Chtěla zjistit, kde se žije nejlépe. Anna už bydlela se svými dětmi v 9 zemích a ví, kam stojí za to se vrátit

Polsko bylo jejím dlouholetým domovem

Anna vždy věděla, že za hranicemi její rodné země ji čekají místa, která toužila objevovat, kultury, kterým chtěla porozumět a zajímaví lidé, které chtěla poznat. Její nový život plný dobrodružství začal v roce 2007, a i když žila poměrně dlouhou dobu v Polsku, k dnešnímu dni stihla procestovat více než 100 zemí. Nebyly to ale krátkodobé zastávky – v mnohých se dlouhodobě zdržela a v devíti z nich dokonce žila poměrně dlouhou dobu (většinou to bylo kvůli studiu, práci nebo rodinnému životu). A pokud se domníváte, že cestovala jen po Evropě, jste na omylu. Aktuálně žije se svou rodinou střídavě v Polsku, Francii a Severní Karolíně (USA).

První stěhování do zahraničí

Úplně poprvé vyrazila do zahraničí kvůli studiu v Miami, vzápětí následoval Londýn. Anna si ale Ameriku natolik oblíbila, že se jí v Londýně nežilo dobře. Nebylo pro ni snadné usadit se v tomto počasím proměnlivém městě a jak sama přiznává, lákalo ji to zpět do USA. I tohle byl jeden z důvodů, proč nikdy nepovažovala Anglii za místo, které by mohla nazývat svým domovem. Kamkoliv cestovala, vyhledávala zpravidla nájemní byty, ve kterých by mohla žít. Byla to pro ni pochopitelně přijatelnější varianta, než si pronajímat rodinné domy, které vyžadují víc péče.

Život v Evropě vs. USA

Jak bylo již zmíněno, Annu lákal celý svět, a tak se rozhodla vycestovat z Evropy. Žila dlouhodobě na čtyřech různých kontinentech a tak je dokáže porovnat. „Evropa je skvělá, pokud jde o cestovní dostupnost a jídlo. Na druhou stranu, opovrhuji byrokracií a mentalitou některých evropských zemí, která občas neuznává jiné formy pracovních příležitostí. Myslím tím konkrétně to, že není nutné pracovat od devíti do pěti hodin a že existují i jiné způsoby,“ popisuje svůj názor na Evropu. Je pravda, že v dnešní době už si může mnoho lidí uzpůsobit práci svému životnímu stylu, protože na notebooku lze opravdu pracovat kdykoliv a odkudkoliv, pokud máte připojení k internetu. V konkrétním tomto aspektu jí přijde mentalita ve Spojených státech lepší.

Doma se nejvíce cítila v Mexiku

Byť je Anna Evropankou, nejvíce se cítila doma právě v Mexiku. Paradoxem je, že když tam měla poprvé vycestovat, netěšila se tam tolik jako do jiných zemí... Tato barevná a rozmanitá země však velmi rychle změnila její názor. Vždy si myslela, že domov je tam, kde se člověk cítí nejlépe – že domov definuje ono dané místo. Při návštěvě Mexika v roce 2010 ale zjistila, že to vůbec není pravda a ona se cítí doma všude tam, kde je milá komunita. Lidé tam byli velmi milí a přátelští, bydlení pohodlné a jídlo skvělé. Místní hodně dbají na komunitu a navzájem si pomáhají způsobem, který jinde nezažila. A proto když někde zůstane jen krátce, může se tam cítit jako doma díky komunitě a samozřejmě také tomu, že se v okolí vyzná i bez map.

Země s nejlepšími podmínkami pro život

Při hledání vhodného místa k životu je tedy pro Annu nejdůležitější komunita místních lidí, nicméně aspektů je samozřejmě více.

Dřív s manželem hledali „dokonalé místo“, kde byla dostupná příroda na prvním místě a také možnost snadného cestování. Teď ale spíš řeší, jak snadno se dá zapojit do komunity, jaké jsou možnosti pro děti a jak funguje školství. „Nedokázala bych říct, která země nabízí nejlepší životní podmínky, protože to bude v případě každého člověka jiné. Například Američané tvrdí, že nejlepším místem je Španělsko, ale zapomínají, že kdyby tam žili s místním platem, jejich život by nebyl tak pěkný jako při pouhé návštěvě této země,“ posuzuje Anna. Každý se zkrátka bude cítit nejlépe v jiné zemi.

Ve Španělsku se Anna necítila dobře

I když si Američané Španělsko vychvalují, Anna má na tuto zemi zcela opačný pocit. Nedokáže zcela přesně říct, proč se jí v této zemi nelíbilo, avšak zajímavé je, že to úplně stejně vnímali její děti. I když mluví celá rodina plynule španělsky, necítili se tam doma. Naprostým opakem bylo Nizozemsko, kde se cítili skvěle. Nicméně kvůli extrémně přísnému školskému systému a složitému podnikání tam nemohli zůstat.

Rodina na prvním místě

Anna dlouhou dobu cestovala po světě sama. Poté si našla svého životního partnera a cestovali ve dvou. A protože je Anna rodinný typ a zároveň miluje cestování, nehodlala se vzdát myšlenky, že nebude mít vlastní děti na úkor své životní záliby. Dnes tedy cestují ve čtyřech a pokud se ptáte, zdali se něco zásadního změnilo, odpověď je: téměř ne. „Napadá mě jen jedna věc, a sice že vždy potřebujeme jeden pokoj navíc. Někdo by mohl říct, že když má člověk děti, měl by se usadit a vytvořit jim pevný domov – jeden domov. Záleží samozřejmě na každém, ale já osobně ten názor úplně nesdílím. Když se nám s dětmi někde zalíbí, zůstaneme tam delší dobu,“ sdílí Anna svůj názor na rodičovství. Momentálně žijí ve Francii a odtud cestují do dalších zemí. Zatím necítili potřebu hledat trvalý domov – cestují, vždy si najdou krátkodobé bydlení a poté se vrátí zpět do Francie. Ještě tu nějakou dobu zůstanou, ale určitě ne natrvalo.

P.S. Líbil se vám článek? Využijte možnost bezplatného přístupu k dalším kvalitním článkům, které pro vás připravujeme. Jednoduše klikněte zde a následně potvrďte tlačítkem Přidat.