Vlastníma rukama si postavil zateplený dům v lese. Miliony lidí po celém světě obdivují jeho postup

Na začátku bylo nutné najít vhodné místo

Mladík stavěl na vlastním lesním pozemku, který si koupil v odlehlé oblasti a kde měl k dispozici asi dva hektary půdy. Díky tomu mohl využít stromy z okolního lesa jako hlavní stavební materiál a výrazně snížit náklady. Pro srub si vybral tu část lesa, kde si mohl vytvořit malou mýtinu pro budoucí stavbu. První týdny tak strávil především přípravou terénu. Odstraňoval keře, menší stromy a větve, aby vznikl prostor pro samotný srub. Terén postupně vyrovnával a čistil od kamenů i kořenů. K práci používal jednoduché nástroje, především sekeru, ruční pilu, motorovou pilu a lopatu. Jakmile byl prostor připravený, mohl začít shromažďovat materiál. Většinu dřeva získal přímo z okolního lesa. Kácel rovné stromy, které následně odvětvoval a upravoval na klády vhodné pro stavbu stěn. Každý kmen bylo nutné očistit a zkrátit na přesnou délku. Postupně si tak připravil základní stavební materiál, který se stal hlavní konstrukcí budoucího srubu.

Dům bez základové desky

Dalším krokem bylo vytvoření základů. Nešlo o klasickou betonovou základovou desku, která je běžná u moderních domů. V lesním prostředí zvolil jednodušší a tradiční řešení. Na připravený terén položil větší kameny a silné dřevěné trámy, které vytvořily stabilní základnu pro první vrstvu klád. Díky tomu se konstrukce zvedla nad zem a dřevo nebylo v přímém kontaktu s vlhkou půdou.

Jakmile byl základ připravený, mohl začít se samotnou stavbou stěn. Jednotlivé klády pokládal na sebe a na jejich koncích vytvářel speciální zářezy, aby do sebe pevně zapadly. Tato technika je typická pro sruby a zajišťuje stabilitu celé konstrukce bez nutnosti složitého spojovacího materiálu. Mezi jednotlivé klády navíc vkládal přírodní izolaci, často v podobě mechu, který pomáhá omezit proudění vzduchu a zlepšuje tepelnou izolaci. Fotografie z výstavby najdete v naší fotogalerii.

Domek zaujímá zhruba 13 m²

Stavba stěn byla nejdelší a zároveň nejdůležitější částí celého projektu. Postupně přidával další vrstvy klád a kontroloval, aby konstrukce zůstala rovná a stabilní. Jakmile se stěny dostaly do potřebné výšky, vytvořil také otvory pro dveře a okna. Ty musely být vyřezány s dostatečnou přesností, aby bylo možné později osadit jednoduché rámy. Pak následovala stavba střechy. Nejprve umístil nosné trámy, které nesou celou střešní konstrukci. Na ně přidal krokve a další dřevěné prvky, které vytvořily základ střechy. Na připravenou konstrukci následně připevnil střešní krytinu. Právě krytina patřila mezi nejdražší části celé stavby, protože jde o materiál, který nelze jednoduše získat v lese a musí se koupit.

Jak to vypadá v podkroví?

Po dokončení hlavní konstrukce se šikovný kutil pustil do úprav interiéru. Uvnitř položil dřevěnou podlahu a postupně doplňoval základní vybavení. Součástí dokončovacích prací bylo také uklízení okolí stavby a úprava terénu kolem srubu. Výsledkem se stal malý dřevěný dům vhodný pro přespání nebo krátkodobý pobyt v přírodě. Stavba trvala přibližně rok a během této doby musel mladík pracovat v různých ročních obdobích, často i v nepříznivém počasí. Déšť, sníh i chladné teploty byly běžnou součástí jeho práce, což jen zvýrazňuje náročnost celého projektu.

Ušetřil, kde se jen dalo

Přestože výsledek působí velmi působivě, překvapivá je také nízká cena celé stavby. Celkové náklady se pohybovaly v řádech stovek tisíců korun, díky tomu, že většina stavebního materiálu pocházela přímo z okolního lesa. Klády tedy nebylo nutné kupovat a mnoho dalších materiálů nahradily přírodní zdroje. Mech například posloužil jako izolace mezi jednotlivými kládami. Peníze bylo potřeba vynaložit hlavně na věci, které v přírodě nelze snadno získat. Patřily mezi ně hřebíky, některé stavební prvky, palivo do nářadí a především střešní krytina. Právě ta tvořila největší část rozpočtu. Díky tomu, že většinu práce zvládl vlastníma rukama, nemusel platit žádné řemeslníky ani stavební firmu.

Silná motivace

Ptáte-li se, co bylo hnacím motorem tohoto mladého Švéda? Od dětství ho lákala představa života blízko přírodě a chtěl si vyzkoušet, jaké to je být alespoň částečně nezávislý na moderní infrastruktuře. Stavba srubu pro něj nebyla jen jednorázovým projektem, ale také způsobem, jak získat nové dovednosti. Naučil se pracovat se dřevem, plánovat stavbu a řešit praktické problémy přímo v terénu. Zkušenosti z tohoto projektu mají navíc posloužit jako základ pro ještě ambicióznější plány. Do budoucna by totiž rád postavil větší srub, který by mohl sloužit jako plnohodnotné místo k životu pro něj i jeho rodinu. Malá lesní chata tak představuje spíše první krok na cestě k větší soběstačnosti a životu v těsnějším kontaktu s přírodou.

P.S. Je nutné stavět novostavbu už jen s řízeným větráním nebo to jde i jinak? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze stáhnout na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.