Úřad v Třeboni změnil územní plán. Manželé si toho nevšimli a teď nemohou stavět
V Třeboni si chtěli na vlastní parcele postavit dům. Místo stavebního povolení ale manželé už několik let řeší spor s úřady, které tvrdí, že nesplňují podmínky pro stavbu rodinného domu. Redakci Dřevostavitele poskytli dokumenty, fotografie i vyjádření, podle nichž přes část jejich pozemku vede pás veřejné zeleně, o jehož dopadech při směně pozemku údajně nevěděli.

Pozemek v nové zástavbě
Stavební pozemek působil jako ideální místo pro klidné bydlení na stáří. Nová lokalita, kolem moderní rodinné domy, dostatečně velká parcela a tiché okolí na kraji nové zástavby. Nic nenasvědčovalo tomu, že se z obyčejného plánu na stavbu menšího domu stane několikaletý spor s úřady. Má výměru 765 metrů čtverečních a nachází se v zastavitelné ploše určené pro individuální bydlení, přičemž na první pohled nijak nevybočuje od okolních parcel, na kterých už dnes stojí rodinné domy se zahradami. Právě proto manželé dlouho žili v přesvědčení, že ani jejich případ nebude ničím komplikovaný. Parcela se do jejich vlastnictví dostala po směně pozemků v roce 2019 a teprve později zjistili, že její využití omezuje regulační plán, kdy přes pozemek vede pás veřejné zeleně.
První komplikace přišla až při řešení stavby
Několik let nic nenasvědčovalo tomu, že by mohl nastat problém. Vše se změnilo až ve chvíli, kdy se manželé začali konkrétně zajímat o možnost stavby rodinného domu a obrátili se na stavební úřad s žádostí o územně plánovací informaci. A právě z ní poprvé zjistili, že významná část pozemku spadá do plochy veřejné zeleně. Podle regulačního plánu má navíc tímto místem v budoucnu vést zelený koridor s plánovanou cyklostezkou. Na papíře tak parcela sice dál zůstává stavební, ve skutečnosti ale její využití naráží na zásadní omezení, které majitelé podle svých slov při směně vůbec neřešili, protože netušili, jak výrazný dopad může mít.
Polovinu pozemku nemohou zastavět
Z dokumentů, které mají manželé k dispozici, vyplývá, že přibližně 373 metrů čtverečních z celkové plochy parcely připadá na veřejnou zeleň. Pro samotnou výstavbu tak zůstává jen něco málo přes polovina pozemku. Na první pohled přitom může působit zvláštně, že parcela o velikosti 765 metrů čtverečních nesplňuje podmínky pro stavbu běžného rodinného domu. Jenže regulační plán v lokalitě stanovuje minimální velikost pozemku 500 metrů čtverečních pro samostatně stojící dům a do této výměry se započítává pouze část určená k bydlení. Ve chvíli, kdy se téměř polovina parcely ocitla v ploše veřejné zeleně, přestal pozemek limit splňovat. Úřad proto ve svém stanovisku konstatoval, že samostatný rodinný dům zde povolit nelze.
O omezení podle svých slov nevěděli
Podle vyjádření manželů přišlo celé zjištění až zpětně. Tvrdí, že v době směny pozemku netušili, jak výrazně regulační plán budoucí výstavbu omezuje. Až při jednání na úřadě se dozvěděli, že plán byl standardně zveřejněn na úřední desce a vlastníci měli možnost podávat námitky v zákonné lhůtě. Protože ale nejsou místní a dění v lokalitě dlouhodobě nesledovali, možnost připomínek podle svých slov propásli. Regulační plán mezitím nabyl platnosti a stal se závazným podkladem pro další rozhodování úřadů. V okamžiku, kdy chtěli začít řešit vlastní bydlení, už bylo podle nich pozdě cokoliv měnit jednoduchou cestou.
Úřad navrhl řešení
Úřad nakonec přece jen navrhl alternativní variantu, která by teoreticky umožnila stavbu povolit. Podmínkou ale bylo postavit dvojdomek přímo na hranici sousedního pozemku. Takové řešení ovšem vyžadovalo souhlas sousedů, kteří s návrhem nesouhlasili. Obávají se především ztráty soukromí, zastínění zahrady a celkové změny charakteru prostoru mezi domy. Ani samotní manželé navíc o dvojdomek nestáli. Jejich původní představa byla mnohem jednodušší, menší samostatně stojící dům se zahradou, podobný těm, které už v okolí stojí.
Změna regulačního plánu může trvat roky
Celá situace je o to citlivější, že sousední parcely podmínku minimální výměry splňují a běžná výstavba na nich možná je. Rozdíl několika desítek metrů tak v praxi rozhodl o tom, že zatímco vedle mohou vyrůst klasické rodinné domy, jejich pozemek zůstává bez možnosti standardní výstavby. Teoreticky ale ještě existuje jedna cesta. Manželé mohou požádat o změnu regulačního plánu a pokusit se odstranit podmínku minimální výměry právě pro jejich parcelu. Jenže podle informací, které při jednání dostali, může celý proces trvat minimálně dva roky a ani potom není jisté, že by změna prošla. O úpravě by totiž muselo rozhodovat zastupitelstvo a výsledek podobných žádostí nelze předvídat. Pro lidi, kteří chtěli co nejdříve řešit vlastní bydlení a plánovali na pozemku strávit stáří, tak šlo o další nejistotu bez jasného konce.
Nikdo nejeví zájem o odkup
Celou situaci podle majitelů komplikuje ještě jedna věc. Přestože přes část jejich pozemku vede plocha určená jako veřejná zeleň s plánovanou cyklostezkou, nikdo podle nich neprojevil zájem o odkup dotčené části parcely ani nenabídl směnu za jiný pozemek. Při jednání se navíc dozvěděli, že povinnost starat se o zeleň zůstává i nadále na nich jako na vlastnících. Část pozemku tak podle nich nemohou běžně využít pro vlastní stavbu, zároveň ale stále nesou odpovědnost za její údržbu.
Nabídka na zpětný odkup
Společnost, se kterou byla v minulosti provedena směna parcel, později nabídla zpětný odkup celé nemovitosti za 800 tisíc korun. Manželé ale nabídku odmítli, protože podle nich neodpovídala běžné tržní hodnotě stavebního pozemku v podobné lokalitě. Podle jejich slov by prodej za podobnou částku znamenal výraznou finanční ztrátu. Navíc by definitivně přišli o možnost vyřešit vlastní bydlení na místě, kde původně plánovali strávit stáří. Pokud se nacházíte v podobné situaci, napište nám na e-mail: redakce@drevostavitel.cz.
Sen o vlastním domě nakonec vzdali
Celý spor se podle manželů táhne už pět let a postupně je vyčerpal natolik, že od původního plánu ustoupili. Kvůli nejistému výsledku nakonec ani nezačali připravovat projektovou dokumentaci a do stavby neinvestovali další peníze. Místo klidného bydlení ve vlastním domě tak dnes řeší jiné možnosti, kde budou žít. Pozemek v nové obytné lokalitě zatím zůstává prázdný a sen o domě, který měl být jejich zázemím na stáří, skončil ještě dřív, než vůbec mohla začít samotná stavba.
P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.
SDÍLET ČLÁNEKAutor:
Ing. Eliška Vránová
Redaktorka Dřevostavitele
Vydáno dne:
05.06.2026
Photocredit: Jana P.

