Povodně za socialismu byly stejně ničivé jako dnes. Tu nejtragičtější v historii Československa režim tajil

Přichází doba povodňová?

Ačkoliv občas zaznívají hlasy, že počet povodní po roce 1989 prudce roste, není toto tvrzení zcela správné. Může se to tak zdát kvůli tomu, že za socialismu byly tyto katastrofy často tutlány nebo se jim nedával takový mediální prostor jako dnes. To potvrzují také událost z června roku 1970, kdy došlo k nejtragičtější povodni v historii Československa. I přes rozsah těchto povodní a počet lidských obětí se však nejedná o příliš známou událost. Proč?

Z vyschlých potůčků dravé řeky

Psal se 9. červen 1970, když na jižní Moravě došlo k jedné z největších přírodních katastrof 20. století. Nad tímto územím se vytvořila tři bouřková jádra a během několika hodin napršelo v některých oblastech až 195 milimetrů vody. Potoky, které v některých částech roku téměř vysychají, se během velmi krátké chvíle proměnily v dravé toky široké až 300 metrů.

Stalo se to během okamžiku

Nejtragičtější následky měla tato katastrofa u obce Šardice, kde se kvůli extrémním srážkám rozvodnil místní potok. Ten se rozlil do šířky 150 metrů, zaplnil terénní prohlubně a voda prorazila až do šachet hlubinného lignitového dolu Dukla. Tam byla právě odpolední směna. Z celkem 110 přítomných horníků jich zemřelo 34, kteří zůstali uvězněni pod zemí v zatopených chodbách.

Chodby nebyly zatopeny pouze vodou, ale na některých místech také bahnem. Jakmile hladina klesla, horníci se do dolu vrátili odčerpávat vodu. Zásadním problémem byla tehdejší nepřipravenost dolu na podobnou událost. Chyběly zádržné nádrže i bezpečnostní únikové cesty. Povrch se na více místech propadl a vytvořily se krátery, které urychlily vniknutí vody do dolu. Celkem bylo zatopeno 33 kilometrů chodeb. Práce se obnovily až po roce a na předchozí úroveň výkonu se důl vrátil až za tři roky.

Tragédie otřásla celým okolím

Tragédie zasáhla nejen rodiny horníků, ale také celý region. Ženy s dětmi postávaly několik dní u šachty v naději, že jejich blízcí přežili. Marně. 22. června se konala smuteční tryzna, a to i přes to, že většina těl byla stále pohřbena v zatopených štolách. Poslední havíře objevili až 4 měsíce po tragédii. Obětmi navíc nezůstali pouze horníci. V Kyjově se utopila také tříletá Lenka, která spadla do zatopeného sklepa.

Hlasy, které nebylo slyšet

V době vrcholící normalizace byl rozsah katastrofy z politických důvodů utajován. Pravděpodobně kvůli špatnému zabezpečení dolu, tragédie ale samozřejmě také nezapadala do ideologického a propagandistického obrazu režimu. Zahraniční novináři neměli do postižené oblasti přístup, veřejnost byla informována se zpožděním a v omezené míře. Rudé právo sice věnovalo události prostor, ale soustředilo se téměř výhradně na důlní neštěstí a na to, jak probíhaly rychlé záchranné akce. Další škody byly zmíněny pouze okrajově. Nespokojené hlasy pozůstalých a kritika nedostatečného zabezpečení dolu v tehdejších cenzurovaných mediích neměly místo.

Celkové škody byly ohromující

Celkově povodeň zasáhla více než 20 obcí. Zatopeno bylo kolem 400 domů, z toho 100 vážně poškozeno a 13 zcela zničeno. V některých případech museli lidé kvůli rychle stoupající vodě probourávat stropy, aby unikli na půdu. Katastrofa zanechala výrazné škody i na infrastruktuře – zničené byly silnice, mosty i části železniční tratě. Povodňové vlny zpustošily i zemědělské pozemky. Zaplaveno bylo téměř 9 000 hektarů půdy a úroda byla nenávratně ztracena.

Už se to nikdy nesmí opakovat

Na místo dorazil tehdejší ministr práce Emilian Hamerník, zapojili se i pomocníci z Polska a NDR. Významná je zde postava Miroslava Gregoroviče, který neštěstí unikl zázrakem – prohodili mu ten den směnu. „Nikdo netušil, že se něco takového stane. Ale určitě se tomu dalo zabránit,“ vzpomíná. Později se z něj stal v obci starosta, který se zasadil o rozsáhlé pozemkové úpravy, které měly do budoucna zabránit opakování podobné katastrofy. Později byla vybudována několik set metrů od dolu Dukla nádrž Zápověď.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 23. – 25. května 2025. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.