Peníze na důchody mizí ve veřejných zakázkách. Ty jsou kvůli špatnému řízení dražší, než by musely být

Systém veřejných zakázek jako zdroj nejistoty

Z průzkumu mezi manažery stavebních společností vyplývá, že většina z nich považuje systém veřejného zadávání za nepředvídatelný a administrativně náročný. Velká část firem se setkává s nevýhodnými smluvními podmínkami a je přesvědčena, že zadavatelé přenášejí významnou část rizik na dodavatele. Takové prostředí podle nich zvyšuje nejistotu i náklady. Firmy sice veřejné zakázky nadále vyhledávají, protože představují stabilní zdroj práce, současně však upozorňují, že současné nastavení soutěží vytváří prostor pro prodražování projektů.

Tlak na nejnižší cenu a jeho důsledky

Jedním z hlavních problémů je podle stavebních firem důraz na nejnižší nabídkovou cenu. Zadavatelé často vybírají nabídku, která je na první pohled nejlevnější, aniž by dostatečně zohlednili kvalitu projektové dokumentace, reálnost rozpočtu nebo zkušenosti realizačního týmu. Podle mluvčího přední stavební společnosti působící v České republice takový přístup může vést k tomu, že je zakázka vysoutěžena pod cenou. Rozdíl se pak projeví během realizace, kdy dochází k vícepracím, změnám projektu a navyšování ceny. To, co mělo být úsporou, se postupně promění ve vyšší náklad pro veřejný rozpočet.

Nekvalitní podklady a slabší konkurence

Významnou roli hraje také kvalita zadávací dokumentace. Řada firem uvádí, že podklady k veřejným zakázkám bývají neúplné nebo nepřesné. To komplikuje přípravu nabídek a zvyšuje riziko sporů v průběhu stavby. Některé společnosti se kvůli tomu rozhodly do soutěží vůbec nevstoupit. Pokud se počet uchazečů snižuje, oslabuje se konkurenční prostředí, což může vést k vyšším cenám. Představitel profesní organizace sdružující autorizované inženýry upozorňuje, že nedostatečná příprava projektu se v konečném důsledku téměř vždy projeví na růstu nákladů a prodloužení termínů.

Roztříštěné smlouvy a vyšší náklady

Dalším faktorem je roztříštěnost smluvních podmínek. Veřejní zadavatelé často používají vlastní vzory smluv, které se liší strukturou i obsahem. Firmy musí u každé zakázky znovu analyzovat podmínky a započítávat rizika do ceny. To zvyšuje právní i administrativní náklady a může vést k tomu, že si dodavatelé vytvářejí vyšší rezervy. Systém, který má šetřit tlakem na cenu, tak ve výsledku může vytvářet opačný efekt. Pokud je prostředí nejisté a pravidla nejsou sjednocená, cena obvykle roste.

Dopad na veřejné finance a důchody

Souvislost s důchody je nepřímá, ale z ekonomického hlediska zřejmá. Veřejné finance fungují jako propojený celek. Pokud stát vynakládá více prostředků na investice, než by bylo nutné, zvyšuje tím tlak na ostatní kapitoly rozpočtu nebo na celkový deficit. Každá miliarda navíc, která padne na prodražený projekt, je miliardou, kterou nelze využít jinde. V situaci, kdy demografický vývoj zvyšuje nároky na důchodový systém, je efektivita veřejných výdajů klíčová. Nejde o jednoduchou rovnici, v níž by jedna stavba přímo rozhodovala o výši penzí, ale o celkovou schopnost státu hospodařit s omezenými zdroji.

Volání po změnách a větší profesionalizaci

Zástupci stavebního sektoru proto volají po změnách, které by posílily důraz na kvalitu, profesionalitu a sjednocení pravidel. Podle nich by větší standardizace smluvních podmínek a vyváženější hodnocení nabídek mohly snížit riziko sporů i dodatečných nákladů. Pokud se podaří omezit systémové chyby a zvýšit efektivitu veřejných investic, může to přispět ke stabilnějším veřejným financím. A právě v tom spočívá spojitost mezi debatou o důchodech a otázkou, jak jsou řízeny veřejné stavby.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.