HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

Češka porovnala život u nás a v Americe. Používání zdravotně závadných materiálů ji překvapilo nejvíce

Žena, která strávila zhruba třicet let života v USA a za tu dobu se přestěhovala sedmadvacetkrát, má srovnání z první ruky. Bydlela v několika amerických dřevostavbách, včetně domu starého osmdesát let. Po návratu do Česka viděla v oblasti bydlení obrovské rozdíly. Po několika měsících se rozhodla o své zkušenosti veřejně promluvit.


Rozdíly v bydlení v Česku a Americe
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: © Dřevostavitel.cz

Americký dům se zásadně liší od těch českých

Byli jste už někdy v Americe? Některé tamní rodinné domy působí na první pohled impozantně. Jsou rozlehlé, mají mnoho pokojů, často několik koupelen, velkou garáž a předzahrádku s pečlivě udržovaným trávníkem. Prostorový komfort je vysoký, děti mívají vlastní pokoje, někdy i vlastní koupelny. Tento standard ale něco stojí a ne vždy jde jen o finanční cenu.

Výstavba za oceánem

Většina amerických rodinných domů je postavena z lehkých dřevěných rámových konstrukcí opláštěných sádrokartonem. Stěny jsou tenké, akustická izolace slabší a zvuky se mezi místnostmi šíří bez větších překážek. Izolace proti chladu nebo hluku historicky nebyla prioritou, protože klima v mnoha částech USA je mírnější a důraz se kladl spíše na rychlost a dostupnost výstavby než na dlouhodobé energetické úspory.

Rozdíly jsou už v základech

Základy jsou často řešeny formou takzvaného crawl space, tedy domu mírně nad terénem s přístupným podpodlažím. Takové řešení je rychlé a levné, ale z pohledu evropských standardů může působit subtilně. „Podle mě takovéto domy nepotřebují tak velké základy, ale v České republice je to jakýsi standard, chápu to,“ říká Lída, která žila v Americe několik let. „V USA se často používá crawl space, u nás je nejčastěji klasická základová deska.“

Česká realita

Dřevostavby v České republice se vyvíjely v úplně jiném kontextu. Platí zde přísné požadavky na statiku, akustiku, požární bezpečnost i energetickou náročnost budov. A to se výrazně promítá do samotné konstrukce domů. Současné české dřevostavby mají vícevrstvé sendvičové stěny s vysokým podílem tepelné izolace, důraz na vzduchotěsnost a detailní řešení tepelných mostů. Výsledkem jsou domy s nízkými tepelnými ztrátami a stabilním vnitřním prostředím. Akustické vlastnosti jsou oproti běžným americkým domům nesrovnatelně lepší. Sama majitelka to potvrzuje z osobní zkušenosti: „Na druhou stranu se mi zdá, že jsou domy v České republice solidněji postavené, materiály jsou kvalitní a navíc, můj dům od začátku voněl.“

Zdravotní nezávadnost a použité materiály

Výrazným rozdílem, který Lída zmiňuje, je také kvalita a skladba použitých materiálů. V USA se ještě před lety běžně používaly chemicky ošetřené desky a izolace s vyšším obsahem těkavých látek. „V Americe vám dům postavili a minimálně měsíc jste se do něj nesměli stěhovat, muselo se hodně větrat, aby se vyvětral formaldehyd a všechno, čím byly materiály napuštěné,“ popisuje. Zároveň ale dodává, že situace se mohla změnit: „Ale to bylo před 10 až 15 lety, dnes už je to jinak.“ Česká dřevostavba na ni naopak působila od začátku „čistě“. Interiér byl obyvatelný prakticky ihned po dokončení a dům voněl dřevem, nikoli chemií.

Zkušenost se zemětřesením

Zajímavou zkušeností je i chování dřevostavby při zemětřesení. V jednom z amerických domů zažila Lída slabší otřesy. Dřevěná konstrukce se pouze lehce „zavlnila“ a neutrpěla žádné škody, zatímco okolní zděné budovy lehce popraskaly.

Právě pružnost dřeva je často opomíjenou výhodou tohoto typu staveb. Ačkoli je velmi nepravděpodobné, že by se v Česku objevilo ničivé zemětřesení, neznamená to, že by české dřevostavby byly méně odolné. Naopak, jsou navrhovány tak, aby splňovaly evropské bezpečnostní standardy a zároveň využívaly přirozené vlastnosti dřeva.

V čem má Amerika navrch?

Americký přístup k bydlení má i své silné stránky. Lída jakožto stavařka oceňuje především kvalitu a rychlost dokončovacích prací. „Řekla bych, že v USA jsou lepší firmy na dokončovací práce,“ shrnuje. „Jsou rychlejší.“ Inspirací se jí staly i dispozice rodinných domů. Při prohlídce jejího domu v Česku jsme se pozastavili nad jednou místností. „Ano, tím jsem se nechala inspirovat v amerických domech,“ říká k oddělenému vstupu do domu. „Je tady čistý a špinavý vchod, takzvaný mud room, přeložila bych to jako blátovna nebo pískovna.“ A právě tento praktický prvek se dnes postupně objevuje i v českých novostavbách.

Po příjezdu do Česka si Lída postavila vlastní dřevostavbu. Na fotografie nejen z interiéru se můžete podívat v galerii níže.

Mýtus, který neobstojí

Zkušenosti ženy, která bydlela v dřevostavbách na obou kontinentech, ukazují jednoznačný závěr. Česká dřevostavba není americký lehký „papundekl“, jak mnozí s oblibou tvrdí. Je to technologicky propracovaná stavba navržená podle přísných evropských norem a místních klimatických podmínek. V finále můžeme říci, že rozdíly nejsou otázkou lepšího či horšího řešení, ale odrazem odlišných tradic, klimatu a očekávání investorů. A právě osobní zkušenost z obou světů dává tomuto srovnání skutečnou váhu.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

Vydáno dne:
15.01.2026

Photocredit: © Dřevostavitel.cz
Zdroj: Rozhovor s majitelkou dřevostavby

0

Havárie jaderné elektrárny v USA, o které se mlčí. Nikdo neví, kolik radiace ve skutečnosti uniklo
V jaderné elektrárně v USA došlo k částečnému roztavení reaktoru. Dodnes neexistují přesné údaje o tom, kolik radiace uniklo do ovzduší.

Z USA k nám dorazilo pravidlo 60-30-10. Zcela ovlivňuje způsob bydlení českých domácností
Profesionální designéři už se velmi dlouho netají pravidlem 60-30-10, díky kterému navrhují ty nejmodernější interiéry. Češi ho jen neberou příliš v potaz.

„Bydlíme 30 minut od Brna a pozemek nás stál 1,6 mil.,“ pochvaluje si Veronika obálkovou metodu
Veronika s přítelem se sice neplánovali usadit, ale když se dozvěděli o možnosti odkoupení stavebního pozemku obálkovou metodou, neváhali.