Starší dceři pomáhají se stavbou domu, té mladší navíc odkládají 20 tisíc měsíčně. Žijí přitom vcelku normální život

Rodinné dilema

Když rodiče pomáhají dospělým dětem se startem do života, málokdy to proběhne bez emocí. Hlavně ve chvíli, kdy je každé dítě v úplně jiné životní fázi. Jedno už zakládá rodinu a řeší bydlení, druhé ještě hledá svůj směr, studuje, objevuje svět a má pocit, že „ještě je čas“. Jenže rodiče mají omezené finance a rozhodnout, komu, kdy a kolik dát, je někdy těžší než samotné spoření. O tom, jak takové situace řešit citlivě i prakticky, nám řekla Eva, která se s manželem ocitla v přesně takovém rodinném dilematu.

Evo, mohla byste říct, jak to celé začalo?

Ano, s manželem máme dvě dospělé dcery. Ta starší je vdaná a s manželem se rozhodli, postavit si vlastní domek. Jsou mladí a nemají tolik naspořeno, takže jsme se s manželem rozhodli, že jim pomůžeme. Nejen fyzicky, ale i finančně. Dali jsme jim půl milionu jako základ pro koupi pozemku a postupně jsme jim ještě přispívali na materiál a další věci kolem stavby. Brali jsme to tak, že jde o velký životní krok a chceme být u toho. V té době by mě ale ani nenapadlo, jak na to bude reagovat naše mladší dcera.

Jak reagovala?

Když viděla, kolik peněz od nás dostala sestra, začala být dotčená, že to samé nedáváme jí. Jenomže ona je teď úplně jinde. Studuje právnickou školu, má kolem sebe spoustu kamarádů, řeší večírky a užívá si prostě studentský život. Zatím nemá vyhraněný směr nebo konkrétní plán, takže neměla důvod o něco prosit nebo něco řešit.

Mluvili jste o tom? Co vám řekla?

Samozřejmě jsme si o tom povídali, mnohokrát. Řekla bych, že cítí pocit nespravedlnosti. Nešlo o to, že by teď nutně potřebovala peníze, ale spíš měla obavu, že má sestra větší „výhodu do života“ a že my ji máme méně rádi nebo na ni nemyslíme. Zkrátka a prostě žárlí na svou sestru, které momentálně dáváme více peněz, než jí.

Jak jste se jako rodiče rozhodli tuto situaci uchopit?

Sedli jsme si a řekli si, že chceme ke každé dceři přistupovat stejně. Ale neznamená to dát jim všechno hned. Řekli jsme si, že oběma dcerám budeme chtít finančně pomoci při stavbě domu a ideálně každé věnovat jeden milion. Pokud by naše mladší dcera stavěla dům až za několik let, tak bychom zohlednili inflaci. Ne že bychom to počítali do poslední koruny, ale spíš jí dáme tolik peněz, kolik bude potřebovat na základovou desku a tak dále. Problém je, že nemůžeme dát oběma dcerám milion současně, nemáme tolik financí. Takže spoléháme a budeme se řídit principem spravedlnosti v čase.

Poznámka redakce: Na fotografiích níže si můžete prohlédnout Excelovou tabulku paní Evy s finančním plánem.

Mohla byste to prosím více rozvést?

Starší dcera už dostala 500 tisíc a u mladší to budeme postupně dorovnávat. S manželem jsme si stanovili limit, kolik si můžeme dovolit měsíčně odkládat, což je maximálně deset tisíc. To je strop, nechceme si zničit vlastní finanční bezpečí nebo životní standard. Když přispíváme mladší na věci jako materiál, školní náklady nebo jiné výdaje, nezapočítáváme to do dorovnání, protože jsme stejným způsobem pomáhali i starší dceři.

Do kdy chcete finance vyrovnat?

Chceme, aby za dva roky měla mladší zhruba stejnou podporu, tedy pět set tisíc, kdyby náhodou chtěla hned po škole stavět dům. Když si to člověk propočítá, 10 tisíc měsíčně je za dva roky 240 tisíc, takže polovina částky budou jen úspory z naší výplaty. Druhou polovinu bychom rádi naspořili z víkendových přivýdělků. Ve finále bychom měli být zhruba na stanovené částce, bude nám scházet 20 tisíc.

Jaké přivýdělky máte namysli? Budete na to mít prostor a energii?

Bude to náročnější, ale zvládneme to. Kousek od nás je hotel, ve kterém se pořádají téměř každý víkend v roce nějaké akce, ať už je to svatba nebo firemní večírek. Já mám vystudovaný obor servírka a manželovi to jde za barem, takže jsme si tam domluvili víkendové brigády. Nechodíme pokaždé spolu, jen jak se nám to hodí a máme energii. Když jdu obsluhovat na svatbu, jsem tam většinou od sedmi do dvou někdy do tří hodin ráno, takže člověk si přijde na pěkné peníze. 

Prozradila byste částku?

Já mám 170 Kč/hod, takže když pracuji od rána do rána, třeba 18 hodin, dostanu zhruba 3 000 Kč. Manžel tam má o něco nižší hodinovou sazbu, ale zase si může brát dýška, takže se dostane na zhruba 2 500 Kč. Ve finále stačí, abychom šli oba dvakrát do měsíce na směnu a máme našetřených dalších 10 tisíc korun.

A co bude dál? Až našetříte půl milion?

Jakmile budou dcery „na stejno“, budeme dál přispívat podle životních situací. Až mladší bude řešit bydlení nebo velké životní rozhodnutí, dostane další podporu.

Jak se vám podařilo odkládat 10 tisíc korun každý měsíc, aniž byste snížili ze svého životního standardu?

Dává smysl jednou za čas zkontrolovat tarify energií, telefonů nebo pojištění, plánovat jídlo, využívat věrnostní programy a nepálit peníze na zbytečnosti. To udělá často překvapivý rozdíl. Já třeba prodávám na internetu věci, které už nepotřebujeme.

Co byste poradila rodičům, kteří řeší podobnou situaci?

Hlavně nebát se o tom mluvit. Děti často potřebují vědět, že na ně myslíte, i když to není hned vidět na účtu. A taky je důležité znát své limity, nejdřív si zajistit vlastní stabilitu, až potom dávat peníze pryč. A poslední věc, psát si to. Když máte plán, tabulku a jasné pravidlo, je to mnohem méně o emocích a mnohem více o jistotě.

Děkuji za rozhovor, Evo.

Rádo se stalo.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.