Kvůli nedostatku zkušeností se stavbou domu zvolili nejjednodušší cestu výstavby. Stěhovali se za 7 měsíců

Chtěli opustit panelák

Celý život se tísnit v malém prostoru? Ne, děkuji. Oba manželé vyrůstali celý život v paneláku a sídliště neopustili, ani když došlo na vzájemné sestěhování. Na malém prostoru se jim podařilo vychovat dvě krásné děti, které jsou už dnes téměř dospělé. Manželé tak dospěli k závěru, že by si už konečně rádi dopřáli více soukromí, zahradu a krásné výhledy do přírody namísto městské zástavby. Začali se tedy poohlížet po stavebních parcelách na prodej, přičemž věděli, že nebude snadné najít ten pravý.

Našli parcelu na kraji města s výhledem na hory

Se stavebními pozemky to bylo v jejich okolí tehdy těžké (i když dnes se situace pravděpodobně nezměnila). Majitelé vzpomínají, že nebylo příliš na výběr – pozemky buď byly, nebo ne. Cena se v jejich okolí dnes pohybuje okolo 2 185 Kč/m², ale tehdy byly ceny za 1 m² zcela jiné, než jaké jsou nyní. Manželé nakonec našli krásný pozemek, který jim maximálně vyhovoval. Parcela leží na kraji většího města a je blízko k horám, takže lokalita je pro ně ideální – skoro samota, klid, jen pár domků v sousedství.

Boj s jílovitou půdou

Koupě domu proběhla bez komplikací, nicméně ty se vzápětí stejně dostavily – manželé měli problémy s odvodněním pozemku. Zjistili to při realizaci základové desky, když začalo vydatně pršet. Jelikož je parcela v mírném svahu a nad nimi je pole, v době silných dešťů stéká voda na jejich parcelu a kvůli jílovité půdě se nestíhá vsakovat. Majitelé domu později zjistili, že se v jejich okolí dokonce jíl i těžil – je až do hloubky čtyř metrů. A teprve pod ním se začíná voda vsakovat. Původní majitel to bohužel netušil, anebo to alespoň tak tvrdil. Snažili se tedy udělat co nejlepší odvodnění pozemku – mají vsakovací nádrž a na zahradě vyměnili horní vrstvu jílu za ornici, aby měly rostliny lepší podmínky pro růst. V jejich části obce není dešťová kanalizace, nejsou tam kanály a voda tudíž nemá kam odtéct a vsakuje se pomalu.

Do budoucna se majitelé plánují domluvit se sousedy a s obcí, že by se zde vybudovaly odvody dešťové vody. Žlab nebo roura svedená do potoka by určitě pomohla. Na základě této zkušenosti manželé apelují na všechny stavebníky, aby se před koupí pozemku určitě ptali sousedů na místní podmínky a pořádně prozkoumali stav půdy (obzvláště pokud se stavební parcela nachází pod svahem).

Od čtverečkovaného papíru k projektu

Po koupi stavební parcely následoval návrh projektu a stavební povolení, jehož vyřízení nechali majitelé na stavební společnosti. Díky tomuto rozhodnutí bylo stavební povolení vyřízeno rychleji (viz související článek níže). V případě návrhu dřevostavby se majitelé rozhodli pro bungalov, jelikož chtěli maximálně propojit dům se zahradou a zároveň mysleli na pohodlí ve stáří. Celý návrh načrtla paní majitelka na čtverečkovaný papír a ten pak stavební firma překreslila do projektu. Manželé vycházeli původně z typového projektu, poté si ho ale přizpůsobili svým potřebám. Obrátili ho zrcadlově, zvětšili obývák, zrušili jedno malé WC, zvětšili zádveří a šatnu a přidali spížku. Sice si tím trošku zmenšili kuchyni, ale zase se v ní ušetřilo místo na skladování potravin.

„Lidé mohou ušetřit půl milionu a stěhovat se do nového domu dříve,“ popisuje zkušený projektant proces, o kterém stále spousta lidí neví

Nedostatek zkušeností

Manželé se rozhodli pro stavbu domu na klíč. Přáli si, aby firma pohlídala kompletně všechna řemesla a nic se zbytečně neprotahovalo. Ve stavařském oboru nemají příliš zkušeností a nechtěli nic řešit svépomocí. Výstavba rodinného domu na klíč tak pro ně bylo nejjistější rozhodnutí. Dům firma nejprve postavila ve výrobní hale, následně ho smontovala na místě a dohlédla i na koordinaci celé výstavby. A to od základové desky až po dokončovací práce. Pouhý měsíc trvalo zhotovení základové desky a necelý měsíc hrubá stavba domu. Dokončovací práce měly být hotové podle smlouvy za 4 měsíce. Firma by tento termín bez problému dodržela, ale nastal jiný problém.

Sousede! Pomůžete mi?

V době výstavby domu čekali majitelé dřevostavby na přípojku a elektroměrovou skříň (antoníčka) od místní realizační firmy. I když pan majitel zažádal o napojení včas, dodavatel přípojku napojil až po roce a půl. Pro majitele to znamenalo největší stres v průběhu celé výstavby, protože se dům musel stavět s elektřinou od sousedů, kteří byli naštěstí ochotní jim pomoct. Dokončovací práce byly nakonec hotové do 7 měsíců, takže se manželé mohli přestěhovat úplně do nového.

Orientální motivy převažují

Jak bylo již zmíněno, dům i interiér si majitelé navrhovali sami – bez architekta a designéra. A i přesto, že byl celý dům stavěný na klíč, kuchyni si majitelé řešili po vlastní ose – vyrábělo ji na doporučení kuchyňské studio. Za příznivou cenu plně vyhověli jejich individuálním požadavkům a z výsledku jsou manželé unešení, především pak paní majitelka. Je laděná do petrolejové barvy, která se prolíná celým jejich domem, o čemž se můžete přesvědčit na fotkách v galerii. Další materiály, které se v interiéru opakují, jsou měď a jemné orientální motivy. V domě je od truhláře (na míru) dále vestavěný nábytek a v neposlední řadě kombinace staršího vybavení, např. po jejich rodičích, s novými kousky vyhledanými na internetu.