Lidé přišli s nápadem, jak ochladit přehřátou domácnost. Řešení zaujalo majitele bytů i rodinných domů

Přehřívání rodinných domů i bytů

Ať už vlastníte rodinný dům, nebo žijete v městském bytě bez klimatizace, jistě víte, že ochlazení domácnosti je v těchto vedrech téměř nadlidský úkol. Rodiny, které bydlí ve vlastním domě, mají více variant, jak svůj dům upravit, aby zamezily přehřívání interiéru (např. instalací venkovních žaluzií), ale obyvatelé bytů mají možnosti menší. Nejen proto soukromí investoři a developeři průběžně přicházejí s novými řešeními, která mění podobu i funkci městské krajiny tak, aby zlepšovala kvalitu života ve městech. Jde mimo jiné o inovace tzv. modrozelené infrastruktury – například systémy pro zadržování vody a hospodaření s ní, zeleň a další prvky k ochlazování městského prostředí. S jakými novinkami přicházejí a jak výrazná bude změna?

Česká republika se inspiruje Milánem a Singapurem

Inženýři a architekti, kteří se zajímají o městskou výstavbu, začali klást větší důraz na koncept ochlazování měst inspirovaný zahraničím. Obzvláště pokud hodně cestujete, jistě jste si povšimli, že v českých městech není příliš zeleně (neberme v potaz samotné parky). Jde především o prostor v ulicích, na náměstích nebo vedle dopravních komunikací. Není zde zkrátka tolik prostoru pro výsadbu zeleně, a proto se stávají možným řešením vertikální parky a zelené věže. Výškové budovy integrují vegetaci přímo do své konstrukce, a to nejen na fasádách, ale i na terasách, balkonech a střechách. Kromě toho, že budovy získají vizuálně atraktivní podobu, zajistí se tím především funkční prvek. Vysazená zeleň totiž pomáhá snižovat teplotu v hustě zastavěných oblastech, přispívat k regulaci mikroklimatu v okolí i zlepšovat vnitřní prostředí v budovách samotných. Hojná výsadba zeleně může pomoci i lidem, kteří vlastní rodinný dům. Venkovní rostliny vám mohou tvořit příjemné klima na zahradě a zároveň zabraňovat slunečním paprskům pronikání do interiéru (budou na váš dům vrhat stín).

Zelené střechy a fasády nové generace

S prvním bodem úzce souvisí i zelené střechy a fasády, které nacházejí uplatnění zejména v nových developerských projektech, jež kladou důraz na udržitelnost. Díky novým technologiím lze vegetaci udržovat tak, aby reagovala na změny vlhkosti, světla a teploty. Fasády jsou osázeny vegetací v substrátech, které podporují růst rostlin a zároveň přispívají k ochlazování budov. V kombinaci s fotovoltaickými panely a kontrolovaným odpařováním vzniká komplexní systém, který snižuje energetickou náročnost objektu a zlepšuje kvalitu ovzduší. I když nepatří zelené střechy mezi nejlevnější řešení, zejména u rodinných domů, mnoho lidí do nich investuje. Některé majitele těchto domů jsme s redakcí Dřevostavitele navštívili a vy se můžete podívat na jejich dřevostavby se zelenou střechou zde.

Nové typy retenčních systémů

S vodou by se mělo šetřit – toho si jsou vědomi nejen odborníci, ale i české domácnosti, které si na své zahrady hojně pořizují retenční nádrže pro zadržování dešťové vody. Náklady včetně terénních úprav (zemních prací), materiálu i příslušenství (např. čerpadlo na odčerpávání vody, kterou pak rodiny posléze využívají na závlahu či pro splachování toalety v domě) se pohybují přibližně mezi 80 a 150 tisíci korunami (záleží na svažitosti terénu a velikosti nádrže). Jestliže by se vám také hodila dešťová voda v období sucha, přečtěte si článek zde, nebo se rovnou podívejte, kolik taková retenční nádrž stojí – tady. Vedle retenčních nádrží či podzemních boxů se však prosazují nové typy systémů, které umožňují efektivnější hospodaření s dešťovou vodou. Jedním z nich jsou podzemní kapilární vrstvy, které zadržují vodu pod povrchem a uvolňují ji postupně podle potřeb vegetace. Další inovací jsou hybridní systémy, které kombinují zadržování vody s její biologickou filtrací pomocí mikroorganismů a biofiltrů. Tyto systémy nejen zadržují vodu, ale zároveň ji čistí a vracejí zpět do prostředí v kvalitě vhodné pro další využití. Novodobé technologie se již testují v Německu, Dánsku a Nizozemsku, u nás se objevují v prvních pilotních projektech.

Využívání umělé inteligence ve velkém

Zdá se, že umělá inteligence ovládla svět. Mnoho lidí každodenně využívá nástroje, ve kterých je zakomponovaná a usnadňují si tak život při práci i v každodenním životě. Své uplatnění nachází i v řízení takzvané modrozelené infrastruktury – tedy souboru opatření, která propojují hospodaření s vodou a městskou zeleň. Díky pokročilým algoritmům lze předvídat srážky, optimalizovat provoz retenčních systémů a efektivně plánovat zavlažování. Senzory rozmístěné v terénu průběžně sledují vlhkost půdy, teplotu či množství srážek a umožňují okamžité a plně automatizované zásahy podle aktuálních potřeb. Tento přístup nejen výrazně snižuje provozní náklady oproti tradičním metodám, ale také zvyšuje efektivitu a pomáhá chránit města před negativními dopady extrémních výkyvů počasí.

Dveře jsou otevřené pro všechny

Někteří developeři dávají najevo, že jsou otevřeni novým nápadům a inovacím při plánování modrozelené infrastruktury, a to i od místních obyvatel. Příkladem je projekt Modřanského cukrovaru. „Vzhledem k velikosti území a jeho přímému napojení na městskou čtvrť Modřany má nová výstavba značný vliv na stávající život. Proto jsme ještě předtím, než architekti nakreslili první návrh, z vlastní iniciativy sestavili pestrou plánovací skupinu. Zúčastnili se jí zástupci městské části, modřanských spolků, místní farnosti a aktivních občanů, ale také odborníci z naší firmy a z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy,“ popsal začátky projektu jeden z členů CZGBC. Tento přístup dává lidem možnost ovlivňovat prostředí, ve kterém žijí, a zároveň přispívat k jeho ochraně a rozvoji.

Nové projekty v České republice již byly zrealizované

Prosadit nové technologie, postupy a inovace nebývá jednoduché, a proto soukromí investoři veřejně sdílejí nejen s médii, ale i s veřejnými institucemi své zkušenosti a představují již ověřená řešení. Příkladem je pražská lokalita Brumlovka, která disponuje 11 000 m² zelených střech. Tento projekt pomáhá šířit povědomí o možnostech využití modrozelené infrastruktury a o jejích přínosech pro budovy i jejich okolí. „Prvky modrozelené infrastruktury na Brumlovce představují zkušenost, která může být užitečná pro investory, projektanty i městskou samosprávu. Často panují obavy ze zřízení velké střešní zahrady, ale naše zkušenost z Brumlovky ukazuje, že to lze technicky zvládnout a dosáhnout výrazného přínosu jak pro investora, tak pro veřejnost. Tyto zkušenosti aktivně sdílíme na všech úrovních – od státní správy až po školy – abychom tuto myšlenku podpořili a šířili,“ uzavírá člen pracovní skupiny CZGBC.

P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.