Mladým Čechům práce tesaře nebo zedníka nevoní. Mají za ně pracovat přesluhující důchodci

Krize, která je na spadnutí

České stavebnictví se řítí do hluboké personální krize, kterou už nelze řešit dílčími kroky. Chybějí tisíce řemeslníků, techniků i projektantů. Pokud stát nezajistí systematickou podporu technických oborů, nebude mít za pár let kdo realizovat ani klíčové veřejné zakázky.

Podle aktuálních dat SPS (Svaz podnikatelů ve stavebnictví) chybí každoročně českému stavebnímu trhu zhruba 40 % potřebných absolventů učňovských oborů, téměř 80 % středoškoláků s maturitou a bezmála 60 % vysokoškolsky vzdělaných odborníků. Celkově bude v odborných technických profesích do pěti let chybět přes 74 000 pracovníků. Pokud se tento trend nezastaví, ohrozí to nejen růst sektoru, ale i plnění strategických cílů státu.

Ještěže ty důchodce máme

„Poptávka firem meziročně roste o 18 %, ale muži v produktivním věku jsou z trhu prakticky vyčerpáni. Jejich ochota ke změně zaměstnání je minimální, a víc než pětina inzerátů zůstává zcela bez reakce,“ uvedl analytik Tomáš Ervín Dombrovský. Řešení podle něj může být v efektivnějším využití stávajících kapacit, investicích do digitalizace a snaze udržet zkušené lidí v práci i v důchodovém věku. V tom jsou ale české firmy zatím extrémně podprůměrné.

Na to si najděte někoho jiného

Problematické doplňování stavů potvrzují i některé společnosti. Při náboru na odborné pozice často evidují nedostatek relevantních reakcí. Zaslané životopisy mnohdy neodpovídají požadavkům uvedeným v inzerátu a profily kandidátů nejsou vhodné pro dané pozice. Společnosti zkouší nejrůznější vyhledávací nástroje, ale zejména u odborných profesí, jako jsou zedníci nebo tesaři, jsou reakce stále nedostatečné.

Cizinci pomáhají, ale…

Jednou z možných cest, jak personální nedostatek zmírnit, je zaměstnávání cizinců. Podle dat SPS tvoří největší podíl zahraničních pracovníků ve stavebnictví Ukrajinci. Z celkových 415 000 osob působících v oboru jich je 45 000, tedy víc než desetina.

Zaměstnávání zahraničních pracovníků však nese i řadu výzev. Chybí fungující systém spolupráce s cizinci. Problémem je i jazyková bariéra – zejména v manuálních profesích je obtížné se domluvit. Mnozí neumějí česky ani anglicky a škody z nedorozumění pak mohou být značné.

Naberte je, zbytek řešte až potom

Současný proces přijímání zahraničních pracovníků navíc podle odborníků trvá dlouho a postrádá flexibilitu. Podle některých by řešením mohl být tzv. reverzní systém, kdy by se zaměstnanci měli přijímat co nejrychleji a až poté podrobně prověřit, zda splňují všechny podmínky, a případně je propustit.

Sanovat chybějící kapacity českého stavebnictví ze zahraničí zjevně může pomoci jen částečně. I proto se odborníci shodli, že klíčem je vzdělávání vlastních odborníků. Trend je však opačný.

Technický obor? Raději ne

U mladé generace se rostoucímu zájmu těší především humanitní obory, což potvrzují i statistiky ČSÚ. Zatímco celkový počet studentů VŠ vzrostl od roku 2001 o 55 %, počet studentů univerzitních technických oborů naopak klesl o 27 %.

Podobně alarmující vývoj je vidět i na technicky zaměřených středních školách. Zejména ty mimopražské aktuálně vypisují druhá a třetí kola přijímacího řízení – a to navzdory tomu, že se nacházíme na vrcholu populačně silných ročníků.

Matematika jako největší strašák

Od studia mnohé žáky odrazuje náročná matematika, což potvrdila i ředitelka SPŠ Dušní Marie Plíhalová. „Úroveň znalostí žáků devátých ročníků se velmi liší a mnohdy nestačí ke splnění našich limitů. A to jsme laťku oproti dřívějšku snížili.“ I proto zástupci středních škol volají po pravidelném testování na základních školách.

Zájem o řemeslné a technické obory ovšem klesá i v důsledku nedostatku praktické výuky na ZŠ a často zkreslených představ žáků i jejich rodičů.

Děti o řemeslech v životě neslyšely

Řada žáků základních škol bohužel nemá ponětí, co technické profese obnášejí. Dříve běžné dílny z výuky zmizely a s manuálními pracemi se mnohé děti nesetkají ani doma. Osvětu do škol se tak snaží přinášet velké stavební firmy a jimi financované vzdělávací iniciativy. Organizují se přednášky zdarma, kde se žáci dozví, jak funguje stavba a jaké profese jsou potřeba. Podobně se osvědčily také workshopy, díky kterým si děti přímo ve výuce vyzkouší práci s různými nástroji.

Budoucnost Česka v rukou školkáčků

Budoucnost českého stavebnictví podle mnohých leží na ještě mladší generaci. „Musíme se zaměřit na děti, které jsou teprve ve školkách. O stavebnictví zatím nikdo z nich netuší, ale budou to právě ony, kdo ve finále bude stavět strategické projekty, jako jsou nové jaderné zdroje, vysokorychlostní tratě či dostupné bydlení,“ uvedl ředitel Národního centra stavebnictví 4.0.

Kvůli klesající demografické křivce v dalších letech připadnou na každého absolventa dva lidé odcházející do důchodu. Volba profese mladých lidí proto bude ještě důležitější než dnes.

Proč zvolit technický nebo řemeslný obor?

V tom mají odborníci jasno. Pokud je něco vzácné, stojí to hodně. Už teď je jasné, že kvalitních řemeslníků bude nedostatek. Jejich ohodnocení tedy logicky bude růst. Zatímco ‚měkké‘ obory se kvůli AI otřásají v základech, pracovníky stavebnictví umělá inteligence jen tak nenahradí.

Bez podpory státu to nepůjde

Zástupci firem i škol se shodli, že technické a řemeslné obory musí být vnímány jako strategická priorita státu. „Potřebujeme strategické řízení vzdělávacího systému, koordinaci mezi školami, firmami a státem, podporu kariérního poradenství, rozvoj duálního vzdělávání a více ukázek dobré praxe,“ shrnul prezident SPS.