Legální užívání mobilního domku pohledem přísných českých zákonů
Pořízení mobilního domu láká představou rychlého a bezstarostného bydlení, ale právní realita je mnohem složitější.

Poslanci navrhli zrušení obecních stavebních úřadů
Téma stavebního řízení je v České republice dlouhodobě velmi citlivé a nyní před ním stojí další možný radikální zvrat.

Moštárna jako právní klička, jak obejít územní plán a získat stavební povolení
Kreativní výklad stavebního práva v českém prostředí umožňuje vznik luxusních rezidencí i v místech, kde by běžný občan nepostavil ani zahradní domek.

2+kk posed jako bydlení na nestavebním pozemku za pár korun
Češi jsou národem chatařů a chalupářů, což v kombinaci s neustále rostoucími cenami stavebních pozemků a složitou byrokracií vytváří podhoubí pro nejrůznější kreativní řešení.
NEJHLEDANĚJŠÍ DOMY
- Bungalovy do L
- Bungalovy inspirace
- Bungalovy na klíč
- Dřevostavby bungalovy
- Dřevostavby do 1,5mil
- Dřevostavby na klíč
- Moderní domy
- Modulové domy
- Montované domy na klíč
- Projekty bungalovů
- Rodinné domy na klíč
- Roubenky na klíč
- Sruby na klíč
- Tiny house
UŽITEČNÉ
NOVINKY E-MAILEM ZDARMA
Přihlaste se k odběru a dostávejte nejžhavější novinky:


