„Bydlíme 30 minut od Brna a pozemek nás stál 1,6 mil.,“ pochvaluje si Veronika obálkovou metodu

Fronta jako na banány

Stavba domu má v české kultuře zvláštní místo. Někde mezi národním sportem, hodnotovým symbolem a kolektivní halucinací, že když budeme mít vlastní parcelu, život najednou dává větší smysl. Jenže realita posledních let připomíná spíš frontu na banány v 80. letech: pozemky nejsou, a když jsou, většinou stojí tolik, že finanční poradce už nevysvětluje možnosti financování, ale rozdýchává klienty. A pak jsou tady příběhy, jako je ten Veroniky.

Kde hledat stavební pozemek?

Veronika se rozhodla sdílet svůj příběh z doby, kdy s partnerem hledali ideální a cenově dostupný stavební pozemek. Ani jeden z nich nepatří k lidem, kteří by hledali stavební parcelu na webových portálech realitních kanceláří. Plánovali, že jednou budou navštěvovat vesnice, které se jim budou zamlouvat a ptát se na obecních úřadech, jestli se v blízké době neplánuje nová výstavba. Nicméně, dopadlo to trochu jinak.

Telefonát, který změnil směrovací číslo

Ona ani její partner nic neplánovali. Žádná tabulka v excelu, žádný finanční plán, žádný architekt v pozadí ladící vizualizaci terasy. A přesto dnes vlastní stavební pozemek. Jeden by řekl: „Museli mít štěstí.“ Do jisté míry ano. Ale také museli risknout rozhodnutí, ke kterému se spousta lidí neodhodlá ani po dvou letech debatování. Jejich příběh nezačal u banky, v hypoteční kalkulačce nebo u projektanta. Začal v létě 2022 obyčejným telefonátem od Veroničiny mámy. „V naší vesnici se prodávají stavební parcely. Za dobré ceny,“ zaznělo z telefonu. V tu chvíli ale mladý pár nebyl v režimu usadit se, postavit dům a založit rodinu. Bydleli v Brně, užívali si městského života a rozhodně nepočítali s tím, že během pár dní budou řešit smlouvy s obcí. Jenže Češi mají svou specifickou logiku: když se někde objeví pozemek za rozumnou cenu, neptáme se, zda jsme připraveni. Ptáme se: „Stihneme tam dojít, než to koupí někdo jiný?“

Pozemek koupili jako v soutěži

Pozemky prodávala obec. Žádné developerské video s dronem, žádné realitní push notifikace. Prostě tiše vyvěšené oznámení, e-mail od starosty a seznam parcel. A s tím i obálková metoda. Princip je jednoduchý a v jádru krásně férový: obec stanoví minimální cenu, v tomto případě se jednalo o 1 900 Kč/m², zájemci napíšou anonymně nabídku a kdo nabídne víc, vyhrává. Papír, tužka, obálka, podpis. Kdo si myslel, že transparentní digitalizace dorazila i do malých obcí, ten žil v iluzích.

Sázka na dvě parcely

Mladý pár si vybral dvě parcely. Jedna z nich měla pravidelný a rovinatý tvar, nicméně cena za metr čtvereční byla vyšší. Druhá parcela byla sice menší, mírně ve svahu a s nepravidelným tvarem, ale zato levnější. Rozhodli se tedy podat dvě obálky s různými nabídkami. U většího pozemku přihodili velkolepých 30 Kč/m² navíc, tedy zhruba 25 tisíc korun celkem a šli odevzdat obálky na obecní úřad. Po dvou měsících ticha přišel telefonát od starosty: „Máte pozemek. Ten menší, o který jste vlastně tolik nestáli.“

Ironie života

Výhra, která byla původně plánem B, se stala novým plánem A. O větší pozemek stál očividně někdo víc, než oni. Každopádně to byla stále velmi dobrá zpráva, přeci jen si mohli koupit stavební pozemek kousek od Brna za poměrně dobrou cenu. Ti z vás, kteří vidí obálkovou metodu jako cestu, by však měli počítat s podmínkami, které se mohou vztahovat je kupní smlouvě. V případě dnešního mladého páru se jednalo o dvě. Museli zaplatit včas, jinak jim hrozila pokuta 200 000 korun a dům museli postavit a zkolaudovat do pěti let, jinak jim hrozila další pokuta cca 250 000 Kč. Veronika přitom otevřeně přiznává: „Neměli jsme plán a ani stanovený rozpočet. Nebyli jsme připravení tak, jak jsme si představovali, že jednou budeme.“ Realita je taková, že většina mladých rodin se k vlastnímu domu nedostane díky dokonalému plánu, ale díky odvaze v momentě příležitosti.

Dřevostavba vs. cihla

Pozemek byl jejich. A pak začala ta skutečná zkouška: ne úřední, ale partnerská. Ona chtěla dřevostavbu postavenou firmou. On chtěl zděný dům, samozřejmě svépomocí, protože český muž věří, že pokud něco nepostaví vlastní rukou, nebude to stát rovně. Rozhovory probíhaly. Argumenty létaly. Vztah přežil, i když to byl podle Veroniky „největší boj“. A výsledek? Rozhodli se pro dřevostavbu postavenou na dokončení (firma staví hrubou stavbu, zbytek dodělají sami). Chtěli vsadit na rychlost výstavby, protože se trochu obávali, že by nestihli postavit dům svépomocí do pěti let.

A co teď?

Teď bude mladý pár slavit první rok života v novém domě. Pozemek tedy odkoupili v roce 2022 a plánování, navrhování domu a boj s hypoteční bankou proběhl v roce 2023. Základovou desku začali stavět v březnu 2024, hrubá konstrukce započala v červenci téhož roku a na Vánoce se stěhovali.

V době, kdy pozemky mizí rychleji než máslo ve slevě a hypotéky mají vlastní profil na seznamce s heslem „ne pro každého“, je jejich příběh připomínkou toho, že někdy štěstí přeje odvážným a někdy nejde o dokonalý plán, ale o odhodlání. A někdy jsou tři minuty rozhodování víc než tři roky přemýšlení. Veronice a jejímu partnerovi držíme palce. A sledujeme je dál, protože jestli je něco zajímavější než koupě pozemku, je to stavba domu ve světě, kde jistota je jen slovo a beton zdražuje častěji než benzín.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.