„V garsonce jsem platil za energie víc než v rodinném domě,“ říká Jiří. Vysvětluje, kde zbytečně mizí peníze

Jirko, kde jste dřív bydlel a jaké jste měl výdaje za energie?

Do Brna jsem se přistěhoval zhruba před 10 lety, bylo mi tehdy 19 a bydlel jsem s kamarádem na bytě. Po letech, když jsem dostudoval vysokou školu, jsme se sestěhovali s mojí přítelkyní do menší garsonky. To bylo v roce 2022. Oproti studentskému bytu byla tohle krásná novostavba. Garsonka měla 40 metrů čtverečních včetně balkonu. Bylo to pohodlné a moderní bydlení pro dva, děti jsme v té době ještě neplánovali.

Kdy jste se přestěhovali do vlastního domu? A jaký byl primární důvod?

Rok na to, co jsme spolu bydleli, se k nám dostala informace, že v rodné vsi mojí přítelkyně se prodávají pozemky za opravdu dobrou cenu. Bylo to zhruba 1,6 milionu korun za 846 m². V té době jsem měl pocit, že taková příležitost už se nemusí opakovat. Takže jsme neváhali a odstěhovali se. Z nájmu jsme odcházeli zhruba čtyři měsíce před vypršením smlouvy, ale naštěstí s tím nebyl problém. Našemu nájemci jsme řekli tři měsíce dopředu, že půjdeme pryč a vzal to dobře. Navíc, my jsme dům vždycky chtěli, takže nebylo co řešit. V té době jsem si to ani tolik neuvědomoval, ale jedna z mnoha výhod bydlení ve vlastním domě je ta, že máte stoprocentní kontrolu nad tím, kolik energie spotřebujete a za co vlastně platíte.

Dokázal byste v krátkosti popsat váš dům?

Nechali jsme si postavit bungalov do fáze na dokončení. Varianta na klíč pro nás byla tehdy finančně nehratelná, takže tohle byla určitě dobrá cesta. Dům je do tvaru písmene L s užitnou plochou 127 m² a dispozicí 5kk.

Mohl byste popsat dům po technické stránce?

Je to dřevostavba s velmi dobrým zateplením. V konstrukci je minerální vata (40 kg/m²), foukaná celulóza (65 kg/m²) a navrch dřevovláknité desky. O teplo se starají akumulační mastková kamna s výkonem 1,2 kW, máme centrální rekuperaci, tepelné čerpadlo vzduch-vzduch a podlahové elektrické topení ve formě fólií. Když jsme dům navrhovali, bál jsem se vysokých provozních nákladů, ale popravdě byly o něco menší než v garsonce.

Kolik jste platili za energie v bytě?

Průměrně 3 000 korun za všechno, takže svícení, vaření, praní i topení. Myslel jsem, že přechod z bytu do domu bude velký skok v nákladech, ale nestalo se. Vlastně mě to mile překvapilo. V domě platíme za energie 2 500 až 2 800 korun a máme mnohem větší užitnou plochu a větší komfort. Dnes si navíc můžu všechno ovlivňovat. V bytě jsme měli ústřední topení, které se „nějak“ rozpočítávalo mezi všechny obyvatele v domě, takže i když jste topil málo, neznamenalo to, že ušetříte.

Co znamená, že se to „nějak rozpočítávalo“?

Pokud se nepletu, tak v bytových domech s centrálním vytápěním se náklady dělí na základní a spotřební složku. Ta základní část se obvykle počítá podle velikosti bytu, třeba 30 až 50 % celkových nákladů. Zbytek se rozpočítává podle měřičů. Jenže systém není úplně přesný. Platíte i za teplo z rozvodů a ztráty v potrubí, případně i za sousedy, kteří topí víc. A pokud topíte málo, můžete paradoxně doplácet kvůli nerovnoměrnosti spotřeby v domě. V podstatě nemáte plnou kontrolu nad tím, co ovlivňuje váš účet.

Dokázal byste více popsat tyto dvě složky?

Základní složka je tzv. „paušál“ za připojení se ke zdroji tepla, za rozvody a za to, že je vám systém k dispozici. Tato část se počítá myslím podle velikosti bytu nebo podle počtu radiátorů. A ta spotřební složka je skutečná spotřeba bytu. Lze změřit, kolik tepla váš byt odebírá. Podle toho se vypočítá zbývající část účtu. Podle mě je dobré si zjistit, kolik procent z celku je paušál a kolik spotřeba. Já si to nezjišťoval, protože jsem to tehdy tolik neřešil. Od doby, co máme vlastní dům, si takové věci hlídám víc.

Sledujete teď detailně spotřebu energie?

Ano. Mám aplikaci, která mi ukazuje aktuální spotřebu elektřiny a třeba i výkon rekuperace. Vidím, kdy se vyplatí topit dřevem a kdy spíš elektřinou, i když my topíme převážně krbovými kamny, protože je to levnější. V bytě jsme nic takového neměli, tam přišlo jednou za rok vyúčtování a člověk vlastně ani nevěděl, kde vznikají ztráty.

A vytopí váš dům spolehlivě? Mají poměrně nízký výkon.

S přehledem. V domě zatím bydlíme dva, předpokládám, že až budeme mít děti, budeme topit více. Teplo z akumulačních kamen pociťujeme do půl hodiny až hodiny, a samozřejmě chvíli trvá, než se dostane do druhé části domu. Co ale považuji za největší výhodu je schopnost akumulace a dlouhodobého sálání tepla. Když začnu topit dřevem v pondělí ve čtyři hodin odpoledne a přestanu kolem deváté až desáté večerní hodiny, druhý den nemusím vůbec topit. A mnohdy ani ten další den, čili zatopím až ve středu  odpoledne nebo ve čtvrtek ráno (aktuální ceny akumulačních kamen zjistíte např. zde – poznámka redakce). Záleží vždy na tom, kdy přijedeme s přítelkyní z práce domů.

Zmiňujete rekuperaci a tak mě zajímá, jestli cítíte i rozdíl v komfortu života? Co se týče moderních technologií.

Těžko se porovnává rodinný dům s technologiemi a malá městská garsonka s jedním radiátorem. V bytě jsme neměli rekuperaci a ani pořádné větrání. Nedalo se udělat průvan, byla tam vysoká vlhkost a vzduch byl těžký. V domě je to úplně jiné, vzduch je čerstvý, teplotu si nastavím podle sebe a neřeším, co dělají sousedi.

Co byste poradil lidem, kteří žijí v nájmu a chtějí šetřit za energie?

To je těžké, napadá mě jen, aby lidé obecně vyhledávali byty s vlastním topením. Ideálně s vlastním plynovým kotlem nebo jiným samostatným zdrojem, který můžete regulovat. V domech s ústředním topením to moc nefunguje, i když topíte minimálně, pořád platíte za celý systém.

Myslíte, že dům je obecně výhodnější než byt?

Nemyslím si, že je automaticky energeticky výhodnější. Spíš jde o to, že v domě máte možnost korigovat spotřebu. Můžete topit dřevem, nastavovat teplotu podle potřeby, investovat do lepší izolace nebo do rekuperace. V bytě jste omezeni centrálním systémem a regulacemi. Takže dům sám o sobě levnější není, ale dává vám větší prostor, jak s energiemi nakládat.

Jirko, děkuji za rozhovor.

Také děkuji.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.