna zatím nemáme, chtěli jsme mít tuto možnost do budoucna. Komín není v interiéru přiznaný, je vidět pouze v technické místnosti.

Jaké další technologie v domě máte?

Monika: Ocenila jsem, že součástí standardního řešení je uzavírací ventil hlavního přívodu vody napojený na záplavová čidla. Ta jsou umístěna pod vanou, pod myčkou a v technické místnosti. Pokud systém zaznamená únik vody, uzavře hlavní přívod. Součástí domu je také decentralizovaná rekuperace, která pomáhá s výměnou vzduchu a stabilizací vlhkosti v interiéru. Stačí, když od podzimu do jara běží na nízký výkon.

Michal: Mysleli jsme také na budoucnost. Nechali jsme si připravit elektroinstalaci tak, aby bylo možné v případě potřeby připojit fotovoltaickou elektrárnu.

Jaké zkušenosti máte s tepelnými vlastnostmi domu?

Michal: V určité fázi výstavby firma provádí Blower Door test, tedy zkoušku vzduchotěsnosti budovy. Test ověřuje, zda nedochází k nežádoucím únikům vzduchu přes konstrukce a prostupy. Výsledek byl velmi dobrý a odpovídal našemu očekávání od moderní nízkoenergetické dřevostavby.

Jak hodnotíte akustický komfort?

Monika: Dům je velmi tichý. Provoz z ulice vnímáme především při otevřených oknech. Máme izolační trojskla a předokenní žaluzie na všech velkých oknech. Po jejich uzavření je v interiéru výrazně klidnější prostředí.

Proběhlo dokončení a kolaudace bez komplikací?

Monika: Firma nám předala kompletní dokumentaci včetně certifikátů a revizních zpráv. Kontrola na místě se následně zaměřila na základní technické a bezpečnostní požadavky a na ověření skutečného stavu domu. Po předložení potřebných dokumentů jsme rozhodnutí o schválení obdrželi během následujícího týdne.

Plánujete kolem domu ještě nějaké úpravy?

Monika: Dům je již dokončen. Do budoucna bychom chtěli ještě bazén a plánujeme úpravy zelené části zahrady.

Michal: Na podzim loňského roku jsme k domu přistavěli moderní zimní zahradu z hliníkových profilů v šedé barvě. Chtěli jsme, aby vzhledově navazovala na architekturu domu. V létě lze prostor ze stran otevřít a střešní fólie pomáhají omezovat přehřívání.

Monika: Zimní zahrada nám zároveň prodlužuje období, kdy můžeme venkovní prostor využívat. Není navržena jako plnohodnotná celoročně vytápěná místnost, ale i během chladnějších dnů ji lze krátkodobě vyhřát a pohodlně využívat.

Jakou radu byste dali lidem, kteří o stavbě dřevostavby teprve uvažují?

Monika: Doporučila bych navštívit skutečnou dřevostavbu přímo během realizace, ideálně v několika různých fázích výstavby. Člověk si tak mnohem lépe představí, jak bude výsledný dům vypadat. Z projektu se výsledná podoba domu odhaduje jen obtížně. Stavební firma nám umožnila návštěvu několika domů, což pro nás bylo velmi přínosné.

Michal: Z vlastní zkušenosti bych věnoval ještě větší pozornost čistým rozměrům jednotlivých místností a jejich vztahu k běžně dostupnému nábytku. U nás se například ukázalo, že jedna stěna v obývacím pokoji je pro některé typy sedacích souprav, které se nám líbily, příliš úzká. Nejde o zásadní problém, ale při plánování interiéru je dobré podobné věci promyslet ještě před zahájením stavby.

Děkuji za sdílení vašich zkušeností.

Také děkujeme.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

Plánujete stavbu rodinného domu? Navštivte ONLINE KURZ, kde se naučíte, jak správně postupovat i na co si dát pozor. více informací »